Návrh novely energetického zákona, který má v souladu s evropským právem omezit dopad drahé elektřiny na koncové spotřebitele, se moc nepovedl. Účastníci připomínkového řízení jej ve svých vyjádřeních doslova rozcupovali na kousky. Vadí jim souběh s nedávno schváleným zdaněním nadměrných zisků, nastavení limitů pro jednotlivé elektrárny i nesoulad s původním návrhem Rady EU.
Na úvod můžeme začít evidentní chybou, která se do návrhu vloudila. Novela energetického zákona předložená ministerstvem průmyslu a obchodu, ale fakticky vypracovaná na ministerstvu financí, navrhla pro velké uhelné elektrárny strop příjmů ve výši 230 eur za megawatthodinu (MWh) a pro ty menší 170 eur. Jak potvrdily dva zdroje Ekonomickému deníku, jedná se o chybu a hodnoty mají být opačně.
Jako obvykle jsou k návrhu nejvíc kritické byznysové asociace – Svaz průmyslu a dopravy ČR a Hospodářská komora ČR. Ve své reakci navrhují novelu zcela přepsat. Vadí jim například uvalení odvodu i na malé bioplynové stanice, nízký příjmový strop pro elektrárny spalující biomasu a komunální odpad či chybějící zmínka o daňové uznatelnosti odvodu z tržeb za drahou elektřinu. Současně jim však vadí návrh jako takový.
„Považujeme za morální hazard, když ČR (nikoliv EU) uvaluje na výrobce elektřiny jak odvodovou, tak daňovou povinnost, kdy se nabízí jediné vysvětlení, a sice že se chce stát pojistit, aby sítem dvojí zátěže neproklouzla ani koruna výrobců elektřiny. Cílem formálně konstruovaného násilí nemůže být řešení obav z toho, zda jednotlivě finanční správa nebo ERÚ nedokáže inkasovat výrobce elektřiny,“ uvedla ve svém vyjádření Hospodářská komora ČR.
Kdo odvod vybere? ERÚ ani finanční správa to dělat nechce
Celá řada účastníků připomínkového řízení upozorňuje na zjevný nesoulad s Nařízením Rady EU 2022/1854 o intervenci v mimořádné situaci. Podle tohoto nařízení mohou členské země EU řešit problém s drahou elektřinou s pomocí odvodů uvalených na výrobce elektřiny v období od 1. prosince 2022 do 30. června 2023. V novele je však uvedeno, že odvody bude stát uplatňovat až do konce příštího roku.
Ke kritice se přidal také Energetický regulační úřad, kterému vadí, že má podle návrhu zajistit výběr odvodu od výrobců elektřiny. „Ačkoliv lze souhlasit s důvodovou zprávou, že v případě odvodu se nejedná o klasickou daň, zcela nepochybně se jedná o povinné peněžité plnění daňového charakteru a z hlediska kompetenčního se tedy jedná o oblast působnosti Ministerstva financí,“ uvedl regulátor, který k výběru odvodů nemá potřebné zaměstnance ani kompetence.
Ministerstvo financí na tuto kritiku obratem reagovalo. Zásadně se přiklání k řešení v podobě stanovení kompetence ERÚ tak, jak je uvedeno v aktuálním návrhu zákona. „Alternativní řešení, zmíněné v bodě 2 obecné části důvodové zprávy v podobě svěření uvedené kompetence orgánům Finanční správy České republiky, nepovažuje MF za vhodné,“ uvedlo ministerstvo vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS) a přidalo seznam důvodů, proč se výběrem odvodu nechce zabývat.
Další ministerstva, která se připomínkového řízení účastnila, jsou opatrnější a požadují třeba chybějící informace. Například ministerstvo pro místní rozvoj by chtělo znát předpokládanou výši výběru finančních prostředků z odvodů z drahé elektřiny či vysvětlení, jak autoři návrhu stanovili konkrétní hodnoty – třeba nízký limit 70 eur/MWh pro jaderné elektrárny či vysoký limit 230 eur/MWh pro velké uhelné bloky.
Ministerstvo práce a sociálních věcí vedené lidovcem Marianem Jurečkou se zastalo bioplynových stanic a požaduje pro ně vyšší limit. „Navrhovaná výše stropu tržního příjmu 230 eur/MWh nezajišťuje pro výrobce dostatečnou motivaci k udržení předpokládaného výkonu a není motivační pro další tolik potřebný rozvoj obzvláště řiditelných obnovitelných zdrojů,“ uvedlo ministerstvo ve svém vyjádření.
Na připomínky jim nechali víkend a pondělí
Ekonomický deník o návrhu informoval jako první z médií v pátek večer. Již tehdy upozornil na nelogické body v novele energetického zákona, například na vysoký rozdíl mezi stropem povolených tržeb za elektřinu v případě jaderných a uhelných elektráren. Z příjmů nad stanovený limit budou muset výrobci odvést 90 procent do státní kasy. Obnovitelné zdroje s provozní podporou dle příslušného zákona mají být od daně osvobozeny, stejně jako regulační energie.
Novela vznikla ve spěchu, což lze poznat i na délce připomínkového řízení. Ministerstvo průmyslu návrh vložilo do legislativní databáze eKlep v pátek odpoledne. Termín pro podání připomínek skončil již v pondělí 7. listopadu.
David Tramba
