Měl to být zásadní krok, který pomůže udržet čerstvé matky u přirozeného kojení. Zákaz jakékoliv reklamy na umělou kojeneckou výživu by podle ministerstva zdravotnictví mohl zvrátit nárůst počtu dětí, které nejsou do půl roku výlučně kojeny. Za tento trend totiž podle některých odborníků může právě masivní reklamní průmysl.
Zdravotnický resort kvůli tomu původně vytvořil pracovní skupiny, nakonec ale i po tlaku výrobců kojenecké výživy od svého záměru ustoupil. Finální verze návrhu na změny legislativní regulace reklamy z dílny ministerstva průmyslu a obchodu tak tento zákaz neobsahuje. Důvodem je mimo jiné snaha nezavádět další zbytečnou regulaci.
Jenže například vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková s ústupem od původních záměrů ostře nesouhlasí a požaduje proto zásadní revizi návrhu.
Vyplývá to ze znění stanoviska jejího úřadu k návrhu, který je zanesen v meziresortním připomínkovém řízení.
„Reklama je ze své podstaty propagační nástroj, nikoliv nezávislý způsob informování o výživě dětí. Rizika, která představuje pro politiku veřejného zdraví, jsou značná. Marketing náhrad mateřského mléka probíhá prostřednictvím zdravotníků a zdravotnic, aby se dostal k rodičům a dětem,” uvádí úřad zmocněnkyně.
Předkladatel podle ní z velké části nevyslyšel doporučení vládní rady pro rovnost mužů a žen, ale ani rezoluce Světového zdravotnického shromáždění.
„Z doporučení rady plyne, že součástí novely má být také zakotvení celkového zákazu reklamy na počáteční kojeneckou výživu a kojeneckou výživu pro zvláštní lékařské účely, tedy včetně publikací specializovaných na péči o malé děti a vědeckých publikací,” připomíná úřad vedený Laurenčíkovou.
Argumentuje přitom tím, že placená reklama v odborných časopisech vydávaných profesními společnostmi zdravotníků a zdravotnic de facto “normalizuje” jejich časté kontakty s výrobci kojenecké výživy a vystavuje tak tyto profesní společnosti možnému střetu zájmů.
„Vzhledem k tomu, že v České republice je tato forma reklamy rozšířená, je nezbytné, aby i reklamy v odborných publikacích a publikacích specializovaných na péči o dítě byly zakázány,” zdůrazňuje zmocněnkyně pro lidská práva.
Poukazuje přitom mimo jiné na rozsáhlý průzkum Světové zdravotnické organizace z roku 2022, který proběhl po celém světě včetně evropského regionu. „Ten dokumentuje, že marketingové techniky průmyslu dětské výživy zahrnují neregulované a invazivní praktiky, které ovlivňují odbornou přípravu zdravotníků a zdravotnic a doporučení, kterých se jim dostává, i doporučení, která poté dávají rodičům,” uvádí úřad.
Zdůrazňuje pak, že více než třetina dotázaných žen v průzkumu uvedla, že jim zdravotnický personál doporučil konkrétní značku náhrady mateřského mléka. Aktivní hráči v byznysu s kojeneckou výživou podle Laurenčíkové upevňují svůj vliv například přes časté darování reklamních předmětů, bezplatných vzorků, financováním výzkumů, placených setkání, událostí a konferencí, odborných časopisů profesních organizací a dokonce i provizí z prodeje. „Což následně ovlivňuje i rozhodování rodičů o způsobu výživy jejich dětí,” poznamenává zmocněnkyně.
Zdravotnictví smířlivě
Samotný resort zdravotnictví, které návrh na absolutní zákaz původně iniciovalo, je nicméně k současné jeho podobě smířlivé.
„Ministerstvo zdravotnictví vítá předložení novely zákona o regulaci reklamy, přestože původní návrh z prosince 2022 v oblasti výživy kojenců a malých dětí k implementaci Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka WHO a UNICEF a navazujících rezolucí Světového zdravotnického shromáždění byl značně zredukován,” konstatují zástupci resortu v oficiálních připomínkách.
Zároveň připomínají, že finální navržený text příslušného paragrafu, který regulaci upravuje, „sice neodpovídá domluvě” vzešlé ze schůzky zástupců resortů financí, zdravotnictví a zemědělství z letošního února, obsahově proti němu ministerstvo nic nenamítá. „Zvolené řešení nakonec také považujeme za vhodnější,” napsali zástupci resortu zdravotnictví vedeného místopředsedou TOP 09 Vlastimilem Válkem.
Ministerstvo se nicméně vymezilo proti formulaci obecného doporučení zaneseného do legislativy s odkazem na radu vlády, které v současném znění zmiňuje „upřednostňování kojení před umělou výživou“. To se ale “Válkovu” ministerstvu hrubě nelíbí: „Tuto formulaci považujeme v oblasti veřejného zdraví za krajně nevhodnou, obdobně bychom mohli hovořit o upřednostňování nekouření před kouřením nebo používání bezpečnostních pásů před jejich nepoužíváním. Mnohem vhodnější a v současném mezinárodním diskurzu užívanější je hovořit o rizicích nekojení, včetně dopadů na životní prostředí, než benefitech kojení.”
Kontrola nově pod potravinářskou inspekci
Ministerstvo průmyslu a obchodu ve svém finálním návrhu a jeho zdůvodnění zdůrazňuje, že i přes ústup z původních zákazových pozic úprava plně odpovídá “aktuálnímu poznání vlivu kojení na lidské zdraví a předcházení vlivu reklamy na umělou výživu na rozhodování matek o jejím upřednostnění před kojením”.
Ke kýženému cíli má pomoci zejména zlepšení dozoru nad dodržováním pravidel pro podobné reklamy. Nově by to místo živnostenských úřadů měla být Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Výrobci si totiž často stěžovali, že podněty na nekalou reklamu na úřadu nikdo neřeší. Inspekce má k takové kontrole podle ministerstva lepší pravomoci a zázemí.
„SZPI v současnosti kontroluje požadavky na označování a obchodní úpravu kojenecké výživy při jejím uvádění na trh. Evropská nařízení týkající se kojenecké výživy přitom stanovují stejné požadavky pro označení, obchodní úpravu i související reklamu. Proto po projednání uvedené problematiky se SZPI a s ministerstvem zemědělství je navrhováno dozorovou působnost svěřit právě SZPI,” vysvětluje ministerstvo průmyslu a obchodu.
Nová úprava podle něj vytváří odpovídající skutkové podstaty přestupků v sankčních ustanoveních zákona, reflektující evropská nařízení, která se týkají kojenecké výživy a která nebyla v minulosti do zákona patřičně provedena.
Firmy každopádně budou nově při reklamě omezeny jen tím, že nebudou moci dávat vzorky kojenecké výživy nebo například dávat poukázky na slevu na tyto produkty.
U zdravotnických prostředků uvolnění
To se ostatně týká i reklam na zdravotnické prostředky, které jsou určené pro použití zdravotnickým personálem. Jejich propagace dosud zakázaná byla, nově se ale v zájmu odstraňování zbytečné a nadměrné regulace od zákazu ustupuje ve prospěch určení jasných mantinelů.
„Reklama na prostředky určené pouze pro použití zdravotnickým pracovníkem tak nebude vůči široké veřejnosti zakázána a priori, avšak budou regulovány, resp. zakázány některé její formy, např. reklama formou poskytování vzorku prostředku či formou poskytování informací a programů pacientům, nebudou-li splňovat zákonem stanovené podmínky,” uvedl k tomu pro Ekonomický deník mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
„Cílem návrhu je upravit legislativu tak, aby bylo možné za stanovených podmínek poskytovat informace nelékařským zdravotnickým pracovníkům, dalším osobám s náležitými odbornými znalostmi a pacientům, a to za účelem bezpečného a správného používání léčiv i prostředků a zvyšování dovedností a spolupráce při léčbě,” doplnil mluvčí.
Komoře se nelíbí rozšíření zodpovědnosti
Novela, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu ja každopádně velmi rozsáhlá a proti některým jejím aspektům se ostře ohradily i další úřady nebo organizace. Například vlivná Hospodářská komora se vymezuje proti rozšíření odpovědnosti za obsah šířené reklamy o vydavatele nebo provozovatele internetových stránek.
„Zákon zavádí, aby za obsah reklamy odpovídal její zadavatel, tedy osoba, která si u jiné osoby reklamu objednala, zpracovatel – např. reklamní agentura, případně šiřitel, například provozovatel internetových stránek,” upozorňuje pro Ekonomický deník mluvčí komory Miroslav Diro s tím, že komora sdružuje mimo jiné o komerční vysílatele, kteří rovněž reklamu šíří.
„Provozovatelé televizního nebo rozhlasového vysílání šíří objednanou reklamu zadavatele, na jejímž zpracování se nepodílejí a nemohou proces zpracování reklamy žádným způsobem ovlivnit. Vysílatelé nemohou být odpovědní za obsah reklamy tak, jak je v návrhu uvedeno,” konstatuje Diro.
Poukazuje přitom na to, že šiřitelé nejsou odborníky pro daný obor, kteří by mohli posoudit správnost reklamních tvrzení, vlastnosti propagovaného produktu nebo správnost způsobu jeho použití.
„Odpovědnost za to, že je daná reklama v souladu se zákonem, proto musí být přičítána jiným subjektům v reklamním řetězci a těmi jsou zadavatelé reklamy, kteří si na obchodní bázi následně mohou upravit vzájemnou odpovědnost za případná pochybení směrem ke zpracovateli reklamy, nejsou-li zpracovateli reklamy přímo její zadavatelé,” popisuje Diro za Hospodářskou komoru.
Ministerstvo průmyslu a obchodu bude nyní zpracovávat a vypořádávat všechny připomínky ostatních resortů nebo institucí, poté půjde návrh do vlády. Pokud ho schválí i obě komory parlamentu a podepíše prezident, měly by změny začít platit od začátku července příštího roku.
Tomáš Svoboda
