Brno předpokládá, že by mělo mít jasno o podobě chystané podzemní dráhy letos v březnu. Studie proveditelnosti, která byla dokončená v prosinci loňského roku, pracuje s několika variantami. Porovnává lehké metro, tramvaj, vlak, anebo jejich kombinaci, a to s možností více tras. „Posouzeny byly především přínosy plynoucí z úspory času cestujících, proti nimž stojí investiční a provozní náklady nového dopravního systému, který má zkvalitnit dopravní obsluhu města i celé Brněnské metropolitní oblasti,“ uvedl tiskový mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Ke studii nyní zpracuje Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) oponentní posudek. Podle Poňuchálka jde o standardní postup. Doplnil, že se na tom dohodli členové výboru studie proveditelnosti, což jsou zástupci města Brna, Jihomoravského kraje, ministerstva dopravy, Státního fondu dopravní infrastruktury a Správy železnic.
„Dále se předpokládá projednání stanoviska města ve volených orgánech města, obdobně v případě kraje a následně projednání v Centrální komisi ministerstva dopravy,“ konstatoval mluvčí. Výstupy studie proveditelnosti podle něj budou zároveň vyhodnocovat útvary magistrátu, které se koncepcí rozvoje dopravy a s tím spojeného rozvoje území zabývají.
Brno si od vybudování podzemní dráhy slibuje optimalizaci provozu na povrchu. „Teoreticky by svedení části veřejné dopravy pod povrch ulevilo dopravě na silnicích, a to především dnešnímu tramvajovému okruhu v centru města. Zde je vytíženost na hranici možných kapacit a další rozvoj MHD je tu již velmi omezen,“ upozornil tiskový mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. V následujících letech navíc Brno očekává další rozvoj města, mimo jiné v souvislosti s přestavbou železničního uzlu Brno. Studie proveditelnosti by měla podle mluvčího napovědět, který mód by byl nejvhodnější a zda je tento typ dopravy ekonomicky přínosný.
Jak už dříve sdělil ČTK brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS) Brno se kloní k vlakovému modelu. „Je jasné, že v takovém případě by byly investice na straně Správy železnic. Kdyby se jednalo o tramvaj, tak na straně Brna, ale není to jediné kritérium. Důležitá je také přepravní kapacita, rychlost a napojení na přepravní uzly. Musí se to prověřit a musí to dávat ekonomický smysl,“ řekl Kratochvíl a dodal, že bude nutné najít shodu.
Studie prověřovala i alternativní trasy, avšak základním východiskem je propojení nového nádraží, které by mělo ve 30. letech vzniknout v místě dnešního dolního nádraží, historického centra, západní části Šumavské ulice a poté by se trať měla stáčet směrem do Králova Pole. Pod novým vlakovým nádražím mají stavbaři založit už při stavbě podzemní prostory určené právě pro podzemní dráhu, uvedla ČTK.
Studii proveditelnosti zpracovalo na základě výběrového řízení brněnských radních sdružení firem Moravia Consult Olomouc a Metroprojekt Praha. Město studii ke zpracování zadalo ve druhé polovině roku 2020. Cena studie vyšla na bezmála 12 milionů korun.
Tereza Čapková
