Podle vicepremiéra Bělobrádka se Česko může stát celosvětovým technologickým lídrem. Jak velkou částku z 26 miliard určených na vědu a výzkum dostanou nanotechnologie se zatím neví.
Dům, který si sám pomocí kvantových teček v oknech vyrábí elektřinu a je energeticky soběstačný. Nátěry na stěnách, které čistí vzduch a neulpívají na nich nečistoty. Oblečení, jehož barvu či vzor je možné změnit pomocí mobilního telefonu. Tak vypadá svět ve vizích technologických inovátorů.
Ačkoli svět velikosti nanometrů, tedy miliardtin metru je diametrálně odlišný od světa jak ho známe, objevy učiněné v tomto měřítku mohou radikálně proměnit takřka každou oblast lidského poznání. Nové výsledky výzkumů nanočástic stále častěji v posledních letech opouštějí laboratoře a jsou aplikovány v praxi, kde se s nimi může setkat každý z nás. Čeští vědci přitom patří ke světové elitě v oboru nano a patří jim řada patentů.
„Handicap České republiky, že nemá žádná naleziště vzácných kovů nebo ropné vrty v 21.století zmizí. Kapitalismus tohoto století není o ropě, plynu nebo pásové výrobě, ale o převratných technologiích a chytrých materiálech. Nyní nejde ale o obráběcí stroje, elektrárny, cukrovary nebo boty. Jedná se o nanotechnologie“, řekl v zahajovací řeči konference Česko je Nano předseda Asociace nanotechnologického průmyslu Jiří Kůs. „Česká republika dostala šanci vrátit se do pozice leaderů světového průmyslu, kde jsme byli kdysi“, dodal.
Rozhovor s Jiřím Kůsem si můžete přečíst ZDE.
Konference uspořádaná ve spolupráci s vicepremiérem pro vědu, výzkum a inovace Pavlem Bělobrádkem si dala za cíl zvýšit informovanost veřejnosti o nanotechnologiích. Na úspěších oboru má totiž zájem i stát. Rozvoj moderních výzkumných a průmyslových odvětví může České republice přinést řadu objevů i zahraničních investic.
Česko je jednou z průkopnických zemí, která se začala těmito technologiemi zabývat. Již v roce 2004 vyvinul tým vědců Technické univerzity Liberec první stroj na výrobu nanovláken, v současnosti se nanotechnologiím věnuje několik desítek firem a vědeckých pracovišť. Vyrábějí se zde například nanovlákenné filtry a membrány, antialergické lůžkoviny, funkční nátěry či oblečení s hydrofobním či jinak ošetřeným povrchem, takže nepromokne a nezašpiní se.
Na konferenci se představily i některé z českých nano projektů v různých aplikacích. PureSpace Solutions představil fotokatalický nátěr, vytvářející hypoalergenní, samočistící prostor. Pardubickou společnost Pardam prezentovalo patentované řešení nanovlákenného elektricky vodivého materiálu, vhodného k čištění kontaminované vody od bakterií a virů. Čištění vody se věnoval i Michael Carvan z Výzkumného Technologického institutu a Michal Plotěný ze společnosti Asio.
Využití poznatků technologických objevů jde ale napříč všemi obory. Manipulace s hmotou na molekulární úrovni se využívá například v kosmetice a textilním průmyslu, ale i medicíně. V ní lze tak například lépe zkonstruovat strukturu léku pro snazší absorbci, za pomoci nano a mikroarchitektury vyrábět tkáňové náhrady či umožnit cílenou dopravu léku do postižené části těla. Potenciál nových výrobních procesů je tak prakticky neomezený.
„Máme našlápnuto k tomu, abychom v těchto technologiích byli skutečnými lídry celosvětově“, řekl vicepremiér Bělobrádek. Dodejme, že stát celkově vydá na vědecký výzkum 26 miliard a o konkrétní výši příspěvků nanotechnologiím se teprve jedná.
Jako nanotechnologie se obecně označuje technický obor, který se zabývá tvorbou a využíváním technologií v měřítku řádově nanometrů (obvykle cca 1–100 nm), tzn. 10−9 m (miliardtiny metru), což je přibližně tisícina tloušťky lidského vlasu. Jedná se rovněž o studium možnosti manipulace se hmotou v atomárním a molekulárním měřítku, přičemž se uplatňují kvantově-mechanické jevy, které se diametrálně vymykají chápání světa viditelného pouhým okem. Díky těmto jevům, které popisuje kvantová fyzika, se otevírají nové perspektivy v oblasti magnetických záznamových mediích, výpočetní technice, elektronice, optice a dalších vědních oblastech.
Nanostruktury, tzn. oblast částic a struktur o rozměrech mezi 1 nm až 100 nm, považujeme za základní stavební jednotky nanomateriálů. Zkoumáním jejich vlastností se pak zabývá nanověda. Její hranice se však nedá zcela přesně vymezit. Zahrnuje oblasti fyziky pevných látek, chemie, inženýrství i molekulární biologie. Nanotechnologie bychom potom mohli definovat jako interdisciplinární a průřezové technologie, zabývající se praktickým využitím nových a neobvyklých vlastností nanomateriálů pro konstrukci nových struktur, materiálů a zařízení.
Jako jeden ze zakladatelů nanotechnologie (třebaže ještě nepoužil toho slova) je označován Richard Feynman, který základní myšlenky představil ve své slavné přednášce nazvané Tam dole je spousta místa (There’s Plenty of Room at the Bottom), kterou v roce 1959 přednesl na výroční schůzi Americké společnosti fyziků pořádané na Caltechu.
Petr Nutil, -of-
