Rusko si dělalo finanční zásoby na válku delší dobu. Válečné rezervy se od roku 2015, kdy činily 376 miliard dolarů, téměř zdvojnásobily na dnešních 630 miliard dolarů. Prezident Vladimir Putin ale udělal zásadní chybu, míní na serveru Tradingplatforms Edith Muthoni. Hlavní chybou Kremlu ale bylo podle Edith Muthoni držení více než poloviny těchto rezerv v zahraničních bankách, protože ruská vláda nyní nemá k těmto prostředkům přístup.
O ruské invazi na Ukrajinu se v posledních týdnech mluví po celém světě. Server Tradingplatforms kvůli tomu sledoval ruské rezervy. Údaje shromážděné ruskou centrální bankou ukazují, že zlaté a devizové rezervy ve válečném portfoliu země vzrostly ze 448 miliard dolarů v roce 2018 na přibližně 630 miliard dolarů v roce 2022. Tento nárůst zhruba znamená 41procentní skok během čtyř let.
„Je jasné, že Rusko se na válku připravuje již delší dobu. Ruská vláda však udělala obrovskou chybu, když nechala devizové rezervy tvořit většinu válečné zásoby. Rozhodnutí, kterého vláda jistě docela lituje, se ale ukázalo jako dobré pro ostatní země, a zejména pro Ukrajinu,“ uvedla Edith Readsová z Tradingplatforms.
Další analýza údajů ukazuje, že Kreml si své válečné portfolio střádá již více než dvě desetiletí. Od nástupu Putina k moci v roce 2000 totiž rezervy země neustále rostou.
Zjištění z údajů shromážděných serverem tradingplatforms.com ukazují, že Putin se nejprve zaměřil na poznání historie zadlužení Sovětského svazu. V roce 2006 se pak Kreml pustil do budování válečných rezerv.
Ruská vláda úsilí o zvýšení rezerv začala stupňovat od roku 2015. Válečné rezervy se od roku 2015, kdy činily 376 miliard dolarů, téměř zdvojnásobily na dnešních 630 miliard dolarů.
Plán, který se nepovedl?
Je zřejmé, že prezident Vladimir Putin vyvinul značné úsilí o ochranu ruské ekonomiky tím, že chtěl rezervy využít jako zdroj stability. Hlavní chybou Kremlu ale bylo držení více než poloviny těchto rezerv v zahraničních bankách, protože ruská vláda nyní nemá k těmto prostředkům přístup.
Po ruské invazi na Ukrajinu USA spolu se spojenci, jako je Japonsko a EU, přistoupily k sankcím, aby Rusku přístup k těmto válečným zásobám zablokovaly. Ačkoli podobné sankce byly vydány již dříve, žádná z nich nebyla nikdy tak silná.
Spojenci poprvé oznámili zmrazení ruských účtů 26. února. Vyhrocená válka na Ukrajině ale zakrátko iniciovala ještě přísnější sankce vůči Rusku.
„Sedmého března vyhlásily USA a jejich evropští spojenci nové sankce, které mají ochromit ruskou ekonomiku. Některá opatření zahrnují zákaz obchodování amerických občanů a občanů EU s ruskou centrální bankou a osobní sankce proti vlivným ruským elitám, včetně samotného Putina,“ napsala Edith Muthoni ze serveru tradingplatforms.
Hrozící zkáza ruské ekonomiky
Rusko má stále přístup k přibližně 13 procentům svých rezerv, které jsou uloženy v čínských bankách.
„Protože však proti Rusku postupují i soukromé společnosti jako Facebook a Twitter, dostupné rezervy by Rusku nemusely pomoci,“ míní dále server.
Dopady restrikcí jsou na ruské ekonomice podle serveru značně citelné již nyní. Po prvních útocích na Ukrajinu si Rusové před očekávanými západními sankcemi houfně měnili rubly na dolary a eura.
Ruská ekonomika se již nyní propadá a centrální banka 7. března zvýšila úrokové sazby z 9,5 procent na 20 procent. Ve stejný den se také ruský rubl dostal na historické minimum a od začátku roku ztratil téměř 50 procent své hodnoty.
(hrb)
