Strukturálním snížením poptávky po fosilním plynu v budovách, průmyslu a energetice může Evropská unie posílit svou energetickou bezpečnost a snížit emise o 60 procent do roku 2030 a o 89 procent do roku 2040. Takový přístup, podpořený silnou kombinací politik, by snížil poptávku po vodíku z obnovitelných zdrojů do roku 2030 o 80 procent ve srovnání s cílem REPowerEU, tvrdí ve své zprávě energetický a klimatický think-tank Agora Energiewende.
Evropa může do roku 2030 snížit spotřebu fosilního plynu na polovinu a do roku 2050 jej zcela vyřadit z energetického systému a zároveň zajistit bezpečnost dodávek, uvádí se v nové zprávě energetického a klimatického think tanku Agora Energiewende.
Zpráva Agory EU Gas Exit Pathway ukazuje, že postupné vyřazení je možné na základě strukturálního snížení poptávky po fosilním plynu bez převratných změn chování a při zachování průmyslové výroby na dnešní úrovni.
Klíčová opatření ke snížení poptávky po fosilním plynu zahrnují rychlé zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny tak, aby do roku 2030 dosáhl 70 procent a do roku 2040 85 procent, zvýšení energetické účinnosti a elektrifikaci procesního tepla v průmyslovém odvětví, zateplení budov a také instalaci 40 milionů tepelných čerpadel do roku 2030 a 80 milionů do roku 2040.
„V rámci projektu Agora Energiewende se počítá se zavedením nových energetických systémů,“ řekl k výstupům ředitel pro Evropu společnosti Agora Energiewende Matthias Buck.
„Právně závazný evropský cíl klimatické neutrality znamená, že nejpozději do poloviny století nebudou v energetickém systému žádná fosilní paliva – včetně plynu. Abychom toho dosáhli, potřebujeme inteligentní kombinaci politických opatření a finančních nástrojů, které urychlí potřebné renovace domů, zvyšování účinnosti v průmyslu a zavádění solární a větrné energie pro napájení naší společnosti,“ doplnil Buck.
Odvětví energetiky snižuje spotřebu fosilních plynů nejrychleji
V dokumentu Agora’s EU Gas Exit Pathway energetický sektor, zejména energetický sektor, snižuje spotřebu fosilního plynu nejrychleji, a to díky rychlému rozšiřování solární a větrné energie. Hlubinná geotermie a velkoplošná tepelná čerpadla hrají rovněž zásadní roli jako alternativa k fosilnímu plynu v sítích dálkového vytápění, přičemž do roku 2030 budou zajišťovat zhruba čtvrtinu výroby tepla a do roku 2040 polovinu.
V průmyslovém odvětví by se do roku 2040 mohly bez fosilního plynu obejít pododvětví chemického průmyslu, výroby železa a oceli a výroby strojů a dopravních zařízení. Snižování spotřeby fosilních plynů v průmyslu bude zpočátku taženo především zvyšováním energetické účinnosti a přímou elektrifikací a později bude doplněno vodíkem z obnovitelných zdrojů a bioenergií se zachycováním a ukládáním uhlíku (BECCS).
Energetická účinnost, tepelná čerpadla a dekarbonizované dálkové vytápění jsou klíčovými pákami pro dosažení téměř bezfosilního fondu budov do roku 2040. Tento přechod bude vyžadovat důrazné politiky, jako jsou ambiciózní minimální normy energetické náročnosti, které zajistí ekologické investice a zabrání uzamčení zařízení na fosilní paliva v budovách.
„Náš scénář ukazuje rychlý pokles poptávky po plynu ve všech odvětvích. Aby se vlády a regulační orgány vyhnuly uvízlým aktivům, musí důkladně vyhodnotit dopad tohoto poklesu, zejména pokud jde o distribuci plynu,“ pokračuje Matthias Buck.
Krátkodobé cíle EU v oblasti spotřeby vodíku z obnovitelných zdrojů by měly být revidovány
Cesta EU k odchodu od zemního plynu se výrazně liší od strategie EU pro odklon Evropy od ruského fosilního plynu (REPowerEU), pokud jde o rozsah výroby a poptávky po vodíku z obnovitelných zdrojů v krátkodobém horizontu.
REPowerEU předpokládá spotřebu 666 TWh (20 milionů tun) vodíku z obnovitelných zdrojů a jeho derivátů, které mají v Evropě do roku 2030 nahradit ruský fosilní plyn. Podle plánu EU pro odchod z trhu s plynem by spotřeba 116 TWh do roku 2030 byla nákladově optimální, což by upřednostnilo přímou elektrifikaci před nákladnější nepřímou elektrifikací založenou na vodíku. Poptávka po vodíku podle EU Gas Exit Pathway je v souladu s nedávno schválenými cíli v oblasti vodíku v revidovaném zákoně EU o obnovitelných zdrojích energie.
Po roce 2030 poptávka v rámci EU Gas Exit Pathway stoupá a v roce 2040 dosáhne 570 TWh u obnovitelného vodíku a 95 TWh u vodíkových derivátů a v roce 2050 950 TWh, respektive 900 TWh. Vodík z fosilních plynů bude do roku 2035 téměř úplně vyřazen.
Matthias Buck:
„Evropa bude potřebovat hodně obnovitelného vodíku, aby se stala klimaticky neutrální, ale hlavně po roce 2030. Z naší analýzy vyplývá, že při nahrazování fosilních paliv je mnohem nákladově efektivnější upřednostnit přímé využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů – zejména v odvětví dopravy a stavebnictví. EU by proto měla přehodnotit cíl REPowerEU v oblasti vodíku a při diskusi o náběhu elektrolyzérů v rámci zákona o čistém nulovém průmyslu zohlednit také potenciálně mnohem nižší poptávku,“ podotýká dále ředitel pro Evropu společnosti Agora Energiewende Mathias Buck.
Cesta k odchodu z EU v oblasti plynu rovněž poukazuje na potřebu přehodnotit „balíček pro vodík a dekarbonizovaný trh s plynem“, který Evropská komise navrhla před eskalací ruské války na Ukrajině. Agora navrhuje, aby Komise provedla přinejmenším nové posouzení dopadů navrhovaných pravidel, které by odráželo drasticky změněný hospodářský a politický kontext.
Urychlené ukončení výroby plynu znamená, že cíl snížit emise v roce 2040 o 90 procent je splnitelný.
EU v současné době zahajuje diskusi o svém klimatickém cíli pro rok 2040, jak je stanoveno v zákoně EU o klimatu. Návrh Evropské komise se očekává před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024 a možná již v době konání COP28 v listopadu 2023.
Z plánu EU pro odchod z trhu s plynem vyplývá, že Evropa může do roku 2030 snížit emise o 60 procent a do roku 2040 o 89 procent, což je více, než naznačují stávající modely Komise. To znamená, že EU by měla usilovat o dosažení cíle snížení emisí do roku 2040 o přibližně 90 procent.
K pokrytí části investičních potřeb je zapotřebí finančních prostředků EU
Plán EU pro odchod z trhu s plynem předpokládá investice do budov, průmyslu a dodávek energie – s výjimkou investic do rozvodných sítí – ve výši přibližně 225 miliard eur ročně v současném desetiletí, které se v letech 2031 až 2050 zvýší na 285 miliard eur ročně. To představuje zhruba 1,6 procent HDP EU ročně do roku 2050.
Agora odhaduje, že z celkových investičních potřeb do roku 2030 by měl veřejný sektor pokrýt 669 miliard eur, tedy přibližně 30 procent, a to buď formou přímých veřejných investic, nebo dotací. Víceletý rozpočet EU, financování prostřednictvím rozpočtu na hospodářské oživení „Next Generation EU“ a „REPowerEU“, jakož i příjmy z trhu EU s uhlíkem dávají ve stejném období k dispozici kumulativně 295 až 360 miliard eur na zelené investice v závislosti na ceně uhlíku v příštích letech.
Podle současných dohod však financování z fondů „Next Generation EU“ a REPowerEU skončí v roce 2026 a bez doplňkových fondů EU budou muset vlády členských států přispět z národních rozpočtů výrazně vyššími podíly.
„Vlády EU by měly při letošní aktualizaci svých národních plánů v oblasti energetiky a klimatu urychleně vyhodnotit dopady klesající poptávky po plynu a posoudit odpovídající investiční potřeby. Vzhledem k nerovnoměrné finanční kapacitě členských států bude transparentní a dostupná podpora na úrovni EU pro investice do budoucna potřebná i po ukončení financování z programů Next Generation EU a REPowerEU. Klíčovou roli by zde měl sehrát ohlášený Fond svrchovanosti EU, který je třeba zřídit na podporu takových investic,“ uzavírá Mathias Buck.
Studie s názvem „Breaking free from fossil gas: A new path to climate-neutral Europe“ (Nová cesta ke klimaticky neutrální Evropě – pozn. red.) čítá 86 stran a podrobně popisuje cestu k odchodu EU od zemního plynu, kterou vypracovaly společnosti Artelys, TEP Energy a Wuppertal Institute, pro 27 zemí EU v oblasti energetiky, budov a průmyslu.
(nik)
