Cesta ke kontroverzní čínské účasti na kontejnerovém terminálu v hamburském přístavu je volná. Jak informoval deník Süddeutsche Zeitung, šest ministerstev, která dohodu dříve odmítala, se vzdalo svého odporu a dohodlo se na kompromisu. Odborníci však před touto dohodou varují, jak minulý týden informoval Ekonomický deník.
Spolková německá vláda tedy rozhodne o takzvaném částečném odmítnutí: Podle něj čínská státní přepravní společnost Cosco nebude moci převzít 35 procent terminálu Tollerort, jak bylo plánováno, ale pouze 24,9 procent.
Jako menšinový akcionář by pak skupina formálně nemohla uplatňovat žádný podstatný vliv na vedení společnosti.
Kompromisu bylo dosaženo, přestože právníci ministerstva hospodářství varovali před důsledky.
„Deník Bild s odvoláním na tajnou analýzu rizik ministerstva hospodářství uvádí, že odborníci mají o dohodě značné pochybnosti: Podle zprávy by dohoda měla zvýšený strategický vliv Číny na německou a evropskou dopravní infrastrukturu a také škodlivý dopad na odolnost dodavatelských řetězců a bezpečnost dodávek“.
Dále se v dokumentu jasně uvádí, že částečné převzetí čínskou skupinou by „pravděpodobně ohrozilo strategickou bezpečnost“.
Důvodem je velká pravděpodobnost, že prvky evropské dopravní infrastruktury ovlivňované „Čínou by v případě konfliktu nebo krize nebyly k dispozici, nebo alespoň ne bez omezení“.
Čínská vláda by toho mohla využít jako prostředku nátlaku k dosažení politických cílů.
Závěr analýzy zní: „Akvizice by proto měla být zakázána“, aby se zabránilo hospodářské závislosti na Číně.
Ministerstva se vzdaly odporu
Bylo sázkou do loterie, zda rozhodnutí o nákupu podílu v přístavním terminálu padne tuto středu ve vládě, nebo bude zrušeno. Kancléř Olaf Scholz (SPD) je považován za příznivce dohody, vicekancléř Robert Habeck a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (oba Zelení) se postavili proti.
Jak dále uvádí Süddeutsche Zeitung, pouze ministerstvo zahraničí se nedávno jako jediné vyslovilo pro úplný zákaz této dohody. Resort se mimo jiné obával negativního signálu, pokud by německá vláda navzdory celoevropským obavám nezabránila vstupu čínské společnosti na trh.
„Hamburský přístav není jen tak ledajaký přístav, ale jeden z klíčových přístavů nejen pro nás jako exportní zemi, ale pro celou Evropu,“ řekla Baerbocková v polovině října.
„Kdykoli se řeší investice do německé kritické infrastruktury, musíme se ptát, co by to mohlo znamenat, kdyby se Čína obrátila proti nám jako demokracii a společenství hodnot,“ podotkla.
Ostatní země podle ní zažívají, „co to znamená, když Čína vlastní nebo jen částečně vlastní kritickou infrastrukturu – ať už jde o letiště, železniční sítě nebo elektrické sítě“.
Německá vláda v pondělí připustila, že plánovaný vstup do projektu se setkal s nepochopením německých spojenců, jako jsou USA, Francie a Nizozemsko. Kritika plánů společností Cosco a HHLA „nemůže být jednoduše smetena ze stolu“, řekl mluvčí vlády Steffen Hebestreit.
Projekt je proto pečlivě analyzován.
Dvě desítky dalších evropských přístavů jsou však zcela nebo částečně vlastněny čínskými investory, například v nizozemském Rotterdamu nebo řeckém Pireu.
Naproti tomu v Hamburku se jedná pouze o menšinový podíl v jednom z několika terminálů.
(hrb)
