Sokolovská uhelná je dalším z velkých hráčů v české energetice, který volá po státní pomoci s cílem udržet provoz uhelných elektráren minimálně do roku 2030. Jinak bude ohrožena dodávka tepla domácnostem v Karlovarském kraji. „Je nezbytné, aby stát udělal taková opatření, která zabezpečí po ekonomické a technické stránce minimalizaci dopadů vlivu transformace energetiky na domácnosti,“ tvrdí Sokolovská uhelná.
Sokolovská uhelná vlastní dvě uhelné elektrárny ve Vřesové a v Tisové v Karlovarském kraji. Podobně jako u dalších podobných elektráren je výroba a dodávka tepla spíš doplňkem hlavního byznysu, kterým je výroba elektřiny. Jenže při současné ceně emisní povolenky již přestává dávat výroba elektřiny z uhlí ekonomicky smysl. Odstavení uhelných bloků by vedlo také k přerušení dodávek tepla; náhradní zdroje na jiná paliva zatím nejsou k dispozici.
Podle vyjádření, které Ekonomickému deníku poskytla mluvčí Sokolovské uhelné Jana Pavlíková, dosáhly náklady společnosti na emisní povolenky jen v loňském roce 4,3 miliardy korun. Náklady na povolenky tvoří v případě Elektrárny Tisová zhruba 37 procent celkové ceny tepla a v případě elektrárny ve Vřesové dokonce už 50 procent. Na dodávkách tepla ze zmíněných elektráren přitom závisí přes 50 tisíc domácností na Karlovarsku a Sokolovsku.
Podle vyjádření Sokolovské uhelné je nezbytné, aby vláda co nejdříve zavedla kapacitní mechanismy nebo jiné podobné schéma podpory uhelné energetiky a získala pro tento plán notifikaci od Evropské komise. Tuto přechodnou podporu bude zapotřebí zavést v období let 2025 až 2030, případně do doby, než budou k dispozici náhradní zdroje pro výrobu elektřiny a tepla.
Totéž požaduje Sev.en, naopak ČEZ podporu uhelné energetiky nechce
Podobně jako Sokolovská uhelná se již dříve vyjádřila skupina Sev.en Česká energie miliardáře Pavla Tykače. Ta dokonce varuje, že bez státní pomoci bude muset odstavit z provozu velké uhelné elektrárny v Počeradech a Chvaleticích, a to zřejmě již na jaře příštího roku. Spolu s nimi zastaví také těžbu hnědého uhlí v lomu Vršany u Mostu. Na druhém dole ČSA v minulých týdnech produkci uhlí zastavila.
Po státní pomoci uhelnému byznysu volají také někteří experti, jmenovitě třeba Jan Vondráš z firmy Invicta Bohemica. Ten nedávno varoval před řetězovou reakcí, která povede ke zhroucení uhelné energetiky v České republice. Jakmile provozovatelé odstaví velké elektrárny, nevyplatí se už dále těžba hnědého uhlí. Její ukončení způsobí, že o palivo přijdou také teplárny, závodní elektrárny a maloodběratelé.
Jenže ne všichni jsou stejného názoru. Manažeři největší energetické skupiny ČEZ v rozhovorech „mimo záznam“ říkají, že státní podpora zaměřená na delší provoz uhelných elektráren či tepláren je zbytečná. Dokonce dodávají, že by se jednalo o plýtvání penězi daňových poplatníků. V případě elektrické energie totiž platí, že bude výhodnější dovézt chybějící množství ze zahraničí. Zavedení mechanismu kapacitních plateb požaduje ČEZ také, ale za jiným účelem – na podporu výstavby nových elektráren na zemní plyn.
Ministerstvo počítá s podporou jen pro případ nouze
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela ve středu seznámil vládu s možnostmi, jak reagoval na rychlý až živelný konec uhelné energetiky. Předpoklad je, že Česko rychlý odklon od uhlí zvládne a dotování jejich provozu nebude nutné. Přesto jsou ve fázi přípravy možné postupy, jak uhelné bloky udržet v provozu o něco déle.
Krizové opatření, jehož využití ministerstvo průmyslu předpokládá jen v opravdu krajním případě, je úprava energetického zákona, která umožní Energetickému regulačnímu úřadu zasáhnout a zajistit provoz zdrojů nutných pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny. V případě, že by nějaký výrobce elektřiny plánoval ukončit provoz svého zdroje, bude mít povinnost toto oznámit s předstihem. Následně ČEPS jako provozovatel přenosové soustavy posoudí význam zdroje pro udržení bezpečnosti dodávek a vydá expertní stanovisko. Na základě něj bude moci ERÚ nařídit zachování provozu tohoto zdroje a kompenzovat jeho případné ztráty z veřejných zdrojů.
Součástí služeb, které ČEPS od výrobců elektřiny nakupuje k zajištění stability soustavy, je i připravenost vybraných elektráren na to, aby v případě výpadku dodávek elektrické energie mohly znovu nastartovat a obnovit celou přenosovou soustavu. Tyto služby nyní poskytují tři certifikované uhelné elektrárny. ČEPS pracuje na rozšíření portfolia dodavatelů těchto služeb prostřednictvím úpravy Pravidel provozování přenosové soustavy (tzv. Kodexu PS). Nově tyto služby budou moci být poskytované na garantované bázi. Také tímto způsobem bude možné uhelné elektrárny udržet déle, a to hlavně v roli záložního zdroje pro zimní období.
David Tramba
