INZERCE

Devizové rezervy Číny v lednu klesly o téměř 100 miliard dolarů

Čínské devizové rezervy se v lednu snížily o bezmála 100 miliard dolarů. Jejich úroveň je nejnižší od roku 2012.

Čínská centrální banka oznámila, že se objem jejích devizových rezerv během prvního měsíce letošního rou snížil o 99,5 miliardy dolarů. Nová úroveň čínské zásoby zahraniční měny tak dosahuje 3,23 bilionu dolarů. Čína má tak i nadále největší objem devizových rezerv na světě.

Pokles čínských rezerv o necelých 100 miliard dolarů je nižší, než byl medián odhadu, provedeného agenturou Bloomberg. Střední hodnota odhadu činila 120 miliard dolarů. Čína za celý loňský rok přišla o přibližně 1 bilion dolarů dolarů, což je největší odliv zahraniční měny v historii. Příčinou je snaha čínské centrální banky zabránit razantnějšímu oslabování jüanu.

Za depreciačními tlaky stojí pomalejší hospodářský růst, než se očekával a s tím ruku v ruce jdoucí odliv kapitálu skrze čínské finanční trhy. Kapitálový odliv pokračoval poté, co čínská centrální banka překvapivě nechala jüan oslabit v srpnu 2015. Tehdy investoři z Číny stáhli 94 miliard dolarů, přičemž největší měsíční odliv přišel v posledním měsíci loňského roku – 158,7 miliard dolarů. Lednový odliv kapitálu tak jen potvrzuje prosincový trend.

„I když zbývající rezervy představují poměrně objemný fond, rychlost, s jakou mizí, je zkrátka neudržitelná,“ říká Rádžív Biswas, hlavní ekonom IHS Global Insight v Singapuru. „Domácí soukromí investoři i globální obchodníci s měnou vidí pouze jeden směr, jak s jüanem obchodovat – vsadit proti němu. Je to důsledek očekávání, které se objevilo již začátkem loňského roku. To očekávání se týká možnosti, že Čínská lidová banka může na podporu jüanu kapitulovat,“ dodává. Takový sentiment zákonitě vede ke stahování kapitálu, protože investoři nechtějí riskovat, že čínská měna skutečně oslabí. Depreciace jüanu je tak sebenaplňujícím se proroctvím.

Odliv kapitálu za rok 2015 byl 7 krát větší, než v roce 2014. Čínská centrální banka tak přistoupila k opatřením, která mají úprk kapitálu z druhé největší ekonomiky světa zastavit. Během letošního ledna intervenovala například na trhu v Hong Kongu. Omezila také půjčky denominované v jüanech, čímž chtěla snížit obchody s jüanem na krátko. Krátké obchody fungují na principu prodeje dané měny s vírou, že oslabí a obchodník ji tak bude moci později nakoupit zpět za výhodnější kurz. Omezení krátkých pozic tak vedlo v polovině ledna k nárůstu overnight sazeb na mezibankovním trhu na téměř 67 %.

Roční výhled jüanu není příznivý. Podle průzkumu agentury Bloomberg mezi analytiky nejrůznějších bank je střední hodnota odhadovaného kurzu jüanu vůči dolaru 6,76 jüanů za dolar na konci tohoto roku. To by znamenalo téměř 3% oslabení oproti aktuální hodnotě. Nejpesimističtější odhad přinesla Rabobank Group. Podle ní bude jüan k mání za více než 7,5 dolaru. Velmi bude záležet na tom, jak si čínská ekonomika v letošním roce povede.

Podle čínské ekonomické plánovací autority je letošním cílem hospodářský růst v rozmezí 6,5 až 7 %. Loňský růst ve výši 6,9 % je nejpomalejší za poslední čtvrtstoletí. Export se v lednu nejspíš snížil sedmý měsíc po sobě, zatímco čínské zlaté rezervy v lednu vzrostly na 57,18 milionů trojských uncí.

„O něco nižší snížení devizových rezerv tak zřejmě ukazuje, že omezení kapitálového odlivu, které bylo v lednu zavedeno, funguje,“ řekl Shen Jianguang, hlavní ekonom hongkongské společnosti Mizuho Securities s tím, že únorový pokles rezerv „bude podstatně menší.“

-usi-