Zítra to bude přesně deset let od chvíle, kdy vedení společnosti ČEZ zrušilo zadávací řízení na stavbu dvou nových bloků Jaderné elektrárny Temelín. Stalo se tak krátce poté, co koaliční vláda premiéra Bohuslava Sobotky odmítla poskytnout Skupině ČEZ potřebné garance. Problémů okolo jaderného tendru však bylo více, a tak krach soutěže nebyl velkým překvapením. Spekulovalo se o něm přinejmenším od počátku roku 2014.
Posledním hřebíkem do rakve prvního jaderného tendru byl prudký pád cen elektřiny na energetických burzách. Při ceně okolo 30 eur za megawatthodinu nedávalo žádný smysl investovat do nových jaderných bloků, jejichž výrobní náklady by byly minimálně dvojnásobné. Bylo by to možné jen v případě, že by stát byl ochoten elektřinu z nových reaktorů dotovat. Takový nápad však vládní koalice tvořená ČSSD, ANO a KDU-ČSL odmítla.
Zásadním odpůrcem byl tehdejší ministr financí Andrej Babiš, který k tomu mohl mít osobní důvody – pro chemičky a další závody Agrofertu by státní podpora znamenala nepříjemné zdražení elektřiny. Ostatní ministři byli také proti státní podpoře v době, kdy Česko další elektřinu nutně nepotřebovalo. „Záruka za dostavbu Temelína by znamenala neměřitelné riziko pro státní rozpočet i daňové poplatníky. Vláda proto tyto úvahy zamítla,“ uvedl v dubnu 2014 premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Žádné velké překvapení to tehdy nebylo. Autor článku, tehdy jako redaktor týdeníku Ekonom, na očekávaný krach tendru upozornil již v lednu 2014. Již tehdy většina politiků odmítla nové jaderné reaktory dotovat a skepse již tehdy převládala i v pražských kancelářích amerického Westinghouse a česko-ruského konsorcia tvořeného Škodou JS a Rosatomem.
Dalším zdrojem potíží byl samotný proces veřejné soutěže. Ten byl až příliš složitý a snadno napadnutelný. Právě toho se snažila využít francouzská společnost Areva (dnes Framatome patřící do skupiny EDF), která měla o temelínskou zakázku vážný zájem. Ale ČEZ ji ze soutěže s ohledem na vady v nabídce v říjnu 2012 vyřadil. Areva následně tendr napadla u českých soudů a u Evropské komise.
O něco později se mezi odborníky na jádro začalo hovořit o tom, že nabídky dvou zbývajících uchazečů byly poměrně atraktivní. Westinghouse i Rosatom údajně za dva 1200megawattové bloky požadovali okolo 240 miliard korun, což z dnešního pohledu vypadá jako úžasná cena. Dnes to vypadá, že stejnou částku možná zaplatíme za jeden velký jaderný blok.
I kdyby tehdy ČEZ s podporou státu soutěž dokončil, nebyla by to žádná výhra. Westinghouse, tehdy ještě ovládaný japonskou Toshibou, v březnu roku 2017 zbankrotoval. Je otázkou, zda by nový vlastník, který Westinghouse převzal, byl ochoten ve výstavbě pokračovat, a pokud ano, tak za jakých podmínek.
Pokud by vyhrálo konsorcium Rosatom/Škoda JS, dostalo by se Česko do ještě horší situace. Měli bychom rozestavěnou jadernou elektrárnu s ruskými reaktory v dubnu 2021, kdy vypukla kauza Vrbětice – tedy odhalení podílu ruských tajných služeb na výbuchu muničního skladu na východní Moravě v roce 2014. Nemluvě o situaci po ruském útoku na Ukrajinu v únoru 2022. Temelínský tendr by tak nedopadl dobře v žádném scénáři.
David Tramba
