Evropu obchází strašidlo posilování role státu v energetice. Po rozhodnutí francouzské vlády vytěsnit minoritní akcionáře hlavní energetické skupiny EDF a úvahách české vlády o „posílení pozice státu“ ve společnosti ČEZ se k trendu přidalo i Dánsko. Tamní vláda chce získat 20procentní podíl v nových větrných parcích na moři, čímž poněkud zaskočila soukromé investory do zelené energetiky.
Většina dánských politických stran, s výjimkou opoziční Konzervativní strany, podle webu Euractiv.com souhlasí s nápadem, aby stát získal vliv a podíl v plánovaných offshore větrných elektrárnách. „Pokud se při rozhodování o nabídkách ukáže, že tyto parky mají mnohem větší hodnotu, než si myslíte, zisk z toho bude mít dánský stát,“ řekl k záměru dánský ministr pro klima, energetiku a veřejné služby Lars Aagaard.
Myšlenka státního spoluvlastnictví se nelíbí Konzervativní straně. „Nevidíme žádný smysl spoluvlastnictví státu, protože by to mohlo mimo jiné znamenat, že se projekty zdrží. A pak si vlastně myslíme, že jsou to energetické společnosti, které by měly řídit zelený přechod, a ne stát s penězi z daní občanů,“ uvedla mluvčí strany pro klima Mona Juul. Podobně se vyjádřili také zástupci oborové asociace Green Power Denmark.
Výkon jako sedm dukovanských elektráren
Nejedná se jen tak o nějaký tuctový větrný park. Dánská vláda se chystá vysoutěžit lokality pro nové větrné elektrárny s instalovanou kapacitou až 14 000 megawattů (pro srovnání: jaderná elektrárna Temelín má výkon 2250 MW, Dukovany 2040 MW). Nové větrné parky mají vyrůst během deseti let, hlavně v okolí ostrova Bornholm a poblíž plánovaného umělého ostrova v Severním moři.
Jedná se tak o posun směrem nahoru, ještě v únoru dánský ministr Aagaard hovořil o větrných parcích s výkonem 9000 MW. Větrné turbíny na moři s uvedeným výkonem mohou vyrobit 30 až 35 TWh elektrické energie – tedy zhruba tolik, co dnes spotřebuje celé Dánsko. Spotřeba elektřiny sice s ohledem na dekarbonizaci sektoru vytápění a dopravy poroste, ale i tak je zřejmé, že část vyrobené elektřiny skončí u spotřebitelů v zahraničí.
Dánsko není jedinou zemí Severní Evropy, která má ambiciózní plány v oblasti využití alternativních zdrojů energie. Jak ve své studii z loňského listopadu upozornila konzultační firma Rystad Energy, Dánsko, Švédsko a Finsko plánují v roce 2030 v součtu provozovat větrné elektrárny o výkonu 61 500 MW a fotovoltaické o výkonu 12 800 MW. Severské země se tak změní v „elektrárnu Evropy“ a budou vydělávat na exportu přebytků zelené energie do Německa, Polska, Británie a dalších zemí.
(dtr)
