Už rok ze Slovenska odjíždějí pravidelné smíšené vlaky sestavované ve spolupráci ZSSK CARGO a německým nákladním železničním dopravcem DB Cargo. Takzvaný Slovakia Shuttle získává stále větší popularitu. Zatímco zpočátku jezdilo do Německa v obou směrech pět pravidelných vlaků týdně, dnes už je jich sedm. V některé dny se dokonce musí objednávat další dodatečné trasy.
Evropské železniční společnosti bojují za to, aby se co nejvíce zboží přesunulo na železnici. Jejich cílem je do roku 2030 dosáhnout 30procentního podílu přeprav zboží v EU po železnici.
Nákladní železniční dopravci lákají na ekologickou cestu do Západní Evropy, bez zatížení přeplněné silniční a dálniční sítě a bez jakéhokoli dopadu na životní prostředí.
Jak to funguje v praxi?
Slovenský státní železniční dopravce ZSSK Cargo každému zákazníkovi přistaví vlaky na nakládku a přesune je k nejbližší pořadací stanici, ze které pak odjíždějí smíšené nákladní vlaky do Žiliny-Tepličky. Tady se všechny zásilky ze Slovenska spojí a zformuje se Slovakia Shuttle.
Tento vlak vedený ve spolupráci ZSSK CARGO a německé DB Cargo převáží nejrůznější suroviny nejen do Německa.
Komodity, které odváží Slovakia Shuttle, jsou rozmanité, nicméně vede hutní průmysl. Postupně však rostou i objemy v segmentech automotive, papírenském, dřevařském i chemickém průmyslu. Své nezastupitelné místo zde mají také intermodální přepravy.
Přestože většinu vzdálenosti vozu překonají při cestě napříč Evropou v ucelené sestavě, seřazené mohou být teprve tehdy, když jsou do řetězce zapojeny i koncové manipulační a průběžné nákladní vlaky na Slovensku, složené z jednotlivých vozových zásilek a skupin vozů.
A právě Slovakia Shuttle je dobrým příkladem, jak by to v praxi mohlo úspěšně fungovat ve snaze o celkový nárůst přeprav po železnici.
Každý den je na trase mezi Slovenskem a Německem na cestách o 48 kamionů méně. Za rok 2021 to byl pokles minimálně o 17 400 kamionů.
Limity infrastruktury
Slovakia Shuttle stále ještě nedosáhl svého kapacitního stropu. Jelikož je Německo a západní Evropa hlavním vývozním trhem pro slovenský průmysl, lze ze silnic na železnici přenést mnohem více zboží. Rozvoji ale brání kvalita železniční infrastruktury.
Na jedné straně se železniční síť v celé Evropě modernizuje, zároveň to ale snižuje propustnost tratí.
Rychlejší koridory totiž často „odřezávají“ železniční vlečky a odstavné koleje ve stanicích, při přestavbách se málo myslí i na nutnost delších odstavných kolejí. Ty totiž umožňují přepravit v jednom vlaku více zboží, čímž se zvyšuje jeho efektivnost.
Stejně tak chybějí investice do pořadacích stanic. Žilina-Teplička je jeden vhodný příklad toho, že modernizace může velmi pomoci, ale rozvoj je potřebný i v dalších pořadacích stanicích, jakými jsou například Bratislava-východ či Košice.
Jana Bartošová
