Bulharsko má podle odhadů 500 miliard metrů krychlových břidlicového plynu. Současná legislativa ale brání jeho těžbě a vláda nemá v plánu měnit současný stav, přestože Rusko zastavilo dodávky plynu. Země potřebuje tři miliardy krychlových metrů plynu ročně. Zprávu o zásobách břidlicového plynu přinesl server Euractiv.

Zastavení dodávek zemního plynu ze strany Ruska 27. března vyvolalo naléhavé dodávky zkapalněného zemního plynu z USA a přimělo odborníky zařadit nekonvenční plyn na pořad dne.

Bulharská vláda již oznámila, že smlouva s ruským Gazpromem, která vyprší na konci roku 2022, nebude obnovena.

V zájmu snížení silné závislosti Bulharska na ruském plynu a ropě vyzvali odborníci z Bulharského energetického a těžebního fóra (BEMF), Bulharského sdružení pro zemní plyn a další experti ke zrušení moratoria na břidlicový plyn, které bylo zavedeno před deseti lety.

Kolik plynu?

Na základě moratoria z roku 2012 na průzkum a těžbu pomocí technologie frakování (hydraulické štěpení – metoda vytváření puklin ve vrstvě slabě zpevněných sedimentárních hornin pomocí stlačené tekuté směsi vody s pískem a některých pomocných chemikálií) byl břidlicový plyn jako energetický zdroj vyloučen.

Moratorium bylo přijato po protestech místních komunit a ekologických aktivistů a na nátlak krajně pravicové strany Ataka, Bulharské socialistické strany (BSP) a již zaniklé strany Pořádek, právo, spravedlnost.

Před vyhlášením moratoria prováděly průzkum břidlicového plynu tři společnosti: Park Place, která prováděla vrty u obce Vranino, Direct Petroleum u obce Deventsi a Rusgeocom v oblasti Dobrudže.

Nicméně Bulhaři zůstávali v nevědomosti o podzemních zdrojích, kterými země disponuje, přestože v severním Bulharsku se již několik let provádí geologický průzkum. Podle různých odhadů se zásoby země odhadují na přibližně 500 miliard krychlových metrů.

Mohlo by vás zajímat

Na základě studie provedené společností Direct Petroleum v roce 2013 odhadl americký Úřad pro energetické informace (EIA) zásoby břidlicového plynu v Bulharsku na 481 miliard krychlových metrů a tento údaj je považován za spolehlivý, uvedl pro EURACTIV Hristo Kazandžiev z BEMF.

Podle něj lze 30 miliard krychlových metrů zemního plynu vytěžit bez použití frakování.

Bulharský postoj – a evropský kontext

Zdá se, že v současné době stále neexistuje politická vůle povolit těžbu břidlicového plynu v Bulharsku. Euractiv se proto dotázal ministra životního prostředí Borislava Sandova, zda existují okolnosti, které by vyžadovaly zrušení moratoria.

„Z hlediska životního prostředí se důvody protestů před lety nezměnily. Takže v této fázi k tomu nemůže dojít,“ řekl Sandov, který je původním povoláním ekolog.

Sandov byl jedním z vůdců rozsáhlých protestů proti frakování a jako představitel Hnutí zelených se stal ministrem životního prostředí Bulharska.

Předseda parlamentního výboru pro životní prostředí a vodu Manol Genov (BSP) byl rovněž neústupný v tom, že moratorium by mělo být zachováno. Pro Euractiv uvedl, že případná těžba břidlicového plynu by mohla mít „nebezpečné ekologické důsledky“, protože by ohrozila zdroje podzemních vod.

„Nejlepší je vrtat v černomořském šelfu. Rumunsko a Turecko již předpokládají velké výnosy, mohlo by se to stát i naší zemi,“ řekl Genov.

V roce 2014, po anexi Krymu a vyhlášení separatistických republik v Doněcku a Luhansku, obrátila Evropská komise svou pozornost k potenciálu břidlicového plynu.

Ve sdělení Radě a Evropskému parlamentu o průzkumu a těžbě uhlovodíků v EU Komise uvedla, že největší potenciál mezi nekonvenčními fosilními palivy má v Evropě břidlicový plyn.

O osm let později se však v Evropě břidlicový plyn netěží – navzdory studiím v Polsku, Rumunsku, Bulharsku, Litvě a některým pilotním projektům těžby.

Nadnárodní společnosti, jako jsou Chevron, Exxon Mobil, Eni a další, se z jihovýchodní Evropy stáhly. Důvod je stejný – protesty místních komunit a ochránců přírody kvůli obavám ze znečištění podzemních a povrchových vod při frakování.

Profesor Spartak Keremedchiev z Bulharské akademie věd upozornil na další obavu.

„Vzhledem k tomu, že v Bulharsku chybí účinná administrativa a kontrola kvality, není divu, že se lidé obávají, co by se mohlo stát v případě těžby břidlicového plynu a jak by byly společnosti kontrolovány.“

„Ze strany tajných služeb se objevily neoficiální informace, že ruská státní korporace Gazprom financovala prostřednictvím bruselských nadací protesty proti průzkumu a těžbě břidlicového plynu v Bulharsku,“ řekl 11. května televizi Nova bývalý ministr energetiky Trajčo Trajkov.

Traikov je nyní starostou sofijské čtvrti Sredec.

Vzhledem k politické nestabilitě a vládní krizi, která Bulharskem opět otřásá, je proto nepravděpodobné, že by se otázka zrušení moratoria na těžbu břidlicového plynu v dohledné době otevřela.

Počínaje 1. červencem má být uveden do provozu plynový interkonektor mezi Řeckem a Bulharskem. Díky němu by Bulharsko mělo získat dodávku v objemu 1 miliardy metrů krychlových ročně z plynovodu TAP z jižního plynového koridoru.

(hrb)