V důsledku války na Ukrajině hledá Evropská unie řešení, jak se zbavit závislosti na ruském zemním plynu a ropě. Současně přibývají i projekty, jejichž cílem je posílit soběstačnost také v oblasti obnovitelných zdrojů. Na Sicílii vznikne největší evropská továrna na výrobu fotovoltaických panelů, ve Francii první integrovaná megatovárna na výrobu větrných elektráren na světě a v Portugalsku závod na zpracování lithia pro výrobu baterií pro elektromobily.
Projekt TANGO (iTaliAN pv Giga factOry) na výrobu solárních panelů společnosti Enel Green Power v Catanii na Sicílii bude největší evropskou továrnou na výrobu výkonných bifaciálních fotovoltaických modulů. Po spuštění se celková evropská kapacita výroby solárních panelů zvýší ze současných 200 MW ročně na 3 GW, tedy patnáckrát.
Solární elektrárny s výkonem 3 GW jsou v evropských podmínkách schopné vyrobit za rok asi 5,5 TWh proudu, což představuje ekvivalent téměř 1,2 miliardě metrů krychlových plynu a zároveň úsporu až 25 milionů tun CO2. Zahájení výroby se očekává v září roku 2023, plný provoz v červenci o rok později. Celková investice za asi 600 milionů eur přinese Sicílii přibližně tisíc pracovních míst a Itálii vystřelí na přední místo v solárních technologiích v Evropě.
Společnost Siemens Gamesa zahájila ve francouzském Le Havre výstavbu největšího průmyslového komplexu spojeného s obnovitelnými zdroji energie v Evropě. Zahrnuje pod jednou střechou výrobu offshore gondol větrných turbín s přímým pohonem a patentovaných IntegralBlades lopatek.
Součástí závodu bude instalační uzel, který umožní přímé nakládání komponent do plavidel a také specializované školicí středisko. Podnik už má první objednávky na instalaci 2,5 GW v zátoce Saint Brieuc, dohoda podepsaná s francouzskou vládou počítá s 18 GW do roku 2035. Na výrobě prvních gondol a lopatek pracuje v současné době 500 zaměstnanců, cílový stav do roku 2023 je 750 přímých a nepřímých pracovních míst. Továrna v Le Havre má být hlavním motorem ekonomického růstu Normandie a celého francouzského offshore větrného průmyslu.
Nedílnou součástí energetiky budoucnosti je rovněž elektromobilita. Výroba baterií je však v současné době dominantní záležitostí Číny, kde se vyrábí 80 % všech baterií pro elektromobily na světě.
Počátkem roku 2020 byly v Evropě v provozu pouze čtyři závody na výrobu baterií pro elektromobily: Samsung v maďarském Göd, LG ve Wroclawi v Polsku, německý závod Leclanché ve Willstätt a závod Envision AESC v Sunderlandu ve Velké Británii. Do roku 2025 by jich ale mělo být v Evropě přes 30, což zvýší výrobní kapacitu přibližně na 590 GWh a do roku 2030 by pak mohla mít Evropa roční výrobní kapacitu lithium-iontových článků asi 785 GWh, což je více než současná celosvětová kapacita.
Podmínkou realizace těchto plánů je ovšem dostatek lithia. Mezinárodní energetická agentura očekává, že poptávka po lithiu do roku 2040 kvůli rozvoji elektromobility raketově vzroste až o 4 000 procent.
Šedesát procent současné těžby tohoto lehkého kovu ale nyní pochází také z Číny. V Evropě jsou jeho největší ložiska v Portugalsku, proto se tamní energetická společnost Galp Energia a švédský výrobce baterií Northvolt nedávno dohodli na spolupráci při výstavbě největšího evropského závodu na zpracování lithia v přístavním portugalském městě Setúbal.
Investice ve výši 700 milionů eur přinese regionu více než 1 500 pracovních míst. Obě společnosti doufají, že nastartují zásadní změnu, která povede k pozici Evropy jako lídra celého odvětví. Podle prognóz společnosti BloombergNEF a evropského sdružení Eurobat by se podíl Evropy na bateriovém průmyslu celého světa mohl do roku 2030 zvýšit ze současných 7 na 31 procent a jeho hodnota by měla vzrůst na 35 miliard eur.
(nik)
