Kabinet Petra Fialy (ODS) by měl v nejbližší době rozhodnout o finální podobě novely atomového zákona. Klíčová norma pro oblast jaderné energetiky posiluje některé prvky radiační ochrany, ale zejména zjednodušuje povolovací a regulační procesy. To by mělo v praxi usnadnit výstavbu nových jaderných bloků v elektrárnách Dukovany a Temelín.
Novela z pera Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) také přizpůsobuje tyto procesy novým technologiím v čele s malými modulárními reaktory. O jejich širším nasazení v blízké budoucnosti se totiž vážně uvažuje. A kratší a jednodušší povolovací procesy, které novela zavádí, mají zavádění této technologie v Česku významně urychlit.
„V posledních letech došlo k dynamickému vývoji v plánech České republiky na výstavbu nových jaderných zdrojů a nasazení nových jaderných technologií, zejm. malých a středních modulárních reaktorů. Na nástup těchto technologií je nezbytné české atomové právo připravit a umožnit jej, aniž by však byla dotčena potřebná úroveň bezpečnosti,” komentuje to v důvodové zprávě SÚJB.
Dalším dopadem nové úpravy by pak měla být možnost schválit do provozu i zařízení, které jsou v současnosti teprve vyvíjena a jejichž přesné parametry budou známy až v horizontu několika let. Podle dokumentace zveřejněné ve vládní on-line knihovně eKlep to má umožnit systém specifických výjimek z regulatorních požadavků.
„Tato problematika se v současnosti stává celospolečensky aktuální, neboť prostřednictvím využívání jaderně energetických zařízení přispívá k zajišťování energetické bezpečnosti České republiky. Tento význam bude s nadcházejícími plány na dekarbonizaci s využitím jaderných zdrojů v energetickém mixu dále narůstat,” poznamenává úřad k návrhu v předkládací zprávě.
Dodává přitom, že význam jaderných technologií roste ale i v jiných oblastech, zejména ve zdravotnictví a výzkumu a vývoji. Samotnou úpravu zajišťující mimo jiné i ochranu před negativními účinky ionizujícího záření a jaderné energie pak autoři návrhu označují za stěžejní předpis českého atomového práva.
Novela, která prošla během podzimu rozsáhlým připomínkovým řízením, také podle důvodové zprávy implementuje do českého práva nálezy mezinárodních hodnotících misí, které posuzují naplňování závazků České republiky i dalších států v jaderné oblasti a také respektování mezinárodních doporučení k zajišťování jaderné bezpečnosti a radiační ochrany.
Zelená pro nové technologie
Nová úprava by měla také zohlednit a reflektovat poznatky z praxe a napravit nedostatky, které se projevily v praxi od nabytí účinnosti původní normy v roce 2017. „Zkušenosti ukazují, že některé regulatorní přístupy zvolené tímto zákonem by mohly být nastaveny efektivněji, v zájmu nižší regulatorní zátěže a účinnějšího výkonu státní správy. V mezidobí také došlo k určitým změnám v právním řádu České republiky, například v souvislosti s digitalizací a kybernetickou bezpečností,” doplňuje úřad.
Na základě pozitivních zkušeností ze zahraničí pak novela zavádí také zcela nový institut takzvané předběžné informace. Díky ní má státní správa nabídnout svým klientům vyšší míru právní jistoty v oblasti regulace a výkladu jednotlivých požadavků. „Rovněž předběžná informace by měla přispět k snadnějšímu průběhu procesu nasazování nových technologií, ať již tradičních jaderných zdrojů či malých modulárních reaktorů,” doplňuje k tomu SÚJB.
Měnit se má také systém poplatků na jaderný účet, na který musí povinně přispívat všichni původci radioaktivního odpadu v Česku. Ze společného fondu dostávají peníze mimo jiné i obce, na jejichž území se uvažuje o vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu.
Oproti dosavadnímu fixovanému poplatku by měly být příspěvky na účet nově pravidelné. „Úprava mechanismu stanovení pravidelného poplatku na jaderný účet přinese stabilní prostředí pro provozovatele jaderného zařízení pro pětileté období a povinnosti a záruky ústředních orgánů státní správy, že se k úpravě poplatku musí pravidelně vyjadřovat a odhady aktualizovat. Současně je posilována odpovědnost vlády za to, že výše poplatků bude adekvátní úhradové funkci, kterou mají plnit, aby nedocházelo k zatěžování budoucích generací,” komentuje to úřad pro jadernou bezpečnost.
Nesouhlas i po připomínkách
Úřad v dokumentech k novele uvádí, že v rámci připomínkového řízení se k němu vyjádřila necelá padesátka oficiálních připomínkových míst, ale i další zainteresované organizace. Celkem se pak úřadu sešlo na 160 připomínek, z nichž těch zásadních bylo dvaatřicet – například od resortů vnitra, financí, životního prostředí nebo místního rozvoje. Kritická stanoviska přišla také od Digitální a informační agentury, Národního bezpečnostního úřadu, Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy.
„Všechny připomínky, včetně doporučujících, byly pečlivě zpracovány. Akceptováno bylo 126 připomínek, neakceptováno nebo vysvětleno bylo 34 připomínek,” poznamenává k tomu SÚJB s tím, že návrh je tak předkládán vládě bez rozporů.
Některé nesoulady mezi předkladatelem a jednotlivými připomínkovými místy nicméně zůstaly. Neuspělo například ministerstvo financí s požadavkem, aby úřad v rámci novelizování atomového zákona upravil také některé nedostatky v normě o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice, který řeší také přípravu a podporu nových jaderných zdrojů.
„Sahat” do zmíněného zákona ale teď SÚJB odmítl s tím, že s atomovou legislativou nemají požadavky strážce státní kase žádnou relevantní spojitost. „Tzv. nízkouhlíkový zákon je zaměřen na otázky financování jaderných zdrojů, jejich výtěžnosti a směřuje zjevně k podpoře jejich nasazení ze strany státu. Účel a obsah právní úpravy nízkouhlíkového zákona směřuje k oblastem, kterým se atomový zákon záměrně vyhýbá v zájmu zajištění nezávislosti státního dozoru nad bezpečností,” konstatoval ve vypořádání připomínek úřad.
Omezit účastníky řízení úřad nechce
Ministerstvo financí pak nepochodilo ani s námitkou proti potenciálnímu rozšíření okruhu těch, kteří se například smějí v oficiálním řízení vyjadřovat k povolení stavby jaderných zařízení. „Rozšíření účastenství o nespecifickou skupinu účastníků v řízení, která mají navýsost technickou povahu, nepovažujeme za účelné,” konstatoval resort financí s tím, že případné rozvolnění by úřadu přineslo jen administrativní zátěž a vyšší finanční, časové i personální nároky. „Nelze připustit, aby stát v jedné oblasti své činnosti akceleroval povolovací řízení – například zamezoval šikanózním podáním, optimalizoval doručování – a v oblasti jiné vytvářel předpoklady pro zatížení jiných obdobně nezbytných povolovacích procesů,” argumentovali ministerstvo.
Jenže podl SÚJB by takové omezení počtu účastníků řízení naráželo na základní principy otevřenosti. „Navržená změna reaguje na potřebu zajištění transparentnosti a zapojení veřejnosti do procesů podle atomového zákona, u nichž by takové zapojení mohlo být vnímáno jako nedostatečné,” trvá na svém úřad.
Připomněl přitom, že v minulosti mezinárodní autority konstatovaly porušení tzv. Aarhuské úmluvy ze strany České republiky z důvodu neumožnění zapojení veřejnosti do rozhodovacího procesu o povolení k dalšímu provozou jaderné elektrárny Dukovany.
Úřad nicméně upozorňuje, že návrh jasně popisuje výjimky, za kterých je možné přístup veřejnosti do rozhodovacích procesů omezit – například pokud by byly ohroženy některé citlivé informace státu.
„Typicky jde o informace obchodně a technicky citlivé či zneužitelné k vývoji nežádoucích jaderných technologií, či informace, které by bylo možno zneužít k útoku na jaderné zařízení, a tím ohrožení veřejnosti a jejího zdraví,” vyjmenovává SÚJB. „Předkladatel si je vědom, že nadále není možné připustit v řízeních o vydání povolení podle atomového zákona neomezené účastenství, neboť by tím mohlo dojít k ohrožení strategických zájmů České republiky zpřístupněním zneužitelných informací a také ztížením či účelovou blokací procesů souvisejících s využíváním jaderné energie,” doplňují pak autoři novely.
Jedním dechem ale dodávají, že je také nevyhnutelné reagovat na mezinárodní požadavky, k jejichž respektování se Česká republika zavázala. Na to ostatně ve svých připomínkách upozornilo i ministerstvo životního prostředí, podle kterého je navržená úprava z tohoto pohledu spíše minimalistická.
„Z těchto důvodů považuje předkladatel navržené řešení za kompromisní, při dosažení požadovaného účelu a neohrožení veřejného zájmu,” konstatuje úřad vedený dlouhodobě Danou Drábovou.
Výsledné kompromisní znění pak úřad formuluje tak, že do povolovacího procesu nebudou smět vstupovat kromě samotného žadatele jiní účastníci pouze v případech, kdy už swe veřejnost mohla k posuzovanému záměrů vyjádřit v rámci jiného řízení podle jiného právního předpisu, případně pokud by požadovaná činnost nemohla mít vliv na životní prostředí způsobený využíváním jaderné energie nebo ionizujícího záření.
Napoprvé návrh neprošel
Kdy bude vláda o finální podobě návrhu jednat, zatím není jasné. Na první pokus totiž příslušný odbor vládní agendy na Úřady vlády odmítl novelu zařadit na program. „Důvody odmítnutí materiálu byly čistě formální,” uvedla pro Ekonomický deník mluvčí vlády Lucie Ješátková.
Chyba podle ní spočívala v tom, že předkladatelem materiálu na vládě nebude sám jeho autor – čili SÚJB, ale předseda vlády. „Státní úřad pro jadernou bezpečnost musí opravit obálku materiálu, poté bude přijat k projednání vládou,” doplnila k tomu Ješátková.
O vládním znění návrhu budou následně jednat poslanci a senátoři, pokud ho schválí a podepíše ho i prezident republiky, měl by podle představ SÚJB platit od 1. ledna 2025.
Tomáš Svoboda
