Povinné hlášení o počtu mužů a žen v rozhodovacích pozicích, diskriminující daňové zvýhodnění pro pohlavně vstřícné podniky, nové vnitřní podnikové předpisy s ohledem na pohlaví zaměstnanců. To vše by mělo platit v kombinaci s nebezpečím další placené certifikace od pověřené organizace, která bude kontrolovat pohlavní praxi ve firmách.
Že by se pramenem práva nemusel stát rozum, ale něčí zájem vadí představitelům podnikové sféry na materiálu ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera. Jde o „Akční plán pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích na léta 2016 – 2018“, který ministr pro lidská práva v dohledné době předloží na jednání vlády. Materiál je na konci připomínkového řízení.
Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR je správné, že Akční plán vychází z principu dobrovolnosti a je založen na doporučeních. Pak je ale prý s podivem, proč Jiří Dienstbier úkoluje jednotlivá ministerstva, aby zaváděla podnikům nové povinnosti: „V této souvislosti nelze ministerstvům ukládat takové úkoly, které by zprostředkovaně zaváděly pro podniky také povinnosti, které by tento princip (dobrovolnosti) podkopávaly,“ uvádí se ve stanovisku Svazu průmyslu a dopravy, který nesouhlasí, aby šlo o další povinný certifikát.
O jaké úkoly jde, ilustruje přiložený komentář k úkolové tabulce materiálu. Svaz navrhuje zrušit tyto úkoly: Úkol 32 – „Předložení seznamu vnitřních předpisů…“ Úkol 33 – „Zavést povinné zveřejňování údajů o podílu žen a mužů v rozhodovacích pozicích největších obchodních společností a jejich pravidelné sdílení s ČSÚ“ s tím, že jde o zavedení nové administrativně a finančně nákladné povinnosti.
Ne do každé práce lze docházet, kdy se mi chce
Úkol číslo 35, aby ministerstvo financí zavedlo některým podnikům daňové úlevy, pak Svaz má za diskriminační a neférový, neboť řada podniků nemůže žádné formy flexibilní práce vůbec zavádět z podstaty. „Upustit od tohoto úkolu. Zdůvodnění: Je to formulováno sice jako opatření motivační, ale v konečném důsledku je to opatření diskriminační, které nebere v úvahu charakter podniku, odvětví a jeho specifika. Řada podniků a provozů nemůže aplikovat flexibilní formy práce,“ uvádí Svaz obchodu a průmyslu.
Opakovaně žádají zástupci průmyslu a obchodu, aby kvůli státu nebylo téma rovnost mužů a žen zneužito jen k další povinné certifikaci u různých pověřených organizací za peníze. „Přeformulovat tak, aby bylo zřejmé, že jde o projekt, jehož cílem není standardizace a certifikace. Zdůvodnění: Soutěže, ocenění, dobrá praxe – to je cesta v souladu s principem dobrovolnosti. Vyhnout se komerční cestě certifikace. Tyto připomínky jsou zásadní,“ uvádí striktně Svaz průmyslu a obchodu.
Plán je společným dílem ministra a spolku Byznys pro společnost
O tom, že ministrův úřad sestavil materiál s 38 úkoly pro ostatní ministry, informoval Dienstbier už letos v únoru. Do roku 2020 by se zastoupení žen na rozhodovacích pozicích mělo zvýšit na 40%. Firmy ve vlastnictví státu a společnosti s více než 250 zaměstnanci by podle materiálu měly zajistit, aby se na manažerské posty hlásili ženy i muži.
Rovněž ve výběrových komisích by měli adekvátní mírou být zastoupeny ženy i muži. Ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše je pak úkolováno přípravou daňového zvýhodnění podnikům, které mají rovné zastoupení mužů a žen a úvazky přizpůsobují ženám s dětmi.
Už v únoru ministr pro lidská práva a rovné příležitosti uvedl, že „na zpracování tohoto Akčního plánu se významnou měrou také podílela platforma Byznys po společnost“. V informaci na vládním webu pak zástupce platformy Byznys pro společnost Vesselin Barliev dodává, že jde hlavně o to, vytvořit takové klima ve společnosti, které by instituce a firmy tlačilo k samoregulačním opatřením v této oblasti“.
O aktivitách Dienstbiera a platformy Byznys pro společnost si můžete přečíst v komerční příloze LN.
Tento zapsaný spolek se sídlem v Praze 2 nabízí měření a CSR reporting udržitelného rozvoje, který umožňuje sledovat a naplňovat CSR strategii firmy metodami LBG a GRI.
„Výstupem pravidelného sledování a reportingu této oblasti je každoroční zpráva o udržitelném rozvoji či společenské odpovědnosti firmy někdy také CSR report, která doplňuje výroční zprávu firmy a je veřejným dokumentem, který přináší informace o naplňování schválené strategie udržitelného rozvoje,“ uvádí se na webu spolku, který je podle vlastní informace národním licencovaným partnerem původně britské metodiky v oblasti firemního dárcovství pod názvem Standard odpovědná firma.
Korporace už členy jsou
Členy zapsaného spolku Byznys pro společnost jsou všechny největší firmy operující v České republice od Agrofertu přes Českomoravskou stavební spořitelnu až po Siemens, Skansku, RWE, ČEZ, Sodexo nebo Tchibo, přičemž členství v tomto spolku, který nabízí síťovou spolupráci členů, činí například u podniku s více než 250 zaměstnanci a obratem na 50 mil. euro ročně, pouhých 50 000 Kč.
Proti komu je tedy společná aktivita Jiřího Dienstbiera a spolku Byznys pro společnost směřována, když největší korporace už jsou členy spolku, není zjevné. Proti těm, co ještě nezaplatili? Jak by mohlo vyplývat z obavy Svazu průmyslu a dopravy z dalšího placeného potvrzení, že v nějaké firmě pracují muži i ženy. To by ovšem bylo potvrzením, že pramenem legislativy není vůle zákonodárce, zkušenost a rozum, nýbrž pouhý zájem.
Irena Válová, Česká justice
