České domácnosti platí za elektřinu a zemní plyn víc, než je průměr zemí Evropy. Podle analýzy finské konzultační společnosti VaasaEET byly v listopadu ceny elektrické energie v Praze šesté nejvyšší z 33 posuzovaných hlavních měst evropských zemí. Podobná je situace u zemního plynu, Praha je sedmá nejdražší z 28 metropolí. Slabinou analýzy nicméně je, že srovnává ceníky určené pro nové zákazníky.
Podle analýzy firmy VaasaEET platily v listopadu nejvyšší cenu za jednotku elektrické energie domácnosti v Římě, Bruselu a Berlínu. V těchto metropolích se cena včetně distribuce a daní u nových smluv pohybovala okolo 60 eurocentů za kilowatthodinu. Praha na tom nebyla s cenou zhruba 53 centů/kWh (13 Kč/kWh) o mnoho lépe. Naopak nejlevnější elektřinu odebíraly domácnosti v Bělehradu a v Kyjevě, v rámci EU byla cena nejnižší v Budapešti.
Největší meziroční skok v cenách elektřiny se odehrál v Římě (+161 %), Vídni (+105 %) a v Praze (o 96 %). Pokles ceny v Bukurešti (-37 %) a Budapešti (-13 %) je důsledkem zásahu státu v podobě snížení DPH či redukce distribučních tarifů. Mírnější pokles cen elektřiny pro domácnosti zaznamenali také v Madridu.
Pořadí evropských měst podle cen elektřiny
Srovnání cen pro koncové zákazníky se objevilo ve Čtvrtletní zprávě o trhu s elektřinou a zemním plynem, které pravidelně zveřejňuje Evropská komise. Data firmy VaasaEET o cenách energií v evropských metropolích zobrazují stav v listopadu loňského roku. Srovnání cen elektřiny a plynu v evropských zemích zveřejňuje také Eurostat, jeho údaje jsou více opožděné (nyní nabízí údaje platné v září 2022).
Dlužno dodat, že výše zmíněná statistika odráží ceny energií u nově uzavíraných smluv na konci loňského roku, tedy ještě před tím, než vstoupilo v platnost zastropování cen elektřiny a plynu pro maloodběratele v České republice. Podobné zásahy státu s cílem srazit účty za energie se odehrály také v dalších zemích EU. Aktuální pořadí metropolí podle cen elektřiny tak už nejspíš vypadá odlišně.
Sedmý nejdražší plyn
Skokový růst ceny se v posledním roce odehrál také v případě zemního plynu. Průměr za země EU je plus 60 procent. Skokový růst se odehrál především ve Vídni (+260 %), Berlínu (+246 %), Praze (+222 %) a v Bruselu (+206 %). Mírný pokles se odehrál v Budapešti, prakticky beze změny zůstaly ceny plynu pro domácnosti v Londýně a Stockholmu.
Rozdíl v cenách plynu napříč Evropou je extrémní. Analýza firmy VaasaEET uvádí, že v Budapešti platily domácnosti za jednotku spotřebovaného plynu 19krát méně než v nejdražším městě – v Amsterdamu. Dlužno dodat, že maďarské ceny jsou výsledkem státní regulace a neodrážejí cenu plynu na velkoobchodním trhu. Cena v Praze (cca 5 Kč/kWh včetně DPH) byla loni v listopadu sedmá nejvyšší a zhruba trojnásobně převyšovala průměr Evropské unie.
Při hodnocení cen v analýze VaasaETT je zapotřebí brát v úvahu, že se zde pracuje s ceníky určenými pro nové odběratele. Čeští zákazníci pěti největších dodavatelů s běžnou cenou na dobu neurčitou během loňského podzimu platili za energie méně. Konkrétně u sazby D02 jednalo o 5 až 7 korun za kWh elektrické energie (včetně distribuce a daní), u zemního plynu to bylo okolo 2 korun za kWh.
David Tramba
