Rusko je jako výtržník, kterého vyhodíte dveřmi a vrátí se oknem. Česko se úspěšně zbavilo závislosti na ruském plynu a do roka ukončí odběr ruské ropy a jaderného paliva, avšak jiné produkty z východu k nám proudí dál a někdy i ve větším množství. Třeba syntetická hnojiva.
Rozsah problému odhalují data Českého statistického úřadu. V minulých letech k nám Rusové dodávali 50 až 65 tisíc tun syntetických hnojiv v hodnotě okolo 500 milionů korun ročně. Za období leden až říjen 2023 (novější data zatím ČSÚ nezveřejnil) se již jednalo o 91 tisíc tun a 975 milionů korun. Rusko tak bylo jedinou zemí, která vykazovala rostoucí objem i hodnotu dodávek hnojiv do Česka.
Problém se týká hlavně dusíkatých hnojiv, při jejichž výrobě se spotřebuje velké množství zemního plynu. Zatímco evropské výrobce dusí vysoká cena plynu a drahé emisní povolenky, trh zaplavuje levnější import. Například z Ruska. „Přestali jsme dovážet zemní plyn z Ruska, ale teď jej dovážíme v jiné podobě a s vyšší přidanou hodnotou,“ komentoval situaci jeden z expertů.
Odkud Česko dováží umělá hnojiva (leden až říjen 2023)
Česko není výjimkou, stejný problém řeší také sousední země. Polsko dovezlo v lednu až červenci syntetická hnojiva z Ruska v hodnotě 97,6 milionu dolarů (2,2 miliardy korun), v meziročním srovnání byl růst víc než trojnásobný. Německo v prvním pololetí navýšilo import z Ruska 2,8krát na 361,5 tisíce tun (ve finančním vyjádření 3,3krát na 151,3 milionu dolarů).
„Celý průmysl hnojiv funguje se ztrátou. Pokud Německo nechce financovat válku vedenou Ruskem, a proto odmítá ruský plyn, pak se nabízí otázka, proč se v posledních měsících zvýšil dovoz ruského plynu ve formě močoviny a čpavku do Německa,“ řekl ministr hospodářství a zemědělství Saska-Anhaltska Sven Schulze ve vyjádření pro deník Bild.
Omezení výroby amoniaku (čpavku) a dalších chemikálií v posledních dvou letech oznámila řada evropských výrobců. Týká se to třeba německého koncernu BASF nebo českého Agrofertu, který má hlavní výrobní závody na hnojiva v německém Piesteritzu a slovenské Šaĺe; vlastní také relativně menší lovosickou Lovochemii. Agrofert navíc posílil svou pozici na trhu poté, co v červenci 2023 koupil výrobní závody Borealisu v Rakousku, Německu a Francii.
Podle údajů webu Statista.com bylo Rusko v roce 2022 největším světovým exportérem syntetických hnojiv včetně meziproduktů, hodnota vývozu dosáhla 20,65 miliardy dolarů. Silnou pozici má Rusko na trhu s amoniakem, spolu s Běloruskem dominuje na trhu s potaší (surovina pro draselná hnojiva). Tyto chemikálie vyváží prakticky do celého světa – včetně Spojených států amerických.
Vývozní cla a daně vybrané od výrobců hnojiv pomáhají Rusku financovat agresivní válku proti Ukrajině v době, kdy příjmy z vývozu ropy a zemního plynu klesají.
David Tramba
