„Zásobníky na plyn jsou naplněné z 80 procent. Jsme na historickém maximu. Pracujeme na tom, abychom byli na zimu připraveni co nejlépe,“ oznámil dnes na Twitteru ministerský předseda Petr Fiala (ODS). Podle Fialy jsou zásobníky plynu aktuálně doplněny na rekordní úroveň. Českou republiku podle aktuálních dat předstihli stoprocentní Portugalci, Poláci s naplněností téměř 99 procent a Švédové s naplněnou kapacitou ve výši téměř 91 procent. Nutno podotknout, že kapacita švédských a portugalských zásobníků je výrazně nižší
Česká republika tak dosáhla kvóty kterou musejí členské státy Evropské unie splnit do letošního listopadu. Unijní ministři energetiky se na tom v červnu dohodli kvůli tomu, aby země EU byly připraveny na případné zásadní narušení dodávek plynu z Ruska.
„Letos jsme zavedli pravidlo, aby plynové zásobníky v zemích EU musely být před zimou naplněny alespoň na 80 procent. V České republice jsme dnes tuto hranici překročili a máme dvě miliardy a 687 milionů kubíků (plynu),“ konstatoval na Twitteru ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Roční spotřeba v České republice činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu a z Ruska získává Česko podle Síkely zhruba 98 procent spotřebovaného plynu.
Před týdnem, kdy byly zásobníky plynu v Česku plné zhruba ze 77 procent, Síkela sdělil médiím, že plyn v nich by pokryl spotřebu v zemi zhruba do ledna.
Česká republika plánuje kvůli omezení závislosti na Rusku využít plyn z terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. To by podle dřívějšího vyjádření Síkely prodloužilo spotřebu plynu v ČR o jeden a půl až dva měsíce.
Někteří unijní činitelé jsou přesvědčeni o tom, že Rusko využije plánovanou údržbu plynovodu Nord Stream 1 pro trvalé odstavení EU od dodávek plynu. Moskva podle nich tento krok chystá jako odvetu za unijní sankce, včetně částečného embarga na ruskou ropu, které byly zavedeny v reakci na ruskou okupaci Ukrajiny.
Ruský plynárenský gigant Gazprom dnes podle ČTK oznámil, že ve středu 27. července odstaví z provozu další turbínu plynovodu Nord Stream 1 kvůli údržbě.
Dodávky plynu se tak dále sníží na 33 milionů metrů krychlových denně, tedy zhruba 20 procent kapacity. Nyní je provoz plynovodu omezen na zhruba 40 procent kapacity a dodávky se pohybují kolem 67 milionů metrů krychlových denně.
Na úterý svolal Síkela do Bruselu mimořádné jednání ministrů energetiky zemí EU o krizi v dodávkách zemního plynu. Česko od července převzalo půlroční předsednictví v Radě EU.
„Gazprom dál snižuje dodávky plynu do Evropy a dál tak navyšuje ceny. O to nezbytnější je zajistit solidaritu v EU a posílit tak naši odolnost proti ruskému zneužívání energetiky jako zbraně. Přesně to bude naším cílem na radě Evropské unie pro energetiku, kterou jsem svolal,“ tweetnul také Jozef Síkela.
Stavy zásob plynu v Evropě lze sledovat ZDE. Českou republiku předstihli stoprocentní Portugalci, Poláci s naplněností téměř 99 procent a Švédové s naplněnou kapacitou ve výši téměř 91 procent. Nutno podotknout, že kapacita švédských a portugalských zásobníků je výrazně nižší. Polsko je na tom objemově podobně jako Česká republika.
Pro srovnání: Německo má kapacitu zásobníků téměř pětkrát větší než Česká republika, ale naplněno má aktuálně necelých 67 procent.
Nejsilnější zbraň proti Rusku
Dnešní mimořádné Radu pro energetiku účastní i ukrajinský ministr pro energetiku Herman Galuščenko.
„Děkuji za pozvání českého předsednictví a těším se na zasedání Rady pro energetiku o společných evropských opatřeních k posílení naší společné energetické bezpečnosti,“ poděkoval na Twitteru Síkelovi ministr ruskou agresí zkoušené země.
„Nejsilnější zbraní proti Rusku je to, že ho co nejdřív přestaneme potřebovat. Jsem proto rád, že se návrh Evropské komise k přípravě na zimu soustředí především na úspory spotřeby plynu. Naší prioritou zítra bude dojednat vyvážený návrh na snižování spotřeby plynu na nadcházející období do března 2023 napříč všemi členskými zeměmi,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Rusko postupně unilaterálně snižuje dodávky plynu do EU a využívá je jako politickou zbraň s tím, že celkové dodávky plynu z Ruska jsou nyní na úrovni méně než 30 procent průměru za období 2016-2021. V kontextu války na Ukrajině se jedná o snahu společnosti Gazprom manipulovat s cenami energií na evropském trhu a vyvolat ekonomickou destabilitu.
V reakci na přetrvávající riziko přerušení dodávek ruského plynu před nadcházející zimou připravila EK balíček připravenosti na krizi s názvem “Save gas for a safe winter”.
Hlavním záměrem balíčku je předejít okamžiku, kdy bude nutné vyhlásit nejvyšší krizový stupeň v plynárenství, stav nouze, v jednotlivých členských zemích, i na úrovni EU. Balíček obsahuje vodítka s cílem snížení spotřeby zemního plynu pro zmírnění dopadů závažného přerušení dodávek. Další součástí balíčku je návrh nařízení Rady obsahující mechanismus k vyhlášení stavu pohotovosti EU a zavedení dobrovolného i povinného cíle pro snižování spotřeby zemního plynu. „Ačkoliv tento návrh na povinné úspory spotřeby plynu nevyvolal mezi všemi členskými státy pozitivní odezvu, budu se je snažit přesvědčit z pozice předsedajícího Radě EU, že je třeba před nadcházející zimou reagovat jednotně,“ říká ministr Síkela.
(nik)
