Energetická skupina EPH hlásí další skokový růst ziskovosti. Čistý zisk bez menšinových podílů se vyšplhal na 1,78 miliardy eur (43 miliard korun), což je v meziročním srovnání o 72 procent více. Téměř 70 procent celkového zisku skupině přinesly uhelné a plynové elektrárny, jak lze vyčíst z dnes zveřejněných finančních výsledků za první pololetí.
Tržby skupiny EPH, kterou ovládají miliardáři Daniel Křetínský a Patrik Tkáč, meziročně klesly o 1,3 procenta na 14,9 miliardy eur (cca 358 miliard korun). Hrubý provozní zisk (EBITDA) naopak vzrostl o 12 procent na 1,87 miliardy eur. Ziskovosti skupiny totiž prospěl meziroční pokles cen paliv, tedy hlavně uhlí a zemního plynu.
Podnikání EPH stojí na dvou nohách, kterými jsou EP Infrastructure (přeprava plynu, rozvodné sítě, skladování plynu, teplárny) a EP Power Europe se zaměřením na výrobu elektřiny z fosilních i obnovitelných zdrojů. Dříve bývala hlavním generátorem zisku první jmenovaná podskupina. Od loňska to už neplatí, většinu zisku dodává elektrárenská EP Power Europe.
EPH dále v komentáři ke zveřejněným výsledkům oznámila několik dosud neznámých informací. Třeba to, kolik zaplatila v prvním pololetí za akvizice nizozemských paroplynových elektráren. Kupní cena za Rijnmond Power Holding, PZEM, Sloe Group, MaasStrom Energie a polovinu v Enecogen V.O.F. dosáhla 627 milionů eur (cca 15 miliard korun).
Vedení holdingu potvrdilo záměr převést německá aktiva do nově založené společnosti EP Energy Transition (EPETr), což bude sesterská skupina vůči EPH. Tato nová firemní skupina má na konci letošního roku převzít poloviční podíl ve společnosti LEAG, což je vlastník hnědouhelných lomů a elektráren na území Braniborska a Saska. Jak název napovídá, úkolem nové firemní skupiny bude zajistit odchod od uhelného byznysu směrem k obnovitelným zdrojům a výrobě zeleného vodíku.
Poměrně masivně teď EPH investuje do nových paroplynových elektráren. Ve výstavbě má elektrárny Eggborough (1700 MW) a Kilroot (700 MW) ve Velké Británii a rozšíření paroplynových zdrojů Ostiglia (o 880 MW) a Tavazzano (o 800 MW) v Itálii. Všechny tyto projekty jsou podpořeny státem formou kapacitních plateb. V České republice taková podpora není a tak na domácím trhu EPH nové plynové elektrárny nepostaví, jak včera na energetické konferenci firmy EGÚ Brno prohlásil ředitel strategie EP Power Europe Jiří Feist.
Díky výše uvedeným faktům EPH předpokládá, že do roku 2025 odstaví či převede na EPETr většinu uhelných aktiv. Do konce roku 2030 pak těžbu a výrobu elektřiny z uhlí opustí úplně. Jako poslední zřejmě přijdou na řadu velké teplárny na českém území – Elektrárny Opatovice a United Energy.
David Tramba
