Plzeňská Škoda JS, klíčový dodavatel zařízení a služeb pro české jaderné elektrárny, byla po měsících čekání vymazána z amerického sankčního seznamu. Dostala se na něj kvůli tomu, že do loňského června měla „toxického“ ruského vlastníka. Škoda JS tak bude mít opět přístup k zakázkám jak v zahraničí, tak při plánované výstavbě nových jaderných bloků v Česku.
Jak upozornil mluvčí Škody JS Jan Stolár, s účinností od 12. května již na společnost nedopadají omezení v důsledku americké sankční legislativy ve vztahu k Rusku. Úřad pro kontrolu zahraničního majetku (OFAC) spadající pod Ministerstvo financí Spojených států amerických vydal oficiální zprávu o výmazu Škody JS z takzvaného Sektorového sankčního seznamu, jež je uveřejněn na webu zmíněného úřadu.
Na společnost Škoda JS se již proto neuplatňují omezení spojená s americkými sankcemi vztahující se na některé transakce týkající se dluhových nástrojů či majetkových cenných papírů. Škoda JS byla zařazena na sankční seznam OFAC v roce 2016 v důsledku svého nepřímého vlastnictví ruskou Gazprombank.
Akcie Škody JS byly od června 2022 dočasně v držení brokerské společnosti Wood & Company, přičemž v listopadu 2022 se po schválení prodeje společnosti antimonopolními úřady stala stoprocentním vlastníkem Škody JS energetická skupina ČEZ. Již v červnu 2022 podala Škoda JS žádost o výmaz z amerického sankčního seznamu, což trvalo bezmála jeden rok.
Jak Ekonomický deník upozornil loni v srpnu, po 18 letech v ruském vlastnictví je Škoda JS v dost zbědovaném stavu. Ještě před koronavirovou krizí se tržby pohybovaly od tří do čtyř miliard korun a čistý zisk okolo 150 milionů korun ročně. V roce 2021 už byl podnik ve ztrátě 44 milionů korun, tržby klesly na 2,8 miliardy korun. Hlavní podíl na tom měl snižující se export.
Další zátěží jsou soudní spory s klíčovými zákazníky. ČEZ dal k soudu kauzu odfláknutých kontrol svarů potrubí v Jaderné elektrárně Dukovany, vzniklou škodu vyčíslil na 2,76 miliardy korun. Od loňského roku po jaderně Škodě vymáhají smluvní pokutu také Slovenské elektrárne, a sice ve výši ve výši až 178,8 milionu eur (4,4 miliardy korun). Spor se týká dodávky kvalitativně nevyhovujícího potrubí do třetího a čtvrtého bloku Atomové elektrárny Mochovce.
(dtr)
