Obnovení těžby na Dolech ČSA a Darkov na Karvinsku, kde produkce černého uhlí skončila loni v únoru, je sice možné, ale ekonomicky ani časově nevychází dobře. Práce na obnovení provozu dolů by stálo zhruba 10 miliard korun a trvala by 6 let. Takové jsou hlavní závěry studie, kterou zpracoval státní podnik DIAMO.
Jak studie dál uvádí, díky 10miliardové investici bude možné těžit po dobu dalších 14 let. Aby nebyla těžba ztrátová, musela by se prodejní cena uhlí pohybovat nad 7700 korunami za tunu. To v přepočtu odpovídá 317 dolarům za tunu. Problém je v tom, že cena energetického i koksovatelného uhlí na světovém trhu se v posledních 10 letech většinou pohybovala pod touto hranicí.
Vedení státního podniku DIAMO se rozhodlo zpracovat analýzu případného obnovení těžby na utlumovaných dolech na Karvinsku v návaznosti na aktuální dění v energetice a nutnosti posílit energetickou bezpečnost. Na zasedání krajské tripartity Moravskoslezského kraje v květnu vyjádřili velcí odběratelé, tedy hutě a energetické podniky, zájem o černé uhlí v horizontu dalších pěti let.
„Vytvořili jsme kvalitní odborný materiál, který dává odpovědi na základní otázky a obavy, se kterými se v současné době setkáváme při likvidaci dolů v kontextu potřebnosti uhlí. Chtěli jsme, aby ministerstvo průmyslu a obchodu a odborná veřejnost měly k dispozici všechny potřebné údaje pro případné další rozhodování,“ uvedl ředitel státního podniku DIAMO Ludvík Kašpar.
Studie zahrnuje doly ČSA a Darkov, kde byla ukončena těžba loni v únoru, a které jsou pod správou státního podniku DIAMO. Na další doly, které ukončily těžbu dříve a jejich likvidace je v pokročilejší fázi, se analýza nezaměřuje.
Podle dostupných údajů je v dolech ČSA a Darkov 14 milionů tun vytěžitelných zásob uhlí, přičemž jde o kvalitnější a dražší koksovatelné uhlí. Těžit by se mohlo po náběhu přes jeden milion tun ročně, tedy poměrně málo (pro srovnání: v roce 2010 tehdejší OKD vyprodukovalo 11,4 milionu tun černého uhlí, v roce 2015 to bylo ještě 8,2 milionu). Vytěžitelné zásoby se nacházejí v pěti dobývacích prostorech a 55 porubech.
Příprava by obnášela z pohledu legislativy především posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA), které trvá odhadem až dva roky. Teprve pak lze zahájit navazující řízení s báňským úřadem pro povolení hornické činnosti. V přípravném období musí být zahájeny práce na vyřešení střetů zájmů vyvolané budoucí hornickou činností. Ty by bylo nutno v řadě případů řešit i případným výkupem nemovitostí. Celkově by legislativní a technická příprava zabrala zhruba šest let.
Investiční náklady jen na pořízení dobývacích a razicích technologií se odhadují v celém období příprav i těžby na 9 miliard korun. Náklady v přípravném období dosahují minimálně 10 miliard. Ekonomické hodnocení prokazuje vysokou nákladnost záměru a současně ztrátovost za celé období. Zpracovaná ekonomická analýza v závislosti na cenách uhlí na trhu ukazuje, že zlomová pro projekt je prodejní cena kolem 8 000 korun, kdy se projekt dostává celkově do kladných čísel.
dtr
