Německo bude až do roku 2027 každoročně vydávat o miliardy eur méně na klimatické a transformační projekty, aby státní rozpočet vyhověl ústavně zakotveným limitům pro půjčky – celkově až o 45 miliard méně. Měsíc poté, co klíčové rozhodnutí Ústavního soudu země o takzvané dluhové brzdě donutilo koalici přeskupit finanční plánování, kancléř Olaf Scholz oznámil, že několik nepříjemných, ale nezbytných kroků zajistí, že budou zajištěny základní cíle politiky jeho vlády v oblasti klimatu a transformace průmyslu. Scholzova vláda zavede mimo jiné daň z leteckého paliva pro vnitrostátní lety a také daň z plastů.
Kromě aktuálně narýsovaných škrtů v celé řadě oblastí německá vládní koalice oznámila, že se vrátí k vyšší úrovni zpoplatnění emisí uhlíku. Zároveň se hodlá vypořádat s projekty, které poškozují životní prostředí, aby jí pomohly konsolidovat reformované rozpočtové plány.
Zatímco německý průmysl, ekonomové a ekologické nevládní organizace dohodu uvítali, reakce z ostatních sektorů jsou smíšené.
Německá koaliční vláda se dohodla na rozpočtu na příští rok 2024, který zohledňuje významné rozhodnutí soudu z předchozího měsíce, který prohlásil 60 miliard eur určených na klimatické a transformační projekty za nezákonně zaúčtované.
Kancléř Olaf Scholz uvedl, že dohoda znamená, že Německo se bude držet svého klíčového cíle zajistit klimaticky neutrální transformaci ekonomiky.
„Ke splnění našich cílů budeme muset použít výrazně méně peněz,“ konstatoval premiér. Koaliční strany se podle něj dohodly na prioritách v rozpočtu, stejně jako na výdajových škrtech a zvýšení příjmů, aby splnily rozpočtová pravidla. Ale dodal, že to bylo „nepříjemné, ale nezbytné“.
Hlavní finanční nástroj země pro projekty v oblasti klimatu, Klimatický a transformační fond (CTF), bude v příštím roce přijde o přibližně o 12 miliard eur a do roku 2027 přijde celkově o 45 miliard, uvedl kancléř.
Podotkl, že fond bude mít ale stále velmi vysoký celkový objem – 160 miliard eur, což znamená, že projekty centrální transformace by měly být pokryty.
Ohlášené snížení CTF německou vládou se časově shodovalo s dohodou dosaženou v poslední den klimatické konference OSN COP28 v Dubaji, kterou Německo a další vlády EU uvítaly jako předzvěst konce éry fosilních paliv.
Daň z leteckého paliva i plastů
Dohoda uzavřená v noci na středu mezi Scholzovými sociálními demokraty (SPD), Stranou zelených ministra hospodářství Roberta Habecka a propodnikatelskými Svobodnými demokraty (FDP) ministra financí Christiana Lindnera následovala po týdnech intenzivního vyjednávání o tom, jak upravit vládní rozpočet po rozhodnutí Ústavního soudu. Koaliční vyjednavači stáli před výzvou upřednostnit nejdůležitější výdaje v celkovém rozpočtu, aniž by museli ustoupit od klíčových opatření v oblasti klimatu, která byla slíbena v minulých letech.
Olaf Scholz k tomu řekl, že dohoda o rozpočtu na rok 2024 byla možná díky kombinaci snížení dotací poškozujících klima, škrtů v podpůrných programech a snížení výdajů v různých vládních resortech.
Jeho vláda zavede mimo jiné daň z leteckého paliva pro vnitrostátní lety a také daň z plastů.
Kromě svého odhodlání držet se svých ambicí v oblasti opatření v oblasti klimatu a transformace průmyslu bude Německo také nadále poskytovat Ukrajině nezbytnou finanční pomoc na obranu proti ruské invazi a nebude prosazovat škrty, které představují nebezpečí pro sociální soudržnost, dodala kancléřka.
Rozhodnutí ústavního soudu z 15. listopadu zakázalo vládě půjčit si více peněz, než jí umožňuje takzvaná dluhová brzda, a to opětovným vyčleněním finančních prostředků, které zbyly z programů reakce země na pandemii Covidu-19 z roku 2021. To ale zasadilo těžkou ránu finančnímu plánování Scholzovy koalice a vyvolalo hlučnou debatu o nezbytných důsledcích, včetně škrtů v programech sociálního zabezpečení, zvýšení daní, plošného zastavení zbytečných nebo ekologicky škodlivých dotací a také pozastavení nebo reformy samotného pravidla o dluhové brzdě.
Zatímco rozhodnutí o 60 miliardách eur plánovaných pro CTF ovlivnilo finanční plánování na několik let, vláda čelila bezprostřední výzvě rozhodnout o rozpočtu pouze na příští rok. Ministerstvo financí stanovilo schodek rozpočtu pro rok 2024 na 17 miliard eur.
Modernizace železnice se bude financovat z jiných zdrojů, dříve skončí podpora elektroaut a solárních parků
Ministr hospodářství Robert Habeck uvedl, že koalice se dohodla na zásadním přeskupení a úsporách finančních prostředků v CTF, což povede k přesunu některých plánovaných projektů do jiných schémat financování, například těch, které se zabývají národní železniční modernizací země.
Habeck zdůraznil, že ústřední části vládní agendy v oblasti klimatu a transformace budou chráněny v rámci CTF.
Patří mezi ně podpora budování vodíkové infrastruktury prostřednictvím programů, jako je program IPCEI EU, udržitelná transformace průmyslu prostřednictvím rozdílových smluv o uhlíku, nižší ceny pro odběratele elektřiny prostřednictvím zrušeného poplatku za obnovitelné zdroje a přechod v odvětví vytápění, i když „rychlost by zde mohla být poněkud snížena,“ uvádí se v dokumentu ministerstva hospodářství.
Pokud jde o plánované škrty ve výdajích, Robert Habeck uvedl, že budou zahrnovat dřívější ukončení německé podpory elektrických vozidel, stejně jako některé finanční prostředky vyčleněné na rozšíření fotovoltaiky.
Ministr financí Christian Lindner trval na tom, že CTF musí mít i nadále enormní objem na financování klimatických opatření, a to navzdory škrtům v příštích letech o desítky miliard eur.
Německá vláda doufá, že její investice do klíčových klimatických a transformačních projektů budou podpořeny následnými soukromými investicemi, čímž se výrazně navýší závazky veřejného financování.
Ministr financí uvedl, že vláda souhlasila se zrušením daně z elektřiny v hodnotě asi 3 miliard eur tím, že zruší dotované projekty, které poškozují životní prostředí.
Doplnil, že vláda plánuje zvýšit příjmy do CTF zvýšením ceny emisí uhlíku v dopravě a budovách na 45 eur za tunu ekvivalentu CO2 v roce 2024 namísto plánovaného zvýšení na 40 eur a více ze současných 30 eur.
Lindner dodal, že vláda nerozhodla o snížení standardů v programech sociálního zabezpečení a podpůrných programů, ale bude usilovat o jejich konkrétní cílení.
(nik)
