V Brně se chystá mnoho zajímavého, třeba v oblasti energetiky. Tamní magistrát podporuje projekt na dodávku tepla z Elektrárny Dukovany a hledá i další cesty, jak snížit závislost tamní teplárny na drahém zemním plynu. Slibně se rozvíjejí také projekty v oblasti fotovoltaiky a využití vodíku.
Primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS) v rozhovoru pro Ekonomický deník kromě situace Tepláren Brno komentovala také postup instalace solárních panelů na střechách budov. Řeč přišla také na možné využití vodíku. „Aktuálně vzniká studie proveditelnosti umístění elektrolyzéru na jeho výrobu v rámci provozu Tepláren Brno,“ zmínila primátorka v rozhovoru.
ED: Jak se Brno připravuje na zvládnutí nadcházející topné sezony? A jak nepříznivou situaci zvládají obyvatelé a firmy ve městě?
Problémy občanů jsme začali řešit už v době, kdy ukončila fungování Bohemia Energy. Velmi pomohlo to, že v říjnu loňského roku otevřela městská společnost Teplárny Brno nové klientské centrum na Červeném mlýně. V prvních měsících ho zákazníci využívali převážně k uzavření nových smluv na dodávku elektřiny nebo plynu. Postupně centrum začalo sloužit také jako poradenské. Nyní se nejčastěji řeší úpravy smluv, jako jsou převody z důvodu úmrtí či prodeje a pronájmu nemovitosti, způsoby plateb, informace k vyúčtování a samoodečty. Plánujeme, že servis pro občany budeme rozšiřovat například o poradenství v oblasti zateplování nebo fotovoltaiky.
S podnikatelským sektorem a s Regionální hospodářskou komorou Brno jsme v posledních měsících v pravidelném kontaktu. Víme tedy, jakým způsobem energetická krize byznys ovlivňuje. Jsem toho názoru, že základ pomoci musí být celoevropský. Jasný posun je vidět, teď jde o rychlou implementaci. Ukazuje se také, že je nutné i zapojení státu.
Iniciovala jsem vznik pracovní skupiny, kterou svolal ministr spravedlnosti Pavel Blažek a která se zabývala řešeními právě na národní úrovni. Naše návrhy byly odeslány panu premiérovi a občané již nyní mohou sledovat, že vláda některé z nich rychle využila. Kdyby ani to nestačilo, chceme připravit i nějaký lokální program podpory.
ED: Zmínila jste Teplárny Brno. Ukazuje se jako výhoda, že město je 100procentním vlastníkem teplárny?
Společnosti, které jsou strategické pro fungování města, by měly být v jeho 100procentním vlastnictví. Dávno už nežijeme v době, kdy bychom potřebovali nějakou zahraniční účast kvůli know-how nebo kvůli zajištění financování. Jednoznačná výhoda 100procentního vlastnictví je v tom, že veškeré rozhodování je daleko pružnější a rychlejší.
ED: Teplárna Brno se chystá narychlo upravit své hlavní zdroje tak, aby zde vedle zemního plynu mohly spalovat i topné oleje. Jak daleko je tento projekt a pomůže snížit dopad energetické krize do cen tepla?
Pokud by skutečně nebyl dostatek plynu, připravují Teplárny Brno své velké zdroje, Špitálku a Červený mlýn, ale také svých 87 lokálních kotelen tak, aby mohly vyrábět teplo pomocí lehkých topných olejů. LTO se běžně používají například v Rakousku, Německu či Itálii. Technicky to znamená instalaci speciálních hořáků, které mohou spalovat jak zemní plyn, tak LTO, časově náročnější je proces stavební připravenosti a získání potřebných povolení, ale i to se snažíme maximálně zkrátit.
ED: Už znáte ceníky na nejbližší měsíce? O kolik teplo zdraží?
Nové ceníky, které by pak měly platit po celou topnou sezonu 2022/23, zveřejní Teplárny Brno v průběhu října.
ED: Chystáte finanční či jinou pomoc obyvatelům města, kteří to finančně nebudou zvládat?
Prvním krokem bylo rozhodnutí Zastupitelstva města Brna, že příští rok neuplatní ve svých nájemních smlouvách k městským bytům sjednanou inflační doložku. Letos se nájemné v městských bytech zvedlo od července o 3,8 procenta, tedy o míru inflace vyhlášenou Českým statistickým úřadem za předchozí kalendářní rok. Ovšem podle stejného principu zakotveného v nájemních smlouvách by mohlo v roce 2023 dojít k navýšení třeba o 20 procent, což by mnoha domácnostem mohlo způsobit existenční potíže. Většina městských bytů je však ve správě městských částí, proto jsme i jim umožnili, aby postupovaly stejně.
Dále můžeme částečně ovlivnit to, že se občanům nebudou zvyšovat životní náklady. Typicky jde třeba o ceny jízdného v městské hromadné dopravě. Jeho výši chceme zachovat, proto jsme již letos navyšovali kompenzaci pro Dopravní podnik města Brna. Původně schválená kompenzace na rok 2022 byla 2,18 miliardy korun. Navýšili jsme ji na letošek ještě o 280 milionů, na rok 2023 ji plánujeme ve výši 2,75 miliardy korun.
ED: Není teď správný čas „oprášit“ starší, nerealizovaný projekt na dodávky tepla z jaderné elektrárny Dukovany do Brna? Uvažujete na tom?
K němu jsme se vrátili už před prázdninami. Memorandum o spolupráci mezi ČEZ a městskou společností Teplárny Brno bylo za účasti pana premiéra Fialy podepsáno v červnu. Horkovod z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna je pro zajištění spolehlivých a cenově stabilních dodávek tepla pro naše město klíčovou stavbou. V půlce září jsme se s panem ředitelem ČEZ Danielem Benešem shodli na tom, že budeme v projektu pokračovat, protože se jeví z pohledu obchodního, technického a právního jako realizovatelný. Cena pro koncové zákazníky Tepláren Brno, tedy pro domácnosti, školy či nemocnice, bude na základě modelu srovnatelná s jinými alternativními zdroji tepla, jako jsou plynové kotelny nebo tepelná čerpadla. Energetická bezpečnost a soběstačnost města Brna je zásadní prioritou.
ED: Jaké máte další plány do budoucna, co se týká vytápění města Brna? Na jaké zdroje chcete vsadit?
Zajištění energetické bezpečnosti a soběstačnosti pro Brno považuji za zásadní. V tuto chvíli je při vytápění z 80 procent závislé na zemním plynu a vidíme, do jakých problémů nás to dostalo. Takže naše snaha odpoutat se je jasná. Naštěstí jsme již dřív začali pracovat na projektech, které situaci pomohou řešit už v krátké době: Teplárny Brno se připravují ve velkém na spalování štěpky a více hodláme využít při výrobě tepla také odpad.
Zhruba v roce 2025 díky tomu klesne spotřeba plynu při výrobě tepla zhruba o třicet procent. Pro náhradu těch zbývajících padesáti, abychom eliminovali závislost na plynu, pak tento energetický mix plánujeme doplnit horkovodem z Jaderné elektrárny Dukovany, který dovede do Brna nejen spolehlivé, ale také bezemisní teplo. Hledáme samozřejmě i další cesty, určitě je třeba také zmínit alespoň využívání fotovoltaiky – osazování solárních panelů na střechy městských budov už začalo.
ED: Jakým tempem pokračuje tento projekt?
První solární panely jsme instalovali vloni na střechy nového bytového komplexu na ulici Vojtova. Další postupně přibývají, třeba na domovech pro seniory, v plánu jsou také školy. Do roku 2026 by měly být osazeny fotovoltaické panely minimálně na 500 střechách v majetku města a městských společností s celkovým instalovaným výkonem 40 megawattů. V době, kdy jsme tento projekt schvalovali, to měla být co do výkonu druhá největší sluneční elektrárna v České republice s roční výrobou elektřiny 43 gigawatthodin.
ED: Máte i další plány v oblasti dnes tolik diskutované komunitní energetiky?
Domnívám se, že důležité kroky, které jsme mohli z úrovně města udělat, běží. Lze ještě uvažovat o nějakém způsobu sdílení elektrické energie, na úrovni samosprávných orgánů jsme to však ještě neprojednávali.
ED: Zaujala mne také informace o možné výrobě autobusů s pohonem na vodík s účastí společnosti Zetor Tractors. Považujete vodíkový pohon za perspektivní?
Využitím vodíku se město a jeho společnosti intenzivně zabývají od loňského roku. Aktuálně třeba vzniká studie proveditelnosti umístění elektrolyzéru na jeho výrobu v rámci provozu Tepláren Brno. Zařízení má vodík vyrábět elektrolýzou z vody při využití takzvané zelené energie z nově vybudované fotovoltaické elektrárny. V teplárenském areálu nebo v jeho těsném sousedství pak může vzniknout i plnička pro autobusy městské hromadné dopravy. Dopravní podnik města Brna je připraven nasadit vodíkové autobusy do zkušebního provozu na svých linkách.
Výhody jsou nesporné. Při využití zeleného vodíku jsou nulové emise, vodíkový autobus má větší dojezd než třeba bateriový. A navíc jde o další krok, jak posilovat energetickou soběstačnost našeho města. Nová produkce, na níž by se mohla společnost Zetor Tractors také v budoucnu podílet, by tak znamenala rozšíření nabídky a dostupnosti takových vozidel na trhu. Opominout nesmím ani fakt, že díky tomu mohou v Brně vzniknout nová pracovní místa.
Jistě, jsme pořád ještě na začátku, ale vodíková mobilita už rozhodně není žádné sci-fi. A už mnohokrát se nám osvědčilo, že je dobré na nic nečekat a být vždy krok napřed.
(red)
