Rok 2022 je rokem budování přístavišť pro osobní lodě. Na Labi, Vltavě a Baťově kanálu se otevírá jedno za druhém. Souvisí to i s nebývalým rozvojem rekreační plavby, která u Čechů našla nečekanou oblibu, což dokazuje i extrémní počet vydaných lodních průkazů. „V příštím roce vybudujeme další přístaviště v Litoměřicích, Čelákovicích, Nymburce, Kolíně, Roudnici nad Labem, Poděbradech, Ústí nad Labem, Štětí, v Davli a na Baťově kanálu ve Strážnici“, říká ředitel Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů.
Pane řediteli, jak si vysvětlujete takový extrémní zájem o rekreační plavbu?
Obecně je rekreační plavba fenoménem, který v Evropě zažívá obrovský boom. Stále více lidí nachází v dovolené na řece skvělou alternativu k zájezdům k moři. U nás ve všech přístavech existují půjčovny plavidel, kde si kdokoli může třeba půjčit hausbót, aniž by vlastnil průkaz vůdce malého plavidla. Naším cílem je zajistit i dostatečný počet míst k stání nejen pro soukromá plavidla, jakož i právě pro narůstající počet půjčoven.
Jaká další přístaviště se staví?
Letos jsme na Labi zahájili stavbu dalších přístavišť pro rekreační lodě v Litoměřicích, Čelákovicích, Nymburce, Kolíně, Roudnici nad Labem, Poděbradech, Ústí nad Labem a Štětí. Na Vltavě pak v Davli a na Baťově kanálu ve Strážnici. Pokračujeme také v modernizaci a rozšíření bimodálního přístavního terminálu v Ústí nad Labem a nového stání v Poděbradech.
V Ekonomickém deníku jsme nedávno trochu s nadsázkou použili titulek: ,,Co Čech to rejdař“. Když ale čtu počet a lokace těch rekreačních přístavišť, skoro by si člověk loď taky rád opatřil.
A to se nejedná jen o přístaviště. Kromě nich je potřeba zároveň doplňovat infrastrukturu o servisní centra, sjezdy do vody pro lodě nebo čekací stání pro plavidla u plavebních komor. Jen na Vltavě vznikne 9 nových čekacích stání a 8 sjezdů do vody.
Kromě infrastruktury uvedené výše plánujeme na Baťově kanálu vybudovat další rekreační přístavy a servisní centra v Hodoníně, Kroměříži, Starém městě a Povodí Moravy plánuje vybudovat rekreační přístav také v lokalitě Napajedla-Pahrbek.
Dále je v plánu další významné rozšíření přístavu ve Veselí nad Moravou a vytvoření nového plavebního okruhu Veselí nad Moravou – Vnorovy. Dále se připravují přístaviště v Hřensku, Neratovicích, Lysé nad Labem, Kostelci nad Labem a Kralupech nad Vltavou.
Z rozpočtu SFDI byla na rozvoj a výstavbu vodních cest vyčleněna více jak miliarda korun. Je to dostačující částka?
Hlavním zdrojem financování je nejen SFDI, ale částečně i evropský nástroj Connecting Europe Facility. Posledně jmenovaný přispěl v posledních letech například na modernizaci plavebních komor Štvanice a Hořín nebo na mezinárodní projekt informačních služeb RIS COMEX.
Jaké už zbudované vodní stavby posledních let považujete za důležité?
Nejvýznamnějším projektem je zlepšení plavebních podmínek na dolní Vltavě, kde jsme zvýšili podjezdnou výšku pod deseti mosty, z čehož 4 jsou zdvižné a prohloubili jsme Vltavu o 40 centimetrů v úseku asi 50 kilometrů, což umožní nákladní plavbě zvýšit efektivitu o zhruba 30 procent. Nyní nám zbývá zbývá posledních 11 kilometrů na Vraňansko-Hořínském kanálu.
Dále jsme zrekonstruovali historickou plavební komoru Hořín na nové parametry a plavební komoru Štvanice v Praze jsme vybavili novými místy pro vyvazování nákladních a osobních plavidel čekajících na proplavení.
Na Baťově kanálu jsme významně rozšířili přístavní kapacitu ve Veselí nad Moravou a vybudovali zde servisní centrum včetně tankování lodí. Rovněž jsme o nové servisní centrum rozšířili rekreační přístav Hluboká nad Vltavou.
Na Labi jsme uvedli do provozu nové přístaviště pro rekreační plavidla v Děčíně a ve Hřensku na dolním Labi jsme vybudovali ochranné stání pro nákladní plavidla.
Co plánuje Ředitelství vodních cest na příští rok?
Z investičně náročnějších staveb zahájíme v příštím roce výstavbu plavební komory Rohatec na Baťově kanálu, která umožní prodloužení této významné rekreační cesty do Hodonína. V příštím roce bude rovněž zahájena realizace přístaviště v Brandýse nad Labem, čekacích stání pro malá plavidla na Vltavě a sjezdů do vody na Vltavě.
Do konce letošního roku chceme zahájit výstavbu nového servisního centra v Roudnici nad Labem a ochranného stání pro nákladní plavidla v Lovosicích. Z dalších akcí, které by měly být zahájeny, dlužno jmenovat přístaviště pro rekreační plavidla v Malých Žernosekách, rekreačního přístavu v Kamýku nad Vltavou, přístaviště v Osečku, Klecánkách a Štěchovicích. Všechny tyty akce by měly být zrealizovány buď v letošním roce nebo před zahájením plavební sezóny 2023
Uvažuje se také ve vodní dopravě o zapojení soukromého sektoru v rámci PPP projektů?
U veřejné dopravní cesty či modernizace zdymadel se v České republice ani jinde v Evropě neuplatňuje financování ze soukromých zdrojů. Odlišná situace je v případě veřejné přístavní infrastruktury, generující sama o sobě výnosy z komerčního využívání. Při nastavení optimálního mixu role státu a komerčního operátora podílejícího se na investicích při zachování konkurenčního prostředí se může jednat o úspěšné projekty.
Je tedy v plánu nějaký vodní PPP projekt?
V našem dopravním módu by onou pověstnou první vlaštovkou mohlo být budování nových českých přístavních území v Hamburku. Zde ale teprve probíhají technicko-legislativní jednání s Hamburskou stranou a konečná podoba projektu by měla být známa během příštího roku.
Historicky posledním PPP projektem na vodních cestách v českých zemích bylo vybudování Baťova kanálu v letech 1934-38, na němž se finančně významně podílel známý podnikatel Tomáš Baťa. Dnes se ale možnost zapojení soukromého sektoru do veřejné infrastruktury znovu jeví jako užitečná.
Jana Bartošová
