Koaliční vládě Petra Fialy (ODS) se podařilo ve Sněmovně prosadit svůj první státní rozpočet. Počítá se schodkem 280 miliard korun. Je to o 97 miliard méně, než navrhoval bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO). Premiér Fiala minulý týden nevyloučil, že rozpočet bude muset přepracovat v souvislosti s dopady ruské invaze na Ukrajinu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však řekl, že vláda potřebuje dostatek dat a kvalifikované rozhodování.
Poslanci během hlasování o pozměňovacích návrzích schválili mimo jiné návrh vlády přidat jednu miliardu korun ministerstvu obrany. Přesunuli také 1,8 miliardy korun na humanitární pomoc související s Ukrajinou. Žádné opoziční návrhy na přesuny peněz však sněmovní většina neschválila. Pro rozpočet hlasovalo 99 poslanců vládní koalice, poslanci ANO a SPD hlasovali proti. Pro schválení bylo zapotřebí 93 hlasů.
Poslanci v dílčích hlasováních odmítli desítky návrhů na přesuny peněz předložených opozicí. Podpořili pouze návrhy koaličních poslanců, ke kterým ministr financí Stanjura vyslovil souhlas. Například skupina poslanců v čele s Jakubem Jandou (ODS) prosadila odebrání milionové dotace Českému svazu bojovníků za svobodu. V minulosti s tím Janda opakovaně neuspěl.
Sněmovna schválila také návrh lidovců Davida Šimka a Marka Výborného přesunout deset milionů na investice do zařízení mimoškolních aktivit dětí a mládeže. Místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN) se svojí stranickou kolegyní Janou Krutákovou prosadily přesun 20 milionů korun na podporu potravinových bank.
Uspěla i skupina poslanců v čele s občanským demokratem Vojtěchem Munzarem, kteří přidali deset milionů korun na aktivity k připomenutí 80. výročí vypálení obcí Lidice a Ležáky.
Sněmovna naproti tomu v dílčím hlasování neodebrala z rozpočtu Hradu dalších šest milionů korun, jak chtěl lidovec Šimon Heller i kvůli dřívějším postojům prezidenta Miloše Zemana.
Schválený rozpočet pro letošní rok počítá s příjmy 1613,2 miliardy korun a výdaji 1893,2 miliardy. Nyní ho dostane k podpisu hlava státu. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá. Den poté, co vyjde ve sbírce zákonů, skončí zhruba dva a půl měsíce trvající rozpočtové provizorium. Ministr Stanjura v reakci na výroky opozice o nutnosti přepracovat rozpočet prohlásil, že nebude novelu zákona připravovat v nejbližších dnech a týdnech.
„Nebudu tady chodit s naslepo nastřeleným rozpočtem,“ prohlásil. Vláda podle něj potřebuje klid, rozvahu, dostatek dat a kvalifikované rozhodování. Řekl, že pokud bude rozpočet schválen, má stát zajištěno financování a peníze nedojdou ani v dubnu, květnu nebo červnu.
„Jsem připraven já i členové vlády debatovat s naší opozicí o tom, jak případně změnit rozpočet,“ dodal.
Politici ANO upozorňovali na to, že vláda bude muset přijít s přepracovaným rozpočtem. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla, že Sněmovna ještě nikdy nejednala o rozpočtu tak odtrženém od reality, jako je tomu nyní.
„Já chci věřit, že pan ministr financí už pracuje na novele, která, doufám, že přijde už velmi brzy. Doufám, že ji využije jako reparát,“ řekla Schillerová.
Podotkla, že příjmů už bude mít ministr financí dostatek.
Expremiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že vláda bude mít dostatek peněz z daně z přidané hodnoty vyvolaný růstem cen, i z odvodů na sociální pojistné, a to díky růstu mezd v závěru loňského roku. Další poslanci ANO vyčítali vládě škrty i to, že na rozdíl od okolních států nebojuje účinněji s růstem cen energií a pohonných hmot.
„Navyšme armádní rozpočet,“ vyzval bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO).
Bývalá středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) se přimlouvala za navrácení peněz do kultury v objemu 900 milionů korun.
Předseda SPD Tomio Okamura obvinil vládu, že neřeší zdražování a škrtá peníze slušným občanům a snižuje úroveň zdravotní péče.
„Vláda neuvěřitelně plýtvá veřejnými penězi,“ řekl.
Stanjura v reakci na opoziční kritiku řekl mimo jiné, že nebude reagovat a vyvracet lži a polopravdy, protože by na to potřeboval mnoho desítek minut. Rozpočtu se zastal předseda klubu Pirátů Jakub Michálek.
„Je jasné, že potřebujeme, aby státní orgány nefungovaly v provizoriu, a zejména, abychom měli adekvátní a pevný základ pro naši reakci na Putinovu agresi,“ řekl.
Poukázal však na to, že rozpočet byl připraven ještě před ruským vpádem na Ukrajinu a nezahrnuje změny zákonů. Zdůraznil však, že koalice je jednotná v cíli snížit rozpočtový schodek. Nižší schodek podle něj dává možnost lépe reagovat na přicházející potíže.
(čtk)
