Pod záštitou člena Podvýboru pro dopravu poslance Libora Turka se včera na půdě Poslanecké sněmovny uskutečnil kulatý stůl s názvem „Budoucnost vodíku v dopravě“, kterého se kromě zákonodárců zúčastnili zástupci byznysu a státní správy. Podle nich by odpovědné orgány na vládní i evropské úrovni měly konečně vodík zařadit jako strategickou alternativu k fosilním palivům a odstranit legislativní a dotační překážky, které brání v rozvoji.
Že je vodík palivem budoucnosti potvrdila před dvěma týdny šéfka Evropské komise Ursula von dernLeyenová. Vodík jako alternativní palivo je v České republice v rozvoji a čelí podobné výzvě jako elektrovozy před desetilety. Jeho masivnějšímu rozvoji brání kromě legislativních překážek také nastavení dotačních výzev.
Vodíková strategie v Česku
Zástupce ministerstva průmyslu a obchodu Petr Mervart v úvodním vystoupení zopakoval princip čtyř pilířů, na kterých MPO staví vodíkovou strategii. Je potřeba komplexně řešit jeho produkci, přepravu,využití a technologie.
Expert z ministerstva zároveň posluchačům připomněl, co se za rok fungován „Vodíkové strategie pro ČR“ podařilo. „Měli jsme tu na ukázku vodíkový vlak Alstom a vodíkový náklaďák Hyundai, ty bohužel odjely, ale auta s vodíkovým pohonem se prodávají dál.
K lepším rozvoji je potřeba dobudovat plnící stanice, máme první veřejnou v Ostravě, která ale neníplnohodnotná,“ uvedl Mervart.
Společnost Spolchemie dokáže podle Mervarta vyrobit 2 200 tunvodíku ročně a produkci zkouší též společnost Moravské naftové doly, (MND), která experimentuje se zapojením solárů. „Máme tu malé i velké mezinárodní firmy. Máme světově unikátní technologie.
Tatra připravuje nákladní vozidlo, které nikdo jiný nedělá,“ vyjmenoval Mervart úspěchy.
Podle něj jeale problém při přechodu ze zemního plynu na vodík. „Investiční náklady nejsou velké, ale provozní vysoké jsou, je to nerentabilní. Také chybí jednotící státní program na komplexní podporu vodíku,“ uzavřel Mervart.
Do roku 5 let by na území ČR mělo být 15 plnících stanic
Že chybí komplexnost v oblasti podpory vodíkových dopravních prostředků připomněl pohotově generální ředitel společnosti Alstom, která v létě představila první vodíkový vlak, Daniel Kurucz.
„Máte program na autobusy, ale vlaky vám v koncepci chybí,“ oponoval ministerstvu. Podle Mervarta je pravda, že v tuto chvíli jsou prioritou vodíkové autobusy, nicméně podpora vlaků je na seznamu a v tuto chvíli se uvažuje dokonce o mezinárodní spolupráci.
„Řeší se příhraniční spoj Děčín – Bad Schandau, o který projevili zájem Němci a česká strana rozpracovává tuto možnost se saským ministerstvem hospodářství,“ uvedl Mervart.
Nulové dotace na vlaky v dotačních výzvách připomněl zástupci MPO rovněž Martin Hurajčík – obchodní ředitel ČD pro oblast Západ.
Kromě postupování v elektrifikaci tratí přichází pro ČD jako jediná smysluplná alternativa k naftovým lokomotivám pouze bateriové a vodíkové vlaky. „ U nás je klíčovým faktorem cena vzhledem k objednateli. Nám by stačilo, aby stát zaplatil rozdíl mezi provozem dieselového a vodíkového vlaku, kdy u nafty vychází pro provozovatele jeden km 160 Korun a u vodíku na cca 220,“konstatoval Hurajčík.
Elektrifikace není vhodná všude
Podle Kurucze se nevyplatí všechny tratě elektrifikovat a za touto snahou stojí podle něj lobbisté.
Podle analýzy, kterou má ředitel Alstom k dispozici, stačí tři plničky vodíku vhodně rozmístěné, co zajistí pokrytí 500 km tratí. „V tuzemsku je minimálně 16 tratí vhodných k provozu vodíkových vlaků.
,,Jednáme se Správou železnici o poskytnutí plničky v Děčíně, kde by z jedné strany mohly tankovat autobusy a automobily a z druhé vlaky,“ uvedl možnost Kurucz.
Jez v Děčíně chybí
Možnost synergického tankování pro vícero dopravních prostředků připomněl ve své prezentaci docent Zdeněk Dufek z VUT. Podle něj jsou vhodné k výstavbě plniček přístavy mezi dálnicemi, ideálně s blízkým napojením na železnici.
Takovéto lokality jsou podle něj v blízkosti Čelákovic, Lovosic, Radotína a Hněvice „Naše lodní doprava ovšem léta trpí neexistencí jezu na Labi, který by splavnil v podstatě celoročně řeku až do Hamburgu. Tím by se zvýšil počet lodí v české flotile, množství přepravovaného materiálu a mohlo by se uvažovat o vodíku jako o palivu pro lodě.
Jednou by do českého přístavu v Hamburgu mohla jezdit vodíková loď,“ nastínil vizi Dufek. V tuto chvíli je však objem přepravovaného materiálu po řece marginální.
Čistota vodíku
Další brzdou v rozjezdu je požadavek na čistotu vodíku. Ten by se měl podle EU tankovat z 99,9% tzv. zelený. Podle generálního ředitele Toyota ČR Martina Pelešky umí kupříkladu Litvínovská chemička vyrobit 80 tisíc tun vodíku ročně, ten je však barevný a vzniká jako odpadní produkt při výrobě jiných látek. „U vodíku se striktně sleduje čistota, u elektřiny nikoli, přičemž 97% elektřiny na železnici pochází z fosilních paliv.
V současnosti jedná místopředseda EK Frans Timmermans o přechodném období pro tzv. barevný vodík, což by mohlo náš průmysl chrlit,“ uvedl Peleška.
Tuto informaci potvrdil i zástupce Ministerstva dopravy Jan Bezděkovský. Podle něj bude nově použití barevného vodíku možné až do roku 2035. „ Takový je poslední návrh EU, který jsem obdržel,“ uvedl Bezděkovský.
Na Ústecku jsou nejdále
Ústecký kraj je jako jediný ze střední Evropy součástí platformy Vodíkového údolí a spoléhá na podporu vodíkových projektů z Fondu spravedlivé transformace. Za nedostatky v rychlejším rozvoji považuje krajská radní Iva Dvořáková mimo jiné legislativu zapříčiňující zdlouhavé schvalování infrastrukturních projektů a slabou participaci na mezinárodních projektech. „Rovněž by se mě doplnit vodík do Energetického zákona jako energetický plyn (malou novelou). Bez tohoto kroku není možné realizovat jakékoliv vodíkové projekty,“ uvedla Dvořáková.
S odkládáním projektu má největší zkušenosti Ústecký dopravní podnik Ústí nad Labem. Jeho ředitelka Simona Mohacsi připomněla, že již přes rok mají objednáno 20 vodíkových autobusů, zařízenou plničku, infrastrukturu a kompletní plán přechodu na vodíkové autobusy. Vše ale visí na zákonech. ,,Náš dodavatel Spolchemie vyrábí šedivý vodík jako odpad při výrobě Solanky, a nemá nárok na dotaci,“ uzavřela Mohaci
Jana Bartošová
