Ministerstvo průmyslu a obchodu se podle informací Ekonomického deníku chystá vypsat dotační podporu pro teplárny. Rozdělit chce mezi úspěšné zájemce maximálně 7 miliard korun. Cílem opatření je zpětně kompenzovat zákazníkům zvýšené ceny tepla, a to v období od února do prosince loňského roku. Později má následovat ještě druhá výzva zaměřená na snížení cen tepla v kalendářním roce 2023.
Podle dobře informovaného zdroje Ekonomického deníku má ministerstvo průmyslu a obchodu výzvu vypsat v nejbližších dnech. Podpora bude poskytována na základě rozhodnutí Evropské komise o Dočasném krizovém rámci pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině. Dočasný rámec usnadňuje vládní opatření v zemích EU, jež vedou ke snížení cen energií pro koncové zákazníky.
Právě s ohledem na lepší „stravitelnost“ pro Evropskou komisi má nakonec podpora formu příspěvku na snížení koncové ceny tepla pro odběratele. Původně totiž měla státní pomoc teplárnám vypadat jinak. Stát chtěl výrobce tepla podpořit úhradou části nákladů na pořízení emisních povolenek. Tato forma pomoci se však zadrhla u úředníků Evropské komise; z jejich reakcí bylo zřejmé, že tudy cesta nevede.
Česká vláda tudíž loni v prosinci na návrh ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely schválila jinou podobu podpory, které je v souladu s pravidly Dočasného krizového rámce. „Uvědomujeme si, že nárůst cen energií se promítá také do cen dodávek tepla domácnostem. Proto přicházíme s novým programem, ve kterém mohou teplárny žádat o podporu, aby nepřenášely na zákazníky zdražování,“ uvedl v prosinci ministr Síkela.
V lednu následovala žádost o notifikaci dotací u Evropské komise. Na program snížení ceny tepla má vláda připraveno celkem 17 miliard korun. Teplárny, které dotaci získají, ji musí zohlednit v ročním zúčtování plateb za teplo.
Reakce na skokový růst cen tepla
Růst cen se loni projevil hlavně u tepláren spalujících zemní plyn. Jako příklad lze uvést Teplárny Brno, které zdražily od začátku listopadu teplo pro domácnosti o 113 procent na 1672 korun za GJ včetně DPH, nebo Jabloneckou energetickou, kde cena vzrostla trojnásobně na 2136 korun za GJ.
Po zastropování cen plynu začaly teplárny opět zlevňovat. Konkrétně v Brně od 1. března klesla cena na 1485 korun za GJ, v Jablonci nad Nisou od počátku ledna zlevnili na 1550 korun za GJ. Dalším příkladem může být aktuální snížení ceny ze strany Znojemské tepelné společnosti: ze 1490 na 1290 korun za GJ včetně daně.
Teplárny spoléhající hlavně na hnědě uhlí zdražovaly také, ale pomalejším tempem. Třeba Pražská teplárenská šla s cenou nahoru od 1 prosince, a to o zhruba 12 procent. Na svém webu to odůvodnila růstem cen paliv a emisních povolenek. Zákazníci ČEZ Teplárenské, která působí hlavně v Ústeckém kraji, zaznamenali od ledna zdražení tepla o téměř 20 procent.
Mezi města s relativně nejnižším růstem cen tepla patří Plzeň. Plzeňská teplárenská od počátku ledna zvýšila cenu o 4,8 procenta na 598 korun za GJ s DPH. Poměrně příznivé jsou ceny také v Pardubicích a Chrudimi, kde od ledna prodávají Elektrárny Opatovice teplo po 627 korunách za GJ včetně daně. V Hradci Králové je cena mírně vyšší, zhruba 640 korun/GJ.
David Tramba
