INZERCE

Poslanci a senátoři budou moci při volbě prezidenta podpořit jen jednoho kandidáta

Poslanec nebo senátor bude moci být členem jen jedné navrhující skupiny. Občan bude moci podepsat jednomu kandidátovi jen jednou. Navrhovatel z řad občanů bude moci založit petici pro sběr podpisů elektronicky nástrojem ePetice prostřednictvím Portálu občana nebo CzechPontu se souhlasem kandidáta. Do systému pro volbu prezidenta v roce 2028 investuje ministerstvo vnitra pět milionů korun.

Vyplývá to z návrhu novely zákona o volbě prezidenta, jak ji aktuálně vnitro předkládá. Novela vyjasňuje otázky, se kterými se musel v předešlých volbách potýkat soud: Podpisy senátorů a poslanců více prezidentským kandidátům, čas podpory nebo platnost podpory poté, co senátorovi nebo poslanci skončil mandát.

Jednou a dost

Základní podmínky kandidatury zůstávají stejné: Podpora dvaceti poslanců nebo deseti senátorů nebo padesát tisíc podpisů občanů. V roce 2028 už ale nebude moci poslanec nebo senátor podepsat podporu více než jednomu prezidentskému kandidátovi. „Poslanec nebo senátor může být součástí pouze jedné skupiny navrhujících poslanců nebo navrhujících senátorů,“ stojí doslova v návrhu.

Pokud poslanec nebo senátor podepíše podporu vice kandidátům, k žádnému z jeho podpisů se nepřihlédne.

Občané pak budou moci podepsat kandidaturu jednomu kandidátovi jen jednou. „Občan oprávněný volit prezidenta republiky může petici na podporu kandidatury téhož kandidáta podepsat pouze jednou,“ stojí v návrhu.

Ministerstvo vnitra rovněž nepřihlédne k eventuálnímu zániku mandátu poslance nebo senátora, ale také k zániku zakladatele petice, tedy navrhujícího občana, a to pod podmínkou, že k zániku dojde po podání kandidátní listiny. Z toho logicky vyplývá, že podpisy bývalých senátorů či poslanců jsou neplatné, s výjimkou, kdy se dotyčný podporovatel stane „bývalým“ po podání kandidátní listiny prezidenta. Navrhovateli se tedy budou moci stát je poslanci a senátoři s mandátem v době volby prezidenta.

Případy Janeček, Diviš, Rohanová Vnitro v návrhu vychází z připomínek Legislativní rady vlády a rozsudků Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu, kdy soudy musely rozhodovat případy sporných kandidatur respektive sporných podpor kandidátů. „Nejvyšší správní soud v rámci soudnictví ve věcech registrace k registračnímu řízení pro volbu prezidenta republiky 2023 a následně též Ústavní soud judikoval, že skupina poslanců/senátorů (analogicky zřejmě též navrhující občan) může podat kandidátní listinu nejdříve po vyhlášení volby prezidenta republiky (případ Rohanová) a kriticky se vymezil vůči procesu při kontrole petic na podporu kandidatury (Janeček a Diviš),“ stojí v důvodové zprávě. Kritika soudů ale nebyla letos nic nového, trvá už od předchozích prezidentských…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Irena Válová