Rychle rostoucí inflace zvedá i ceny projektů z evropských fondů. Ty jsou totiž většinou dlouhodobé a od přípravy k realizaci uběhne i několik let. Stát ale s meziroční inflací nepočítá a příjemcům dotací žádným způsobem prodražení projektu nenahrazuje. Důsledkem jsou častá odstoupení od smluv. Na situaci poprvé upozornil ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal v rozhovoru pro Ekonomický deník.
,,Tato situace ohrožuje nejen samotné projekty, ale přeneseně i naplnění cílů národních ekonomických politik. Navíc může přinést hospodářské škody na úrovni desítek miliard korun“, říká Jaromír Hanzal a vysvětluje: ,,Jedná se o rozpočty, které platily v okamžiku předložení projektů. Čas, který uběhl mezi vypsáním výzvy, potažmo schválením rozpočtu a soutěžním výběrem dodavatele nebo reálným nákupem majetku, je v případě prudkého nárůstu inflace, kterému momentálně čelíme, pro podnikatele fatální.“, říká Hanzal.
V praxi se čím dál tím častěji objevují případy, kdy dodavatel odmítne zakázku dodat, protože se pro něj mezitím stala finančně nevýhodnou. ,,Výsledkem je situace, kdy žadatel čelí byrokratickému procesu opakování výběrových řízení a dalšímu oddalování dokončení projektu. To spouští spirálu dalšího nárůstu inflace a neschopnosti dodavatelů dostát původním finančním odhadům, která v podstatě znemožní projekt dokončit.“, vysvětluje Hanzal.
Oslovili jsme proto jednotlivá ministerstva, s jakými problémy v oblasti dotačních projektů se potýkají a jak na chování příjemců dotací reagují.
Ministerstvo zemědělství
Kritickou situaci v souvislosti s inflací nejlépe popisuje stav v resortu zemědělství, které se potýká nejen s nárůstem cen stavebních materiálů, ale také s opožděnými dodávkami:
„V dotačním programu 13 určeném pro potravináře jsme zaznamenali problémy zejména s opožděním dodávek strojů pro potravinářský průmysl. Hlavním důvodem byl nedostatek čipů do zařízení. Z těchto důvodů dochází ke snížení objemu realizace projektů. V rámci Programu rozvoje venkova (PRV) se začínáme setkávat s komplikacemi při realizaci projektů – žadatelům se zvyšují náklady, takže schválené dotace následně představují nižší procento podpory. Dále dochází k prodlužování termínů dodávek, což má vliv jak na lhůty realizace, tak na výběrová řízení na dodavatele“, popisuje situaci v resortu mluvčí Vojtěch Bílý.
Zároveň potvrzuje, že délka projektového cyklu a růst cen z důvodu inflace vede v krajním případě k odstoupení od smluv:
„V rámci PRV mají žadatelé problémy s dodržením lhůt u smluv uzavřených na základě výběrových řízení a samozřejmě se zvyšuje nárok na spolufinancování z vlastních zdrojů, případně dochází k omezování rozsahu projektů. V některých případech žadatelé od projektů odstupují.
Mluvčí potvrzuje, že v případě nedodržení podmínek dotace, mohou být žadatelé penalizováni: „Existenční ohrožení může pro žadatele představovat zejména odebrání poskytnuté dotace. Pokud poruší podmínky, hrozí jim finanční opravy a korekce, tedy i snížení dotace, popisuje Vojtěch Bílý.
Ministerstvo se ale snaží žadatelům v rámci možností vyjít vstříc:
„V DP 13 určeném pro potravináře byl pro žadatele posunut termín pro realizaci, a to včetně termínu pro odevzdání podkladů pro proplacení. V PRV vycházíme ze stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k problematice nárůstu cen stavebních materiálů, s tím, že jednotlivé případy jsou posuzovány individuálně: s cílem umožnit změnu smlouvy, případně umožnit opakovat výběrové řízení i mimo závazné termíny, pokud je žadatel nucen od uzavřené smlouvy odstoupit.“, popisuje Bílý.
Ministerstvo životního prostředí
Také MŽP potvrzuje, že inflace dotační projekty zdražuje: „O navyšování cen máme samozřejmě od příjemců informace, ale nemůžeme potvrdit, že by to v tuto chvíli ústilo v ukončování smluv. Vede to spíše k tlaku dodavatelů na investory, kteří následně hledají nové zdroje, aby udrželi stávající smlouvy, neboť jsou si vědomi toho, že nové výběrové řízení by je stálo ještě více. V některých případech to vede k redukci projektů“, potvrzuje mluvčí resortu Dominika Pospíšilová.
Vzhledem k tomu, že dotace zůstávají od počátku do konce zafixovány, je navýšená částka o inflaci na příjemci dotace: „Ano, dotace zůstávají fixovány částkami v rozhodnutích a fakticky se zvyšuje část kofinancování v podobě vlastních zdrojů příjemce. Nejčastěji je problém s garancí vysoutěžených cen materiálů.“, říká Pospíšilová.
Ministerstvo zatím nezaznamenalo žádné odstoupení od projektu. Zároveň ale potvrzuje, že by v takovém případě by příjemce dotace penalizovalo: „Pokud by nedošlo k naplnění účelu dotace v předepsaných termínech, pak by byla uplatněna sankce až v podobě 100% vratky. Neočekáváme, že by tyto případy nastaly, jsme připraveni prodlužovat lhůty realizace a tedy i naplnění účelu dotace dle potřeb investorů“, potvrzuje ministerstvo.
Podle MŽP je taková situace kritická u velkých infrastrukturálních projektů, jako jsou kanalizace, vodovody a projekty většího objemu.
„Pro nové programy a výzvy máme nastaven mechanismus zohledňování vývoje cen tak, abychom mohli reagovat na aktuální situaci. Horší situace je u stávajících projektů v realizaci, kde nedokážeme z důvodů nastavených pravidel reagovat např. navýšením dotace. SFŽP ČR v horizontu jednoho měsíce nabídne těmto příjemcům výhodnou půjčku, sloužící k pokrytí nákladů nad původní stropy.“, říká Pospíšilová.
Ministerstvo pro místní rozvoj
Také ministerstvo pro místní rozvoj potvrzuje, že se inflace do dotačních projektů promítá: ,,Ano, tyto problémy mohou prodloužit dobu realizace projektu, kdy je na základě odstoupení dodavatelů od smluv standardně prodlužujeme, aby je mohl příjemce dokončit s jiným dodavatelem. Problém má dvě roviny – projektovou a zakázkovou. V projektové rovině se snažíme příjemcům vyjít maximálně vstříc, byť nejzazší termín pro dokončení realizace a proplacení výdajů dodavatelům je 31.12.2023, říká mluvčí rezortu Vilém Frček.
Ministerstvo školství
I ministerstvo školství se s problémy rostoucích cen dotačních projektů setkává: „Rostoucí ceny identifikujeme jako riziko, a proto jsme ve velmi úzkém kontaktu s projekty, jež doposud nemají dokončené stavby. Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) je již ve velmi pokročilé fázi implementace, většina projektů je v závěrečné fázi realizace. V tuto chvíli neidentifikujeme projekty, které by z důvodu rostoucích cen byly v ohrožení.“, popisuje situaci v resortu náměstek ministra Václav Velčovský.
Největší problémy jako podobně v jiných resortech u infrastrukturálních projektů: „Pokud projekt „utratí“ za naplnění cílů projektu větší částku, než jaká mu byla přidělena z dotace, musí ji uhradit z vlastních zdrojů, stejně jako je tomu například v případě tzv. nezpůsobilých výdajů.“, říká a dodává, že v případě nenaplnění účelu dotace by hrozil příjemci postih.
„Naši příjemci od realizace projektů zatím neodstupují. „Penalizace“ by ale v případě nenaplnění účelu dotace v souladu s pravidly ESIF hrozila.“, potvrzuje Velčovský.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Také na MPO problémy s inflací zaznamenali a snaží se je v rámci resortu řešit. „Řídicí orgán Operačního programu Podnikání a inovace (OP PIK) pro konkurenceschopnost si je důsledků růstu inflace na realizaci dotačních projektů vědom. Z toho důvodu jsme v OP PIK posílili zejména význam a rozsah finančních nástrojů tak, aby mohlo být zajištěno dočerpání prostředků na dané období. Řešení je však nezbytné zajistit koordinovaně na centrální úrovni.“, popisuje mluvčí resortu Marek Vošahlík.
Ministerstvo dopravy
V oblasti dopravy se objevuje naléhavě vysoký růst cen stavebních materiálů, který narostl až o 60 procent. Ministerstvo na to reagovalo založením pracovní skupiny. „V oblasti budování nebo rekonstrukce dopravní infrastruktury lze říci, že se stavebnímu firmami o situaci komunikujeme a rezort dopravy sestavil pracovní skupinu, a to včetně zástupců profesních sdružení, která provede analýzu navýšení cen stavebních materiálů a navrhne změny smluvních podmínek u nově soutěžených staveb.“, říká k problematice mluvčí ministerstva František Jemelka.
Ministerstvo dopravy podle svého mluvčího dále analyzuje, jestli a jak je možné kompenzovat skokové zvýšení cen i u stávajících smluv.
Řešení? Projekty v eurech nebo státní rezervní fond
Jaromír Hanzal z Asociace pro aplikovaný výzkum v IT vidí východisko v založení rezervního fondu nebo alespoň umožnění realizovat projekty v eurech: ,,Nejlepší by bylo alokovat určitý obnos prostředků buď v rámci příslušných operačních programů, nebo i v rámci státního rozpočtu, který bude sloužit jako rezervní fond pro proplacení dodatečných výdajů způsobených inflací. Východiskem ze složité situace může být i akcelerace přijetí eura nebo umožnění řešení projektů v eurech. Byť se nejedná o východisko z inflace, v řadě aspektů by se řešení projektů zjednodušilo a zefektivnilo“, říká šéf AAVIT Jaromír Hanzal.
Ministerstvo zemědělství by realizaci projektů v eurech přivítalo:,, Z pohledu PRV by platby v eurech administraci usnadnily. V OP Rybářství by přechod na eura zjednodušil administraci dotací, nicméně pro žadatele by mohl naopak znamenat komplikace. Ne všichni dodavatelé přijímají platby v eurech“, říká mluvčí Vojtěch Bílý.
Stejný názor panuje i na ministerstvu školství: „Přijetí eura by usnadnilo poskytovatelům evropských dotací nakládání s přidělenou alokací, neboť ta je na úrovni Bruselu vedena v eurech. Kurzové rozdíly proto podstatně ovlivňují výši alokace celého operačního programu. Většina výdajů z operačního programu však probíhá českých korunách.“, říká náměstek ministra Václav Velčovský.
Na otázku týkající se realizace projektů v eurech či založení rezervního fondu na proplácení dodatečných výdajů se příliš netváří ministerstvo životního prostředí: „Pokud je projekt realizován v eurech, umíme ho financovat z dotací již nyní, nakolik by to pro investora bylo výhodnější v aktuální situaci, nedokážeme posoudit“, říká mluvčí Dominika Pospíšilová.
,,Každé prostředky navíc by příjemcům pomohly, ale je otázkou, zda by řešení v podobě rezervního fondu nevedlo k dalšímu navyšování cen a zda se jedná o systémové a správné řešení. Jiný dodavatel by to mohl např. díky předjednaným cenám zvládnout i bez rezervního fondu a dostali bychom se tak do konfliktu s principy veřejné soutěže.“, vyjmenovává případné problémy mluvčí ministerstva životního prostředí.
Poněkud skeptické je i Ministerstvo školství: „OP VVV je plně zazávazkován a nedisponuje žádnou volnou alokací, veškeré rezervy byly použity na překonání krize související s pandemií C-19, která způsobila prodlužování realizace většiny investičních projektů“, vysvětluje náměstek ministra Václav Velčovský.
,,Inflace během projektového cyklu musí být brána v potaz. Cílem AAVIT je přispět k vytvoření zmíněného systémového řešení – mechanismu, který žadatele před zmíněnými vlivy ochrání. Zároveň je žádoucí optimalizovat interní procesy institucí, které jsou za sběr, hodnocení a administraci projektů odpovědné. Nadcházející období bude pro české podnikatele mimořádně obtížné“, uzavírá ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal.
Jana Bartošová
