Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS) torpéduje plány ministerstva práce a sociálních věcí na reformu sociálních služeb. Nejde přitom o zásadní nesouhlas s jejím nastavením, ale spíše o zdroje financování. Systémové změny v sociální péči, které resort řízený šéfem lidovců Marianem Jurečkou navrhuje, by si totiž vyžadovaly v příštích letech stamiliardové náklady, které správce státní kasy odmítá „dosypávat” z veřejného rozpočtu.
Podobně jako už nedávno v případě finančního krytí sociálních dávek souvisejících s ukrajinskými uprchlíky proto ministerstvo financí vládním kolegům vzkázalo, že potřebné peníze mají hledat ve svém vlastním rozpočtu. Sám Stanjurův resort přitom plánované rozpočtové dopady reformy označil za „obrovské”. Vyplývá to ze znění jeho připomínek k návrhu, které Ekonomický deník prostudoval.
Novela zákona o sociálních službách mimo jiné počítá s rozšířením okruhu příjemců příspěvku na péči a ten pak zároveň v některých případech také výrazně zvyšuje. Současně by se podle dřívějších informací ministerstva práce a sociálních věcí mělo zavést nové valorizační schéma, kdy by se příspěvek zvyšoval automaticky podle valorizace důchodů.
„V oblasti příspěvku na péči je celkový souhrn dopadu na státní rozpočet pro období 2022 až 2026 cca 22 miliard korun,” uvádí například Stanjurův úřad.
A zmiňuje i další masivní náklady.
„Další dopad je v oblasti materiálně technického standardu, kdy dopad v rámci přechodného období deseti let je 234 miliard korun, a to v oblasti investic, tedy rekonstrukcí stávajících zařízení. U oblasti personálního standardu se očekává nárůst 25,8 miliardy korun v následujících 6 letech,” vypočítává ministerstvo.
Takové finanční požadavky na ministerstvo financí v době chystaných úspor a rozpočtových škrtů působí jako červený hadr na býka.
„Požadujeme, aby rozpočtové dopady připravované novely zákona byly zabezpečeny v rámci schválených finančních limitů kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí v rozpočtu na rok 2023 a střednědobém výhledu na léta 2024 až 2025 bez požadavku na jejich navýšení. Tato skutečnost by měla být výslovně uvedena ve všech relevantních částech materiálu,” konstatuje správce státní kasy.
Připomíná přitom, že předkladatel návrhu otázku financování nijak neřeší.
„Obecně vždy platí, že kapitola státního rozpočtu, která předkládá legislativní změnu ve své gesci, si musí zajistit finanční krytí v rámci svého rozpočtu, resp. střednědobého výhledu,” doplňují úředníci ministerstva financí. Týkat se to podle nich má i zvýšených mzdových nákladů.
Resort financí proto požaduje, aby byl do návrhu usnesení vlády doplněn speciální bod, který by ukládal „zabezpečit realizaci návrhu zákona v rámci vlastních personálních a rozpočtových limitů v oblasti objemu prostředků na platy v kapitole „ministerstva práce a sociálních věcí, a to bez nároku na jejich navyšování”.
Stanjurův úřad se také ostře vymezil proti plánům ministerstva na nastavení systému valorizace sociálních dávek. Příspěvek se totiž má automaticky zvyšovat stejným způsobem a ve stejných termínech, jako se zvyšuje procentní výměra důchodu podle zákona o důchodovém pojištění. S tím, aby stejný princip platil i pro nepojistné dávky, ale ministerstvo financí „zásadně nesouhlasí”. A důvodem jsou opět vysoké výdaje státu.
„Návrh by měl výrazný dopad na výdajovou stranu státního rozpočtu, a to s předpokládanou každoroční tendencí růstu tohoto výdaje,” upozorňuje resort s tím, že příjemci příspěvku na péči jsou z velké části i příjemci některého z důchodů, ať už starobního nebo invalidního, který je ze zákona pravidelně valorizován.
„Jednalo by se tak o další pravidelné navyšování příjmu skupině osob, jejichž disponibilní příjmy rostou v současné době rychleji, než mzdy, čímž může docházet k upřednostňování dávek před snahou zvýšit si příjmy pracovní činnosti. Žádáme proto o odstranění „valorizačního“ mechanismu u příspěvku na péči,” konstatuje ministerstvo.
Návrh z dílny ministerstva práce a sociálních věcí si klade za cíl mimo jiné i zpřehlednění a zjednodušení celého systému poskytování sociálních služeb a snížení administrativní zátěže u žádostí o příspěvky.
Jan Hrbáček
