Pokud zemědělci dávají Ukrajině za vinu pokles cen pšenice na českém trhu, tak jde o omyl. Pšenice z východu k nám míří jen ve velmi malém množství. Ve statistikách zahraničního obchodu však lze nalézt jiné položky, které mohou domácím agrobaronům včetně Andreje Babiše vadit. Skokově totiž vzrostl třeba dovoz řepkových semen.
Ukrajinská pšenice je v řadě evropských zemí výbušné téma. Polsko, Maďarsko, Slovensko a Bulharsko již plošně zakázaly dovoz obilí z Ukrajiny; levná pšenice prý kazí cenu a sklady jsou plné zásob, které nikdo nechce. Podobné tlaky se objevily i v Česku. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že Česká republika s zavedením zákazu importu nepočítá, nicméně věc „intenzivně řeší“ s eurokomisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským.
„Zásoby obilí jsou po dovezení ukrajinské pšenice do České republiky příliš vysoké. Navíc hrozí, že naše mnohem kvalitnější obilí vypěstované podle standardů platných v Evropské unii nebudeme mít kam uskladnit. Pokud k tomu dojde, může se stát, že si lidé budou kupovat méně kvalitní mouku a pečivo z ukrajinského obilí, zatímco čeští zemědělci budou muset svou úrodu spálit. Evropský trh je ukrajinským obilím tak nasycen, že ani není možné českou produkci prodat do zahraničí,“ varoval v tiskové zprávě předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Ministerstvo zemědělství uvedlo, že podle dostupných dat se od února 2022 do ledna 2023 z Ukrajiny do EU vyvezlo 3,5 milionu pšenice, což je meziročně desetkrát více. Směřovala však na jiné trhy než do České republiky. Podle údajů Českého statistického úřadu se k nám z Ukrajiny za posledních 12 měsíců dovezlo jen 6860 tun pšenice (za 38,4 milionu korun) a 2132 tun pšeničné mouky (20,5 milionu korun). Navzdory skokovému meziročnímu růstu se stále jedná o nevýznamné množství.
Hlavní položkou je železná ruda
Celkový objem dovozu z Ukrajiny do Česka za období od března 2022 do února 2023 dosáhl dle údajů Českého statistického úřadu hodnoty 38,2 miliardy korun. Meziroční pokles dosáhl -6,2 procenta, což je s ohledem na intenzitu ruského barbarského útoku a způsobené škody na ukrajinském území až překvapivě málo. Bližší pohled na strukturu importu ukáže, že zde dominují jiné položky než zemědělské komodity.
Co Ukrajinci vyvážejí do Česka
Téměř polovinu hodnoty dovozu z Ukrajiny tvoří železná ruda, které se za sledovaných 12 měsíců dovezlo do Česka skoro 4,4 milionu tun (v hodnotě 16,25 miliardy korun). Ukrajina je tak téměř výhradním dodavatelem této zásadní suroviny pro český hutní průmysl. Pozoruhodné je, že se podařilo dovoz (z náhradních zdrojů) udržet i poté, co ruští okupanti obsadili město Dniprorudne v Záporožské oblasti. Právě tady se nachází důl patřící slovenské skupiny Minerfin, která v Česku vlastní například Třinecké železárny.
Druhou zásadní položkou importu jsou kabelové svazky pro automobilový průmysl. Hodnota dovozu za posledních 12 měsíců dosáhla skoro 4,9 miliardy korun. Dočasný výpadek dodávek před rokem zaskočil podnik Škoda Auto, který je hlavním dovozcem těchto kabelů. Pohled do statistik ČSÚ ukazuje, že se po prvotních problémech ustálil dovoz kabelových svazků z Ukrajiny na zhruba 90 procentech předválečné úrovně.
Skokově rostoucí dovoz olejnin
Položkou číslo tři v dodávkách z Ukrajiny do Česka je kov titan, překvapivější je čtvrté místo pro řepková semena. Tady objem dovozu meziročně narostl z hodnot blízkých nule na 58,3 tisíce tun, v peněžním vyjádření na 883 milionů korun (v období březen 2022 až únor 2023). Český trh byl tímto dovozem zaplaven hlavně po žních v létě loňského roku. Výrazný byl také pětinásobný skok v importu slunečnicového oleje – na 794 milionů korun.
Česká zemědělská lobby se zatím k rostoucímu dovozu olejnin příliš nevyjadřuje. Také zde přitom „Ukrajina kazí cenu“, což je zřejmé z poklesu cen řepky během posledního roku. Jiné je to v Polsku a Maďarsku, kde vlády pod tlakem zemědělců zakázaly spolu s obilím také dovoz řepkových a slunečnicových semen, ale i řady dalších položek z oblasti zemědělství a potravinářství.
David Tramba
