Pokud Polsko u Soudního dvora Evropské unie (SDEU) uspěje s žalobou proti unijní normě, která od roku 2035 prakticky znemožňuje prodej nových benzínových a naftových aut, došlo by ke zrušení těchto předpisů. Neplatil by tak ani zákaz prodeje a výroby spalovacích motorů, ani další opatření tzv. Green Dealu. Účinky by se vztáhly i na ostatní členské země. Zákaz by tedy neplatil nejen v Polsku, ale v celé EU. „Zásadní by pak bylo, s jakým odůvodněním by SDEU normu zrušil – možná by stanovil podmínky nějakých kompenzací chudší občany EU, možná by shledal nutné jednomyslné schválení,“ vysvětluje partnerka advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný Kateřina Šveřepová.
Krok Polska představuje jednu z mála možností, jak se členský stát může bránit závazné regulaci přijaté na úrovni Evropské komise. S postupem země souhlasí i český europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „A velmi se divím, že levice, která by měla tuto voličskou skupinu bránit, činí v EU přesný opak. Nejde o to, že bych byl principiálně proti elektromobilitě, jen tvrdím, že to má být zákazník, kdo rozhodne, čím bude jezdit. Při současném stavu technologie jsou elektromobily vhodné pouze na kratší cesty nebo popojíždění po městě, kde mají nulové lokální emise. A to nemluvím o vysoké pořizovací ceně, která znemožňuje koupi elektromobilu těm, jimž by jinak dávala perfektní smysl,“ řekl Vondra České justici.
Polsko v žalobě argumentuje mimo jiné právě tím, že opatření směřující k uhlíkové neutralitě bude mít existenční dopad na sociálně slabší obyvatele. Země v žalobě uvádí, že norma má „vážné negativní důsledky pro evropský automobilový průmysl, sociální vyloučení a dopravní vyloučení chudších osob“. S tím souhlasí i český europoslanec Ondřej Knotek (ANO). „Fondy, které mají snížit sociální a regionální dopady zelené politiky, nepokryjí náklady. Ta legislativa je šitá horkou jehlou a dokonce jsem přesvědčen o tom, že dopadové studie byly vytvořeny Evropskou komisí účelově… na rovinu, klimatický balíček je postaven na ideologii, nikoliv na realitě. Dopad na rodinné rozpočty a konkurenceschopnost některých strategických odvětvích bude velký. Je velmi smutné, že k tomuto výrazně přispělo i nedávné české předsednictví,“ reagoval Knotek pro Českou justici.
Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwa tvrdí, že roční cíle pro emise skleníkových plynů stanovené EU pro Polsko ohrožují energetickou bezpečnost země. Poslední výzva se týká tzv. rezervy stability trhu EU, jejímž cílem je řešit přebytek emisních povolenek v systému obchodování s emisemi EU. Varšava tvrdí, že by mohla snížit pracovní místa v hornictví, což povede k „větší sociální nerovnosti mezi členskými státy a zvýšenému sociálnímu vyloučení“.
Polsko tvrdí, že tyto politické pilíře jsou v rozporu se smlouvami EU, protože byly přijaty bez jednomyslné podpory Rady, kde je zastoupeno 27 členských států EU. „To rozhodnutí se mělo opírat o jednomyslnost, protože má vliv na energetický mix,“ řekla už dříve Anna Moskwa.
Podle Vondry by úspěch Polska znamenal znovuotevření debaty o dostupné individuální mobilitě. A v praxi možnost koupit si dostupné auto se spalovacím motorem. „Přál bych si, aby šanci měla, ale jak sleduji vyjednávání o klimatických návrzích v EU, jsem skeptický. Sám jsem otázku právního základu, který určuje způsob hlasování v Radě, mnohokrát otevíral, stejně jako Poláci, ale nikdy jsem neuspěl. Právní služba EP naše podání vždycky odmítla,“ dodává europoslanec.
Postup Polska je podle právníků přirovnatelný k návrhu kraje nebo třeba skupiny senátorů k našemu Ústavnímu soudu na zrušení neústavní části zákona. „SDEU teď bude zkoumat, zda skutečně environmentální opatření Komise nejsou v rozporu s evropskými předpisy – věcně i z hlediska procesu přijetí. Komise by pak měla povinnost při nahrazení normy novým předpisem respektovat názor SDEU,“ vysvětluje Kateřina Šveřepová s tím, že podle ní jsou šance na úspěch Polska spíše nižší. Použití špatné metody hlasování u soudu podle ní pravděpodobně také neobstojí, protože jednomyslné hlasování je potřeba konkrétně u daní.
Z předchozích zkušeností navíc lze odhadovat, že rozsudek bude vynesen nejdříve za dva roky. Do té doby bude norma platná, zákaz spalovacích motorů tak bude platit a členské státu EU mají povinnost nařízení aplikovat. „Na druhou stranu, každá legislativa EU se dá kdykoli revidovat. Evropské volby se konají již příští rok, doufejme tedy, že tu bude po volbách apetit klimatický balíček upravit tak, aby byl více spravedlivý,“ míní europoslanec Knotek.
EU se dlouhodobě prezentuje jako světový lídr v přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku. Zatímco ale kapacita obnovitelné energie v Polsku roste, země získává přibližně 70 procent své energie z uhlí. Přísnější pravidla EU, která mají vstoupit v platnost v roce 2025, by omezila státní financování, které může Varšava poskytnout svým uhelným elektrárnám. Není to poprvé, co Polsko využívá možnost bránit zájmy svých občanů soudní cestou.
Eva Paseková
Článek původně vyšel na webu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník náleží pod vydavatelství Media Network s.r.o.
