Vláda minulý týden schválila návrh takzvaného atomového zákona, který má výrazně zrychlit povolovací procesy pro stavbu nových jaderných bloků, ale i malých modulárních reaktorů. Právě u nich bude díky nové normě podle premiéra Petra Fialy (ODS) možné zachovat bezpečnostní standardy i při urychlené výstavbě. Novela z pera Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ale také přizpůsobuje legislativu novým technologiím. Dalším dopadem nové úpravy by pak měla být možnost schválit do provozu i zařízení, které jsou v současnosti teprve vyvíjena a jejichž přesné parametry budou známy až v horizontu několika let.
„Zákon přináší zrychlení výstavby a zavádění malých modulárních reaktorů tím, že zkracuje a zjednodušuje povolování pro nové zdroje, pružněji reaguje na technologický vývoj, včetně snazšího zavádění nových technologií,“ řekl Petr Fiala na tiskové konferenci po jednání vlády. Podle něj by bez přijetí normy bylo obtížné spustit do roku 2036 nové jaderné bloky.
Jaderná energie by přitom podle současných plánů státu měla být spolu s obnovitelnými zdroji hlavním zdrojem tuzemského energetického mixu. Stát proto připravuje stavbu nových reaktorů i malých modulárních bloků. A právě zjednodušení povolovacích a regulačních procesů by pak mělo v praxi umožnit výstavbu nových jaderných bloků v elektrárnách Dukovany a Temelín.
Ekonomický deník už také informoval, že klíčová norma pro oblast jaderné energetiky například posiluje i některé prvky radiační ochrany.
Zákon dotahuje vývoj
Novela z pera Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) ale také přizpůsobuje legislativu novým technologiím v čele se zmíněnými malými modulárními reaktory. S těmi dosavadní zákonná úprava vůbec nepočítala, o jejich širším nasazení v blízké budoucnosti se ale momentálně vážně uvažuje. A kratší a jednodušší povolovací procesy, které novela zavádí, mají zavádění této technologie v Česku významně urychlit.
„V posledních letech došlo k dynamickému vývoji v plánech České republiky na výstavbu nových jaderných zdrojů a nasazení nových jaderných technologií, zejména malých a středních modulárních reaktorů. Na nástup těchto technologií je nezbytné české atomové právo připravit a umožnit jej, aniž by však byla dotčena potřebná úroveň bezpečnosti,” komentuje to v důvodové zprávě SÚJB.
Dalším dopadem nové úpravy by pak měla být možnost schválit do provozu i zařízení, které jsou v současnosti teprve vyvíjena a jejichž přesné parametry budou známy až v horizontu několika let. Podle dokumentace zveřejněné ve vládní on-line knihovně to má umožnit systém specifických výjimek z regulatorních požadavků.
„Tato problematika se v současnosti stává celospolečensky aktuální, neboť prostřednictvím využívání jaderně energetických zařízení přispívá k zajišťování energetické bezpečnosti České republiky. Tento význam bude s nadcházejícími plány na dekarbonizaci s využitím jaderných zdrojů v energetickém mixu dále narůstat,” poznamenává úřad k návrhu v předkládací zprávě.
Dodává přitom, že význam jaderných technologií roste ale i v jiných oblastech, zejména ve zdravotnictví a výzkumu a vývoji. Samotnou úpravu zajišťující mimo jiné i ochranu před negativními účinky ionizujícího záření a jaderné energie pak autoři návrhu označují za stěžejní předpis českého atomového práva.
Zelená pro nové technologie
Nová úprava by měla také zohlednit a reflektovat poznatky z praxe a napravit nedostatky, které se projevily v praxi od nabytí účinnosti původní normy v roce 2017.
„Zkušenosti ukazují, že některé regulatorní přístupy zvolené tímto zákonem by mohly být nastaveny efektivněji, v zájmu nižší regulatorní zátěže a účinnějšího výkonu státní správy. V mezidobí také došlo k určitým změnám v právním řádu České republiky (například v souvislosti s digitalizací a kybernetickou bezpečností),” doplňuje úřad.
Na základě pozitivních zkušeností ze zahraničí pak novela zavádí také zcela nový institut takzvané předběžné informace. Díky ní má státní správa nabídnout svým klientům vyšší míru právní jistoty v oblasti regulace a výkladu jednotlivých požadavků.
„Rovněž předběžná informace by měla přispět k snadnějšímu průběhu procesu nasazování nových technologií, ať již tradičních jaderných zdrojů či malých modulárních reaktorů,” doplňuje k tomu SÚJB.
Měnit se má také systém poplatků na jaderný účet, na který musí povinně přispívat všichni původci radioaktivního odpadu v Česku. Ze společného fondu dostávají peníze mimo jiné i obce, na jejichž území se uvažuje o vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu.
Oproti dosavadnímu fixovanému poplatku by měly být příspěvky na účet nově pravidelné.
„Úprava mechanismu stanovení pravidelného poplatku na jaderný účet přinese stabilní prostředí pro provozovatele jaderného zařízení pro pětileté období a povinnosti a záruky ústředních orgánů státní správy, že se k úpravě poplatku musí pravidelně vyjadřovat a odhady aktualizovat. Současně je posilována odpovědnost vlády za to, že výše poplatků bude adekvátní úhradové funkci, kterou mají plnit, aby nedocházelo k zatěžování budoucích generací,” komentuje to úřad pro jadernou bezpečnost.
Návrh zákona musí ještě posoudit Parlament. Pokud ho poslanci a senátoři schválí a podepíše ho i prezident republiky, měl by platit od 1. ledna 2025.
Tomáš Svoboda
