V rámci předsednictví České republiky v Radě Evropské unie se v Praze uskutečnila mezinárodní konference Evropský soutěžní den, kterou organizoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Vrcholní představitelé soutěžních úřadů členských států Unie, zástupci Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise a další odborníci na právo hospodářské soutěže řešili roli soutěžní politiky v zelenější a udržitelnější Evropě, problematiku dvojího trestání a projekty společného evropského zájmu.
Evropský soutěžní den zahájil předseda hostitelského Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna. „Musíme především plnit naši hlavní úlohu, tedy odhalovat a trestat kartelové dohody i zneužití dominantního postavení. Kromě toho bychom však měli být nápomocni politické reprezentaci, aby zcela nepodlehla všeobecnému volání po regulacích. Regulovat se má jen tam, kde je to skutečně potřeba, a v co nejmenší míře,“ uvedl Mlsna.
Výkonná místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestager ve svém zahajovacím projevu zdůraznila význam hospodářské soutěže v ekonomice. „Konkurenční trhy nejsou luxusem, který si lze užívat za klidných slunečných dnů. Jsou nutností; tím spíše, když se počasí zhorší. Jakékoli výjimky, které uděláme ve jménu krize, musí být dobře odůvodněné a v rámci pružných opatření, která poskytují naše stávající pravidla hospodářské soutěže,“ uvedl dánská politička s tím, že soutěž je prostředkem jak pro dosažení efektivity, tak i spravedlivosti na trzích. Tyto dva principy se podle Margrethe Vestager nevylučují, pokud soutěžní úřady využívají správné teorie újmy. Svá slova demonstrovala výkonná místopředsedkyně Evropské komise na nejnovějším případu s farmaceutickou společností TEVA.
Výzvy pro soutěžní politiku
Odborný panel na téma výzev pro soutěžní politiku ve spojitosti s přechodem k zelenější a digitální ekonomice řešil několik tematických okruhů.
Místopředseda ÚOHS Kamil Nejezchleb, generální ředitel z Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise Olivier Guersent, předsedkyně portugalského soutěžního úřadu Margarida Matos Rosa, profesor Frédéric Jenny z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a akademik Thibault Schrepel hovořili o tom, nakolik je slučitelné a technicky proveditelné prosazování environmentálních cílů prostřednictvím soutěžní politiky, o nových nástrojích, které soutěžní úřady využívají ve své činnosti, a o aspektech umělé inteligence a jejích možných dopadech na konkurenci a i o nových formách protisoutěžního jednání, k němuž může docházet v digitálním prostředí.
Druhý panel složený z akademiků Michala Petra a Renata Nazziniho, soudce Michala Bobka a předsedy maďarského soutěžního úřadu Csaby Balázse Rigó se zabýval otázkou principu ne bis in idem v soutěžním právu. Ani nedávná změna judikaturní praxe ze strany Soudního dvora Evropské unie neměla zásadní dopad na přístup soutěžních úřadů k paralelní aplikaci. I nadále tedy bude možné, aby jeden případ byl souběžně projednáván v různých jurisdikcích.
Veřejná podpora
Poslední téma Evropského soutěžního dne bylo z oblasti veřejné podpory, neboť právě ta je využívána k financování tzv. významných projektů společného evropského zájmu (IPCEI). Cílem uvedených projektů, kterých se zpravidla účastní soukromé společnosti z řady členských států, je podpořit vývoj a implementaci nových strategických technologií, Sem patří například výroba elektrobaterií, nebo třega produkce a využívání vodíku.
