Namísto šesti poboček pošty by jich mělo v Pardubicích zůstat sedm, tedy jedna nad rámec původně navrženého plánu. Alespoň to podle primátora Jana Nadrchala slíbili městu zástupci státního podniku, jak primátor potvrdil ve středu Ekonomickému deníku. Podobně se mělo zadařit i městské části Prahy 3. Česká pošta (ČP) však už v úterý sdělila, že na celkovém počtu 300 rušených poboček se nic měnit nebude. Ve středu pak jejich snížení z 3200 na 2900 schválila vláda.
Ačkoliv Česká pošta chápe starosty, že chtějí ve svých obcích a městech zachovat více poboček, přesto jich tři sta bez náhrady skončí, sdělil Ekonomickému deníku mluvčí České pošty Matyáš Vitík. „Totéž platí i pro Prahu 3, zůstane tady jen jedna,” zdůraznil v úterý pro list. Jinak by podle něho podnik nedosáhl na potřebné úspory, které mají podniku přinést zhruba sedm set milionů korun. Praha 3 však pro Ekonomický deník v reakci na toto sdělení uvedla, že na základě argumentů, které na schůzce se zástupci pošty pan starosta s panem místostarostou přednesli, jim společnost slíbila, že zváží zmíněnou pobočku zachovat.
„Na jednání nám zástupci České pošty explicitně sdělili, že argumenty, které jsme jim předložili, předají nejvyššímu vedení České pošty. Současně nám bylo řečeno, že tyto argumenty vedení pošty zváží a o výsledku jejich interní diskuse nás budou informovat. Považuji za nekorektní, že výsledek naší schůzky nyní druhá strana popírá. Působí to dojmem, že jednání s městskými částmi a obcemi jsou ze strany České pošty vedena jen naoko,” řekl ED starosta Michal Vronský. „Oficiální rozhodnutí v této věci od České pošty ale zatím nemáme,” dodal.
Podobně je na tom teď i primátor Pardubic. Nezbývá mu, než věřit. „Výsledek jednání je, že jsme jednu pobočku vyměnili za jinou, protože jsme ji nepovažovali za logickou a dále jsme dostali přislíbeno, že zachovají jednu navíc oproti původně navrženému plánu. Jednání bylo vstřícné. Nemám to sice písemně, ale byli tam tři zástupci pošty a čtyři zástupci města, takže svědků je dost. Teď nezbývá než doufat, že to tak bude. Jednání bylo ale pozitivní, nemám důvod nevěřit,” uvedl pro ED.
Dodává však zároveň, že je otázkou, zda v případě Pardubic neudělala Česká pošta administrativní chybu už při prvním propočtu. „Nabídli pobočku navíc sami a poměrně ochotně, a ne na základě těžkého vyjednávání. V zásadě by totiž jinak v jedné obci pobočka nebyla, a protože Pardubice jsou statutárním městem, souhlasili s tím, že nám tu jednu nad rámec zachovají,” uvedl.
Podle místopředsedy Svazu měst a obcí ČR Pavla Drahovzala je otázkou, co skutečně bude. Z jednání se zástupci České pošty prozatím podle něho plyne především fakt, že státní podnik při svém zdůvodňování o ukončení činnosti poboček bere v potaz především ekonomická kriéria. „Tedy jejich vytíženost, kolik tam probíhá transakcí. Ale už se tolik neřídí tím, jaká je tam dopravní dostupnost nebo bezbariérovost,” řekl Ekonomickému deníku.
Zároveň potvrdil, že ČP nemá problém při záměně poboček, pokud jim ekonomicky tento krok dává smysl. A naopak, o možnosti zřizovat nové pobočky v systému pošta Partner, tedy provozovny ČP pod organizací smluvního partnera s nabídkou základních poštovních služeb, vůbec nepřipouští. „Tři sta poboček je pro ni prostě konečné číslo,” domnívá se i Drahovzal.
„Na záměně jedné pobočky za druhou pošta ekonomicky netratí, takže tam problém není, ale zřizování by znamenalo další náklady a oni potřebují ušetřit 700 milionů, to je cíl,” dodal. Zdá se tak, že varianta, kterou míní projednat například Český Krumlov, nebude fungovat. Starosta Alexandr Nogrády totiž chce jako jednu z variant nabídnout možnost toho, že by se zřídily nové pobočky v systému pošty Partner, ale provozovalo by je město. Jak už ale dříve potvrdil ED mluvčí ČP Vitík, tato možnost není reálná. Pošta musí podle něho garantovat určité služby, takže vždy část z činností pobočky musí provozovat ona sama.
„To je pravda, mají vlastní účetní software, musejí člověka zaměstnávat na sebe, musí splňovat určitou kvalifikaci, takže náklady spojené s tím má. Je jen otázka v jakém poměru. Dnes to většinou kryje z 60 až 70 procent a zbytek je pak na městu,” zkonstatoval s tím, že by se jistě dala zvážit úprava poměru úhrady nákladů. „Akutální řešení je však momentálně nejjednodušší a nejrychlejší cestou, jak seškrtat zmíněných sedm set milionů nákladů,“ dodal.
Co je v plánu dál, pozastavuje se Svaz měst a obcí
Otázkou však podle něho zůstává, co bude v přístích měsících. „Pokud rušení nepřinese očekávaný efekt, přijde další vlna? Mnohokrát jsem se ptal České pošty jestli existuje nějaký krizový scénář. Mluví se stále o transformačním projektu, ale přestože pan ministr (ministr vnitra Vít Rakušan) sám řekl, že to je záležitost na dva roky, tak nevíme, co se ty dva roky bude dít,” řekl. Proto se obává, že jde skutečně pouze o první vlnu. „Zřejmě i z toho důvodu někdy zaznívá srovnávání s Rakouskem, že má o tisíc poboček méně. A já mám tak obavu, že přijde další rušení poboček po stovkách s tím, že se zavřou ty ekonomicky slabší,” dodal Drahovzal.
V tuto chvíli každopádně nejsou podle něho vypořádány ani veškeré připomínky, které směrovaly k Českému telekomunikačnímu úřadu, jakožto tvůrci návrhu nařízení na rušení pobočkové sítě. „Podávali jsme sami za svaz, i s dotazem na variantu fungování pošt Partner. Odpověď nemáme,” uvedl místostarosta svazu.
Jednání se starostkami a starosty o rušení 300 poboček České pošty v jejich obcích chce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) stihnout do konce dubna. Poslancům ze sněmovního bezpečnostního výboru minulý týden řekl, že tři čtvrtiny starostů už mají dohodnutý termín setkání s komunikačním týmem vedení České pošty. Jednání o rušených pobočkách se týká 113 starostů.
Podnik by měl pak během dvou let projít celkovou transformací, která má podle ministra vnitra stát osm miliard. Výsledkem má být v roce 2025 společnost garantující základní služby, které definuje stát, a akciová společnost poskytující logistické a balíkové služby. Pošta jako celek by v té době neměla být podle ministra ztrátová.
Monika Ginterová
