Dnes ve 14 hodin by měl Obvodní soud pro Prahu 5 začít řešit žalobu bývalého náměstka Vrchního státního zastupitelství v Praze Libora Grygárka na někdejšího šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Róberta Šlachtu. Grygárek Šlachtu žaluje kvůli ochraně osobnosti a nemajetkové újmě za jeho výroky v jeho knize Třicet let pod přísahou. Šlachta se z prvního jednání soudu na poslední chvíli omluvil s odůvodněním, že jeho právník nestihl případ nastudovat a zmařil jednání.
Předseda hnutí Přísaha a bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róbert Šlachta musel za zmařené jednání zaplatit právníkovi bývalého náměstka Vrchního státního zastupitelství v Praze Libora Grygárkovi Petrovi Tomanovi přes 4 tisíce korun jako náhradu nákladů řízení za zmařené jednání soudu.
Róbertu Šlachtovi byla doručena žaloba společně s výzvou k vyjádření předloni 21. května, na kterou reagoval podáním loni 21. června. Uvedl v něm, že podrobnější vyjádření předloží soudu jeho právní zástupce poté, co si jej žalovaný zajistí, což dosud z důvodu pracovní zaneprázdněnosti neučinil.
„K převzetí právního zastoupení žalovaného však nedošlo ani do 8. září, kdy soud nařídil ve věci ústní jednání na 13. prosince, proto soud předvolání k jednání zasílal žalovanému, který je osobně převzal dne 17. září. K převzetí zastoupení došlo až 9. prosince, kdy byla soudu zaslána žádost právního zástupce žalovaného Mgr. Petra Opletala o odročení nařízeného jednání s odůvodněním, že převzal právní zastoupení teprve bezprostředně před jednáním, což doložil plnou mocí z 9. prosince a neměl dostatek prostoru pro adekvátní přípravu k ústnímu jednání. Žádost byla zaslána soudu do jeho datové schránky 9. prosince ve 13,52 hod,“ napsala v rozhodnutí o úhradě nákladů advokátovi Petrovi Tomanovi předsedkyně senátu Šárka Malíková Petříčková.
Soud žádost právního zástupce Šlachty zaslal 10. prosince právnímu zástupci Grygárka s přípisem, zda s odročením jednání souhlasí, případně zda se k němu připojuje.
„Právní zástupce žalobce reagoval e-mailem z téhož dne, kde uvedl, že s odročením jednání nesouhlasí. Toto bylo soudem obratem sděleno právnímu zástupci žalovaného, s tím, že právnímu zástupci sdělil, že ani soud neshledal důvody pro odročení jednání a nařízené ústní jednání se tedy bude konat. Základním předpokladem pro vyhovění návrhu na odročení nařízeného jednání je totiž včasná žádost účastníka s uvedením a doložením důvodu, pro který se odročení žádá; jak tento návrh, tak i důvod odročení musí být ve spisu doloženy s takovým časovým předstihem, aby soud měl všechny podklady pro posouzení, zda jsou splněny zákonné předpoklady odročení, a mohl o návrhu rozhodnout. Návrh došlý z datové schránky advokáta do datové schránky soudu den před nařízeným jednáním za včasný považovat zásadně nelze a je-li v důsledku takto opožděné omluvy jednání zmařeno a vzniknou-li v souvislosti s tím ostatním účastníkům náklady, lze takové chování považovat za zavinění, v důsledku něhož vzniká o odročení žádajícímu účastníkovi povinnost separované náklady řízení nahradit,“ konstatovala předsedkyně senátu.
Soud uzavřel, že žádost právního zástupce Šlachty o odročení jednání nelze považovat za včasnou, proto jí nevyhověl a obratem to sdělil všem účastníkům.
Právní zástupce Šlachty Petr Opletal v reakci na to soudu potvrdil, že se tedy k ústnímu jednání dostaví, z pracovních důvodů ale omluvil Šlachtu.
„Poté, co se k ústnímu jednání dostavil, avšak ještě před zahájením jednání ve věci samé – přednesem žaloby, právní zástupce žalovaného soudu sdělil, že žalovaný navrhuje postoupení věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu Brno – venkov a že tuto svoji žádost písemně odůvodní v dodatečné lhůtě, což učinil podáním ze dne 16.12.2021. Žalobce uvedl, že s postoupením věci nesouhlasí. V řízení tedy nemohlo být pokračováno a věc byla po splnění poplatkové povinnosti postoupena k rozhodnutí Nejvyššímu soudu ČR, který usnesením ze dne 15.2.2022 věci Okresnímu soudu Brno – venkov nepřikázal,“ pokračuje v odůvodnění Šárka Malíková Petříčková.
Libor Grygárek pak 27. prosince požádal soud o přiznání separovaných nákladů řízení za jeden úkon právní pomoci, jeden režijní paušál a DPH, tj. nákladů na jedno ústní jednání ve věci, s odůvodněním, že Šlachta svým jednáním konání ústního jednání zmařil. Požadoval částku ve výši 4 114 korun.
Podle občanského soudního řádu může soud účastníku řízení nebo jeho zástupci uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila.
„Soud zpravidla rozhoduje o náhradě nákladů řízení na konci řízení, podle procesního úspěchu ve věci, v rámci rozhodnutí o věci samé. Může však rozhodnout i o nákladech řízení, které vznikly výlučně zaviněním, bez ohledu na výsledek řízení (na úspěch ve věci). Zaviněním se rozumí porušení procesních povinností vyplývajících ze zákona nebo v souladu se zákonem uložených soudem, k němuž došlo alespoň z nedbalosti. Základní podmínkou je tedy příčinná souvislost (kauzální nexus) mezi zaviněním nebo náhodou na straně účastníka či jeho zástupce a náklady na straně dalších účastníků, které by jim nevznikly, kdyby tohoto zavinění nebo náhody nebylo,“ konstatuje dále předsedkyně senátu.
Tím, že právní zástupce Šlachty poté, co opožděně požádal o odročení věci, kterému nemohlo být vyhověno, na nařízeném jednání uplatnil procesní návrh, který fakticky zapříčinil odročení řízení bez možnosti jeho zahájení, aniž by tento svůj návrh přesvědčivě odůvodnil, přestože tento svůj návrh mohl uplatnit už spolu s žádostí o odročení jednání, zavinil, že soud nemohl zahájit jednání ve věci, na které řádně a v dostatečném předstihu obeslal všechny účastníky.
„Jednání ve věci dne 13.12.2021 bylo tudíž zmařeno a soud musel jednání odročit, navíc na dobu neurčitou, neboť nebylo jasné, kdy bude soudu předloženo řádné odůvodnění návrhu žalovaného a kdy bude nadřízeným soudem o tomto návrhu rozhodnuto. Tímto jednáním byly právnímu zástupci žalobce způsobeny náklady spojené s účastí na jednání, které se z důvodů shora vyložených nemohlo uskutečnit,“ uzavřel Obvodní soud pro Prahu 5.
Pojďme se soudit v Brně, navrhoval expolicista
Předseda hnutí Přísaha a bývalý velitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róbert Šlachta původně žáda, aby byl soud, rozhodující o žalobě na ochranu osobnosti a nemajetkovou újmu kvůli jeho knize Třicet let pod přísahou přesunut z Prahy 5 do Brna.
Argumentoval mimo jiné tím, že v obvodu Okresního soudu Brno – venkov má bydliště a delegací věci se předejde i případným spekulacím o možné podjatosti soudů.
„I s ohledem na mediální zájem o nadepsané řízení je žádoucí vést řízení u soudu, který u veřejnosti nevyvolá nevyhnutelné otázky ohledně případné podjatosti,“ napsal soudu Róbert Šlachta.
„Bude-li v tomto řízení prokázáno autorství naříkaných výroků, bude posuzováno, zda jednotlivá tvrzení popisují pravdivé okolnosti a zda tato mohou zasáhnout do osobnostní sféry žalobce. Klíčoví svědci, které žalovaný navrhuje, jsou právě osoby působící u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci – ostatně už přímo žalobce v části žaloby vychází z tvrzení o údajně nekvalitní práci žalovaným řízeného ÚOOZ ve spolupráci s údajně nekvalitní prací státních zástupců VSZ v Olomouci – právě tato tvrzení tak budou předmětem posuzování a následujícím podkladem pro rozhodnutí ve věci samé,“ argumentoval kvůli přeložení Šlachta.
„Provedení důkazu výslechem svědků u Okresního soudu Brno – venkov je s ohledem na jejich bydliště rozhodně účelnější a dostupnější. Navíc se v obvodu Okresního soudu Brno – venkov nachází i bydliště žalovaného a delegací věci se předejde i případným spekulacím o možné
podjatosti soudů. Jak již totiž bylo řečeno, činnost žalovaného ve funkci ředitele ÚOOZ se týkala prověřování mj. pražských složek justice a sám žalobce dlouhodobě působil na vrchním státním zastupitelství v Praze. I s ohledem na mediální zájem o nadepsané řízení je žádoucí vést řízení u soudu, který u veřejnosti nevyvolá nevyhnutelné otázky ohledně případné podjatosti. Okrajově lze konstatovat i to, že jelikož je žalovaný sám politicky činnou osobou a jelikož podanou žalobu považuje za tzv. osobní vendetu proti své osobě, má eminentní zájem ´očistit´
své jméno právě v místě, kde se nachází jeho nejsilnější voličský elektorát,“ pokračoval Šlachta.
A zdůraznil, že řízení je zatím na samotném počátku, kdy nebylo prováděno dokazování a ani nebylo zahájeno jednání ve věci. Delegováním věci jinému soudu, který je podle něj rovněž místně příslušným soudem, nebude zmařen dosavadní stav a ani oddálen dosavadní výsledek řízení.
Šlachtova lživá tvrzení?
Důvodem žaloby Libora Grygárka na Róberta Šlachtu jsou dle exžalobce lživá tvrzení uvedená ve Šlachtově knize Třicet let pod přísahou. Grygárek požaduje omluvu osobní a v České tiskové kanceláři. Dále požaduje zaplatit částku půl milionu korun a náhrady řízení.
Grygárek sepsal žalobu poté, co Nejvyšší soud v Brně odmítl v půlce předloňského září stížnost Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana proti zastavení jeho stíhání.
„Na rozdíl od trestního řízení, které muselo alespoň zdánlivě probíhat podle zákonných pravidel, žalovaný napsal knihu bez dodržování jakýchkoli, zákonných, ale i morálních, pravidel, aniž by jakkoliv zohlednil známé výsledky trestního řízení. Nejen, že v knize publikuje neveřejné údaje z trestního spisu, ale navíc vytváří další fabulace, čímž újmu způsobenou žalobci jen dále prohlubuje,“ stojí v žalobě.
Grygárek čelil obžalobě ze zneužití pravomoci v souvislosti s lobbistou Romanem Janouškem a jeho švýcarskými konty. Róbert Šlachta detaily z vyšetřování velmi košatě popsal nejen v knize ale o Grygárkovi hovoří na diskusích, kterými podporuje prodej knihy a připravuje si vstup do politiky.
„My už jsme v té době zpracovávali kauzu Nagyová a bylo hrozně vtipné – teda až teď, s odstupem času, ale tehdy moc ne – že jsme zaznamenali na odposleších, že se má další den doručit sdělení obvinění nějakému vysoce postavenému policistovi. Samozřejmě zavládla panika, protože lidi si mysleli, že půjde o mě. Musím říct, že jsem do rána čekal docela se sevřeným zadkem, jestli to opravdu budu já. Nakonec šlo o Lessyho. V rámci odposlechů a datového provozu směrem zpátky – to znamená kdo, kdy, kde se s kým bavil a posílal SMS půl roku dozadu –, ale i z dalších provedených úkonů jsme najednou začali zjišťovat, že pan Grygárek plní v podstatě roli hlídacího psa pro spoustu vlivných osob v této zemi, mezi něž patřila celá řada lobbistů, politiků z ODS a manažerů. Zjednodušeně řečeno si pan Grygárek ty spisy vyžádal, udělal podrobnou analýzu a podal zprávu těm, kterých se to týkalo. O tom, že se z jeho strany určitě nejednalo pouze o zájmovou činnost, svědčil mimo jiné i fakt, že disponuje drahým bytem v pražské galerii Myšák, což ho následně opět spojilo s některými lobbisty,“ stojí v jedné ze statí ve Šlachtově knize.
„V té době jsme ji ani neodposlouchávali, ale odposlouchávali jsme státní zástupce a další osoby a bylo jasné, že úniky jdou od Grygárka. Ale ještě jsme nevěděli, že ten únik šel přes ni a že to použili s Nečasem proti Topolánkovi,“ lze se dočíst v další z pasáží Šlachtovy knihy.
Jan Hrbáček
