Dánsko plánuje letos vysoutěžit 9000 MW nového výkonu v offshore větrných parcích v Severním a Baltském moři. Cíl je, aby nové větrníky zahájily provoz do roku 2030. Pokud by se to podařilo, Dánsko se zařadí mezi významné exportéry elektřiny v Evropě. Informaci přinesl web offshoreWIND.biz a po něm i další online média se specializací na energetiku.
Web se odvolává na oznámení dánského ministerstva klimatu, energetiky a veřejných služeb. To chce výkon větrných elektráren na moři do roku 2030 zvýšit pětinásobně. Ministerstvo již zahájilo konzultace s Evropskou komisí, aby si ověřilo, že zvolený režim státních výběrových řízení a jeho podmínky budou v souladu s unijním právem.
Vláda a úřady se snaží zajistit, aby bylo rychle objasněno, zda projekty větrných turbín na moři a další projekty obnovitelné energie v rámci režimu otevřených dveří porušují právo EU, uvedlo ministerstvo. „Je mojí ambicí, aby tendr mohl být zahájen v roce 2023, a to za předpokladu, že dohodovací proces umožní tento ambiciózní harmonogram,“ řekl ministr pro klima, energetiku a veřejné služby Lars Aagaard.
Nové větrné parky mají vyrůst v okolí ostrova Bornholm, ale také v okolí plánovaného umělého ostrova v Severním moři. Výhodou Dánska je, že zde sídlí největší výrobce větrných elektráren na světě – Vestas. Ten se nedávno pochlubil spuštěním nejsilnější větrné turbíny o výkonu 15 megawattů.
Turbíny z 9000 MW větrné energie na moři mohou vyrobit 30 až 35 TWh elektrické energie – tedy zhruba tolik, co dnes spotřebuje celé Dánsko. Spotřeba elektřiny sice s ohledem na dekarbonizaci sektoru vytápění a dopravy poroste, ale i tak je zřejmé, že část vyrobené elektřiny skončí u spotřebitelů v zahraničí. Tedy nejspíš v Německu a Polsku.
Přebytek elektřiny: na export i pro zelenou ocel
Dánsko není jedinou zemí Severní Evropy, která má ambiciózní plány v oblasti využití alternativních zdrojů energie. Jak ve své studii z loňského listopadu upozornila konzultační firma Rystad Energy, Dánsko, Švédsko a Finsko plánují v roce 2030 v součtu provozovat větrné elektrárny o výkonu 61 500 MW a fotovoltaické o výkonu 12 800 MW. Vzhledem k tomu, že výroba elektřiny překročí spotřebu, budou jmenované země moct vyvážet velké objemy zelené energie do dalších evropských zemí – a to za velmi atraktivní ceny.
Část nadbytečné elektřiny poslouží také k výrobě zeleného vodíku. Jak Rystad Energy uvádí ve své studii, do roku 2030 bude v Severní Evropě v provozu až 40 projektů na výrobu zeleného vodíku. Konkrétně Švédsko má v plánu dekarbonizovat ocelářský průmysl, což v praxi znamená redukci železné rudy s použitím vodíku místo tradičního koksu.
Společnost H2 Green Steel oznámila plán na výrobu až 5 milionů tun zelené oceli ročně díky využití elektrolyzérů o výkonu přibližně 800 MW. Jedná se tak o zatím největší oznámený projekt svého druhu v Evropě. Další švédský podnik HYBRIT (společný podnik koncernů SSAB, LKAB a Vattenfall) plánuje vyrábět 1,2 milionu tun „ekologické“ oceli již od roku 2026; od loňského června je v provozu menší testovací zařízení ve městě Luleå.
dtr
