Státem vlastněný podnik OKD chce udržet těžbu černého uhlí na posledním činném dole ČSM až do konce desetiletí. Těžit zde chce v průměru 1,1 milionu tun uhlí ročně, maximum je 1,8 milionu tun za rok. Po ukončení těžby bude následovat maximálně čtyřleté období sanace dolu.
Těžit se bude v katastru města Karviná a obcí Stonava, Albrechtice a Chotěbuz. Celkový plánovaný objem produkce od roku 2024 do konce těžby je 5,7 milionu tun – hlavně kvalitního koksovatelného uhlí. Podrobnější informace o plánech společnosti OKD na dole ČSM lze nalézt v oznámení pro řízení EIA, kterou v minulých dnech podnik předal úředníkům ministerstva životního prostředí.
„Je důležité sdělit, že proces posuzovaní vlivu hornické činnosti na životní prostředí, tzv. EIA, není samotným povolením hornické činnosti, ale je nezbytním předpokladem k tomu, abychom tato povolení v průběhu let 2024 a 2025 získali. V současné době máme platnou dokumentaci EIA z roku 2022, která byla prodloužena do konce roku 2026. Jsou v ní dostatečné objemy těžby pro celý rok 2023,“ uvedl již dříve předseda představenstva OKD Roman Sikora.
Přípravy pro těžbu v Dole ČSM pro příští rok již probíhají. „V příštím roce bude tedy aktivní celkem devět porubů. Pro celkovou přípravu je nutné vyrazit přibližně 7,8 kilometrů chodeb,“ uvedl ředitel provozu OKD David Hájek. OKD má v plánu během roku 2023 vytěžit z Dolu ČSM zhruba 1,1 milionu tun uhlí.
Příliš nákladné oživování již zavřených dolů
Vzhledem k současné napjaté situaci v energetice a skokovému růstu cen uhlí a zemního plynu se objevily úvahy, zda by se nevyplatilo obnovit těžbu v nedávno odstavených dolech na Karvinsku. Státní podnik DIAMO, který odstavené doly převzal, po vyhodnocení situace zjistil, že obnovení těžby na Dolech ČSA a Darkov je možné, avšak ekonomicky ani časově nevychází dobře.
Jak jsme uvedli na počátku listopadu, práce na obnovení provozu dolů by vyšly na zhruba 10 miliard korun a trvaly by 6 let. Aby nebyla těžba ztrátová, musela by se prodejní cena uhlí pohybovat nad 7700 korunami za tunu. To v přepočtu odpovídá 317 dolarům za tunu. Problém je v tom, že cena energetického i koksovatelného uhlí na světovém trhu se v posledních 10 letech většinou pohybovala pod touto hranicí.
Podle výsledku analýzy je v dolech ČSA a Darkov 14 milionů tun vytěžitelných zásob uhlí, přičemž jde o dražší koksovatelné uhlí. Těžit by se mohlo po náběhu přes jeden milion tun ročně, tedy poměrně málo (pro srovnání: v roce 2010 tehdejší OKD vyprodukovalo 11,4 milionu tun černého uhlí, v roce 2015 to bylo 8,2 milionu). A navíc pozdě – jen legislativní a technická příprava na obnovení těžby by zabrala odhadem šest let.
David Tramba
