Ministerstvo životního prostředí předložilo návrh zákona, který by měl zavést přísnější tresty za havárie a vypouštění nebezpečných látek do řek a dalších vodních ploch. Takzvaná “havarijní novela” vodního zákona reaguje zejména na ekologickou katastrofu na Bečvě ze září 2020, při které na čtyřicetikilometrovém úseku řeky uhynulo na 40 tun ryb. Úřady tehdy na otravu řeky reagovaly nekoordinovaně a pozdě, nedokázaly zajistit správný odběr vzorků a ukázalo se například i to, že neměly ani přehled o všech výpustích odpadních vod v kritickém úseku.
„Dosavadní zkušenosti z praxe ukazují, že stávající právní úprava kompetencí jednotlivých subjektů podílejících se na řešení havárií je nedostatečná a v případě havárií přesahujících území několika krajů rovněž nejasná,” komentuje to ministerstvo v důvodové zprávě ke svému návrhu.
Ten by měl zavést digitální evidenci všech výpustí odpadních vod a také dosud chybějící povinnost provádění kontinuálního monitoringu vypouštěných odpadních vod pro vybrané znečišťovatele.
„Kontinuální monitoring se jeví jako nezbytný směr dalšího pokroku ve sledování stavu vod a identifikace potenciálních havárií,” uvádí k tomu resort životního prostředí.
Postihy se zvednou několikanásobně
Klíčovou změnou je pak zavedení tvrdších sankcí za nedovolené vypouštění odpadních vod a havárie. Jejich stávající nastavení označuje ministerstvo za „nedostatečný a málo efektivní”.
„Maximální výše pokut za vybrané přestupky neplní dostatečně svou preventivní funkci. Aby pokuta za přestupek naplnila svůj účel z hlediska individuální i generální prevence, musí být citelným zásahem do majetkové sféry pachatele,” upozorňuje úřad. Navrhuje přitom razantní zvýšení sankcí jak pro fyzické, tak pro právnické osoby, a to prakticky u všech možných přestupků.
Například za vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných látek bez povolení by tak nově měla fyzickým i právnickým osobám hrozit pokuta až do výše 25 milionů korun, zatímco nyní mohou úřady uložit maximálně pětimilionový postih.
„Odpadní vody s obsahem nebezpečných závadných látek představují oproti běžným splaškům zvýšené riziko pro vodní prostředí a jejich vypouštění bez povolení představuje zvýšené riziko vzniku havárie. Vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek bez povolení tedy představuje i vyšší společenskou škodlivost, což je třeba promítnout i do možnosti uložení vyšší sankce,” odůvodňuje to ministerstvo životního prostředí.
Zvýšení horní hranice pokuty na pětinásobek přitom resortu zvolil s ohledem na zákon o odpadech, který už s takovým postihem za společensky srovnatelně škodlivé jednání počítá už nyní.
Ministerstvo také navrhuje zavedení zcela nové skutkové podstaty pro viníky případných havárií, a to včetně odpovídající sankce. Bez ohledu na následky tak bude možné původci takové události uložit až milionovou pokutu: „Již samotné způsobení havárie je nutné považovat za přestupek, což dosavadní znění vodního zákona nereflektuje.”
Daleko přísnější postihy pak mají přijít pro viníky havárií v případě jejich neohlášení příslušným úřadům. Za tento přestupek tak bude možné nově uložit pokutu až pět milionů korun místo nynějšího půl milionu.
„Rovněž se navrhuje zvýšení horní hranice pokuty pro toho, kdo neučiní opatření ke zneškodňování havárie až na dva miliony oproti stávajícím 500 tisícům. Zvláště neohlášení havárie představuje způsob, jakým se původce může snažit vyhnout zodpovědnosti za havárii a likvidaci jejich následků. Sazba pokuty musí být proto dostatečně odstrašující, aby k tomuto jednání nedocházelo,” komentuje to ministerstvo.
Vůbec nejvyšší pokutu by pak podle něj mělo být možné udělit těm znečišťovatelům, kteří budou mít uloženo provádět pravidelný monitoring, ale navzdory tomuto povinnému průběžnému sledování kvality odpadních vod způsobí havárii. V těchto případech by tak úřady mohly podle představ ministerstva uložil sankci až do výše 50 milionů korun.
Kauza Bečva je aktuálně u soudu. I s pochybnostmi
Návrh zákona přitom nemá pevně daný termín účinnosti, jak je tomu běžné v jiných případech, ale počítá s tím, že začne platit automaticky od druhého měsíce po jeho vyhlášení. “Z důvodu urgentnosti přijetí nové právní úpravy nastavující efektivnější postup při řešení havárií je žádoucí, aby nová právní úprava nabyla účinnosti co nejdříve,” vysvětluje to ministerstvo životního prostředí.
Norma je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení, po vypořádání jednotlivých výhrad se jím bude zabývat vláda a posléze poslanecká sněmovna.
Ze způsobení samotné havárie na Bečvě viní úřady společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm. Otravu podle dosavadních závěrů šetření způsobily kynanidy vypuštěné do řeky. Aktuálně kvůli tomu stojí před soudem její ředitel Oldřich Havelka. Ten přitom minulý týden odmítl, že by on nebo jím vedený podnik otravu řeky způsobil.
Státní zástupce rožnovskou firmu a jejího ředitele státní zástupce obžaloval z poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Za to sedmašedesátiletému Havelkovi hrozí až pětileté vězení, společnosti zákaz činnosti a peněžitý trest.
Energoaqua spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly a zajišťuje v něm i čištění odpadních vod. Z areálu odcházejí kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Obžaloba dospěla k závěru, že se kyanidy do řeky dostaly právě tímto kanálem. Podle státního zástupce Jiřího Sachra byla čistírna dlouhodobě provozována v rozporu se zákony, byly v ní prováděny neodborné zásahy a opakovaně vypouštěla nedostatečně vyčištěné odpadní vody.
Zástupci obžalované firmy ale upozorňují na to, že první ryby začaly hynout zhruba 3,5 kilometru od vyústění firmy Energoaqua, a je podle nich tedy prakticky vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla ona.
Tomáš Svoboda
