Ústecký kraj, jenž čelí mnoha problémům, na které se mu nedostává peněz, nemá problém královsky platit drahé pražské právníky. 249,7 milionů korun – přesně tolik zaplatil Ústecký kraj právní kanceláři Skils Karla Muzikáře juniora (původní název Weil, Gotshal & Manges) v letech 2008–2020 za poskytované právní služby. Denně to po celou dobu bylo v průměru téměř 80 tisíc korun. A nejen to. Hodinová sazba, kterou kraj této firmě dosud platí, patří k nejvyšším v republice. Tvrdí to Institut pro udržitelný rozvoj z Liberce ve své zveřejněné analýze.
Z analýzy vyplynulo, že průměrná hodinová sazba největších dodavatelů právních služeb ve všech krajích se pohybuje okolo 2000 korun na hodinu. A Ústecký kraj? Ten platí ze všech krajů zdaleka nejvíce – za práci externího právníka (seniorního poradce) to dělalo v době, kterou analýza sledovala, 4 500 korun na hodinu.
Mnohem známější advokátní kancelář Havel & Partners, pracuje například pro sousední Liberecký kraj za sazbu 2 000 korun na hodinu.
Podobně jako kraje i většina ministerstev si dohodla nižší sazby (od 650 do 3 000 korun na hodinu).
„Získat informace z Ústeckého kraje nebylo vůbec jednoduché. Dvouroční právní bitvu s Krajským úřadem Ústeckého kraje, který se zdráhal potřebné informace vydat, ukončilo až ministerstvo vnitra, které nám opakovaně dalo za pravdu. Poté jsme získané informace mohli porovnat s daty z ostatních krajů. A ukázalo se, že pro obstrukce měl kraj pádný důvod – sazba, kterou platí, je totiž ze všech krajů zdaleka nejvyšší a to samé platí i o celkové částce,“ uvedl k tomu ředitel IPURu a spoluautor analýzy Jiří Římánek.
Mohlo by vás zajímat
Peníze z účtu kraje odtékají navíc přes starou nezveřejněnou smlouvu, kde zpětně již nejde vyhledat, které další právní kanceláře se této zakázky v roce 2006 zúčastnily a s jakými cenami a zda bylo výběrové řízení férové. Smlouva byla uzavřena za hejtmana Jiřího Šulce z ODS.
Ústecký kraj dle analýzy IPURu postupoval v této zakázce krajně nezodpovědně a nesnažil se dosáhnout obvyklých, pro něj výhodnějších cen. V porovnání s průměrnou sazbou v jiných krajích nebo hlavním městě Praze mohl jen za rok 2020 uspořit 18,5 milionu korun a za období 2015-2020 dokonce 70 milionů korun. To se ale nestalo.
Jan Korytář z IPURu doplňuje: „Je tu ještě jeden problém. To, zda byla fakturace oprávněná, nelze totiž zpětně vůbec zkontrolovat. K fakturám dle vedoucího odboru dopravy Ing. Fraňka neexistují podrobné výkazy práce, její objem nikdo detailně nekontroloval, práce byla prý poskytována různým způsobem a to, že nebyla přesně evidována a kontrolována, jako problém nevidí. Role Ing. Fraňka je v celé kauze více než zajímavá – byl to totiž právě on, kdo soustavně bránil poskytování požadovaných informací o této zakázce.“
Kraj se bude pravděpodobně bránit tím, že vedl právní spory v oblasti dopravní obslužnosti v řádu stovek milionů korun a byl v tom úspěšný. To je pravda. To ale neznamená, že je zároveň v pořádku, že za tyto služby platí firmě Skils dlouhé roky nepřiměřeně vysoké částky.
Firmě Skils platí podobně vysoké částky ještě jedna státní organizace – Ředitelství silnic a dálnic ČR. V obou případech jsou v platnosti mnoho let staré smlouvy, resp. prováděcí smlouvy k nim (Ústecký kraj 2006, ŘSD 2007), v obou byly v roce 2020 fakturovány velmi vysoké hodinové sazby (v roce 2020 Ústecký kraj 4 500 korun na hodinu za seniorního poradce, ŘSD 4 800 korun na hodinu). Podobná je podle IPURu rovněž omezená ochota obou institucí poskytovat v této věci informace.
Hodinové sazby 23 nejvýznamnějších externích dodavatelů právních služeb (měřeno objemem fakturace v roce 2020) pracujících pro jednotlivé kraje se pohybovaly v rozmezí od 800 korun do 4 500 korun.
Ušetřit se daly desítky milionů
Průměrná hodinová sazba 12 advokátních kanceláří s nejvyšším objemem plnění v daném kraji činila 2 137 korun bez DPH, průměrná sazba všech 23 největších dodavatelů byla 1 958 korun. Ze všech krajů včetně Prahy platil nejvyšší hodinovou sazbu za práci externího právníka (seniorního poradce) Ústecký kraj, a to uvedených 4 500 korun bez DPH. Následoval Olomoucký kraj platící 3 300 korun bez DPH a Moravskoslezský kraj platící 3 000 korun bez DPH. Nejvyšší sazba advokátních kanceláři při práci pro hlavní město Praha byla 2 000 korun na hodinu.
Rovněž v kontextu smluvních sazeb, které za externí právní služby platí ministerstva a Ředitelství vodních cest, se sazby, které platí Ústecký kraj firmě Skils, řadí k těm nejvyšším. Většina ministerstev si dohodla nižší sazby (od 650 do 3 000 korun na hodinu). Částky na úrovni Ústeckého kraje nebo vyšší platí čtyři ministerstva (ministerstvo zdravotnictví, zemědělství, financí a průmyslu a obchodu) vybraným advokátním kancelářím, které pro ně řeší složitější právní agendu, často ve vztahu k zahraničí.
Cena, kterou si smluvně sjednal a platil Ústecký kraj od roku 2014 do roku 2020 za právní služby firmě Skils, je vyšší než u jiných srovnatelných smluv týkajících se buď dopravní problematiky či mezinárodní arbitráže. Ještě o 300 korun vyšší sazbu platí firmě Skils Ředitelství silnic a dálnic ČR (4 800 korun na hodinu).
Smluvní vztahy Ředitelství silnic a dálnic a advokátní kanceláře Skils připomínají podle analýzy korun na hodinu vztahy mezi Ústeckým kraje a toutéž advokátní kanceláří Skils. ŘSD podobně jako Ústecký kraj platilo i v roce 2020 vysoké hodinové sazby (Ústecký kraj 4 500 korun na hodinu za seniorního poradce, ŘSD 4 800 korun na hodinu). V obou institucích jsou v platnosti mnoho let staré smlouvy, resp. prováděcí smlouvy k nim (Ústecký kraj 2006, ŘSD 2007). Podobná je rovněž omezená ochota obou institucí poskytovat informace.
Veřejní zadavatelé soutěží právní služby v zadávacím řízení, což v posledních letech podstatně snížilo ceny právních služeb pro veřejné subjekty. Ústecký kraj toho však nevyužil, do roku 2020 včetně platil ceny dohodnuté v roce 2014 a teprve v únoru 2021 (pravděpodobně pod vlivem našich aktivit) dohodl snížení sazby za seniorního poradce o pouhých 225 korun na hodinu (resp. o 350 korun za juniorního poradce).
Pokud by Ústecký kraj u svého dodavatele právních služeb usiloval o dojednání nižší hodinové sazby, než jakou platil od roku 2014 do roku 2020, mohl ušetřit miliony korun ročně. Kdyby Ústecký kraj alespoň minimální desetiprocentní slevu ze sazby seniorního právního poradce, kterou s firmou Skils dohodl na začátku roku 2021, vyjednal i pro období 2015-2020, mohl ušetřit 6,4 miliony korun.
Pokud by platil stejnou sazbu jako Ředitelství vodních cest v roce 2020, mohl jen za rok 2020 uspořit 7,4 miliony korun a za šestileté období 2015-2020 částku 28,2 milionů korun. Pokud by platil stejnou sazbu jako druhý „nejdražší“ kraj v roce 2020 (Olomoucký kraj), mohl jen za rok 2020 uspořit 8,9 milionu korun a za období 2015-2020 částku 33,9 milionu korun. Pokud by Ústecký kraj platil stejnou sazbu, jako byla nejvyšší sazba advokátních kanceláři při práci pro hlavní město Praha placená v roce 2020, mohl jen za rok 2020 uspořit 18,5 milionu korun a za období 2015-2020 dokonce 70,6 milionu korun.
Cestou ke snížení fakturovaných částek za externí právníky také může být dohoda s dodavatelem těchto služeb, aby partneři (majitelé) a nejlepší právníci dodávající advokátní kanceláře, účtující nejvyšší smluvní sazbu, řešili výhradně nejsložitější úkony a jednodušší agendu řešili jiní zaměstnanci advokátní kanceláře za nižší sazbu nebo juniorní právní poradci, kteří se dosud na fakturaci podíleli jen cca 6 procenty.
Uspořit část nákladů na externí právní služby může Ústecký kraj i větším zaměstnáváním a častějším využíváním interních právníků. Počet jeho interních právníků je spíše nízký, v přepočtu na 100 000 obyvatel zaměstnává 1,20 právníka.
„Občanský podnět, který upozornil na vysoké náklady Ústeckého kraje na externí právní služby, byl naší analýzou shledán jako oprávněný. Celkový objem výdajů na tyto služby za roky 2008-2020 dosáhl téměř 250 milionů korun, přičemž tyto práce byly fakturovány na základě neadekvátně vysokých sazeb a jejich objem nebyl dostatečně kontrolován,“ konstatuje Institut pro udržitelný rozvoj.
„Na základě provedené analýzy výdajů krajů a hl. m. Prahy za právní poradenství doporučujeme zastupitelstvu a vedení Ústeckého kraje, aby u svého dodavatele právních služeb usilovalo o vyjednání výrazně nižší smluvní hodinové sazby za tuzemského seniorního právního poradce i za tuzemského juniorního právního poradce. Navrhujeme, aby Ústecký kraj nově vyjednané sazby kodifikoval v oficiálním dodatku ke stávající smlouvě a tento nový dodatek i s původní smlouvou z roku 2007 zveřejnil v Registru smluv. Ústecký kraj má samozřejmě i možnost stávající smlouvu vypovědět a na externí právní služby vyhlásit nové výběrové řízení,“ uzavírá Institut pro udržitelný rozvoj.
Rozšiřte působnost NKÚ
Institut pak vládě a parlamentu nebo příslušným státním orgánům navrhl rozšířit působnost Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) o kontrolu prostředků obcí, měst a krajů, kontrolu společností s majetkovou účastí státu či samosprávy a veřejných akciových společností.
Dále pak určit státní instituci, která bude shromažďovat srovnatelné údaje z hospodaření jednotlivých krajů a dalších veřejných zadavatelů a pravidelně je vyhodnocovat. V případě zjištěné významné anomálie ve výdajích některého veřejného zadavatele tuto anomálii zveřejnit a následně řešit. V podstatě by šlo o běžnou datovou analýzu, která by ovšem veřejným rozpočtům mohla ušetřit nemalé prostředky.
„Zavést a pravidelně kontrolovat zásadu, aby každá veřejná instituce, stejně jako to běžně dělají soukromé firmy, měla za povinnost pravidelně vyhodnocovat a případně revidovat svoje (mnohdy letité) smlouvy a tuto svou činnost dokladovat. O těchto kontrolách a revizích smluv, jak byly provedeny a s jakým výsledkem, by mělo být informováno vedení dané veřejné instituce, dále interní auditoři této instituce, dozorčí rada, zřizovatel či nadřízený orgán a výsledky by měly být zveřejněny. Vedení krajů by takové informace mohla podávat krajským zastupitelům například jednou ročně. Nemělo by se pak stávat, aby smlouva, dle které se dlouhodobě plní v řádech desítek milionů ročně, nebyla šest let aktualizovaná, jako se to stalo v případě smlouvy mezi Ústeckým krajem a advokátní kanceláří Skils. V případě smlouvy mezi Ředitelstvím silnic a dálnic a advokátní kanceláří Skils jde dokonce o 13 let a rovněž desítky milionů korun ročně,“ navrhuje dále Institut pro udržitelný rozvoj.
Institut dále navrhuje zavést povinnost, aby veřejní zadavatelé doplnili Registr smluv i o všechny smlouvy a jejich dodatky, dle kterých se dosud plní v částkách nad 50 000 korun bez DPH ročně, ale které dosud nebyly zveřejněny, protože byly uzavřeny před ustavením Registru smluv (tedy před 1. 7. 2016).
„Viz opět příklad smluv Ústeckého kraje a Ředitelství silnic a dálnic. Například v Ústeckém kraji se v roce 2020 plnilo dle smlouvy za více než 33 milionů korun a plní se podle ní dosud, aniž by tato smlouva a její dodatky musely být a byly zveřejněny v Registru smluv,“ dodává institut.
Jan Hrbáček
