Statistické úřady mnoha evropských zemí zveřejnily v minulých dnech údaje o počtu úmrtí v loňském roce. Není to veselé čtení. Koronavirus opravdu není žádná „chřipečka“, počty zemřelých oproti roku 2019 vzrostly o desítky procent. Překvapením může být, že počty nadúmrtí téměř nikde nesedí s počtem oficiálně udávaných obětí pandemie covid-19.
Extrémním příkladem jsou dvě země – Srbsko a Rusko. První z nich měla mít na konci loňského roku necelých 13 tisíc úmrtí s koronavirem, avšak nárůst úmrtnosti je v součtu za roky 2020 a 2021 oproti minulým rokům je skoro čtyřnásobný – o zhruba 50 tisíc případů. Mediálně známý je případ Ruska, kde počet nadúmrtí přesáhl za dva roky 900 tisíc a je tak trojnásobkem oficiálně přiznaných obětí covidu.
Neradostná je situace také v celé řadě dalších zemí východní Evropy, kde je počet nadúmrtí často o 50 až 100 procent vyšší než oficiálně vykázaný počet zemřelých na (nebo s) covid-19. Svou roli zde hraje horší dostupnost a kvalita zdravotní péče a evidentně také menší podíl očkovaných lidí. Do této skupiny patří Rumunsko, Bulharsko, Ukrajina či Polsko. Překvapivé se sem zařadilo také Slovensko, kde loni statistici napočítali 73 201 zemřelých – o 20 tisíc víc než v posledních letech „před covidem“.
Česká republika dopadla z tohoto pohledu lépe, počet nadúmrtí za roky 2020 a 2021 dosáhl podle zveřejněných statistik zhruba 44 tisíc. Tento počet o 22 procent překonává statistiku zemřelých na covid-19 vedenou ministerstvem zdravotnictví. Jak oznámil Český statistický úřad na počátku února, loni zemřelo celkem 139 600 osob. Jedná se o nejvyšší zaznamenanou hodnotu od roku 1945. Pro srovnání: v letech 2009 až 2019 se počet zemřelých v Česku pohyboval mezi 105 a 113 tisíci za rok.
Počty obětí koronaviru v evropských zemích
| země | vykázaná úmrtí | nadměrná úmrtnost | rozdíl v procentech |
| Srbsko | 12 714 | 50 000 | + 293 % |
| Rusko | 308 860 | 930 000 | + 201 % |
| Litva | 7391 | 15 000 | + 103 % |
| Rumunsko | 58 758 | 112 000 | + 91 % |
| Bulharsko | 30 955 | 57 000 | + 84 % |
| Estonsko | 1932 | 3400 | + 76 % |
| Polsko | 97 054 | 170 000 | + 75 % |
| Ukrajina | 95 899 | 165 000 | + 72 % |
| Nizozemsko | 20 924 | 34 500 | + 65 % |
| Lotyšsko | 4570 | 7500 | + 64 % |
| Slovensko | 16 635 | 25 000 | + 50 % |
| Chorvatsko | 12 538 | 17 500 | + 40 % |
| Portugalsko | 18 955 | 24 000 | + 27 % |
| Řecko | 20 790 | 26 000 | + 25 % |
| Itálie | 137 413 | 170 000 | + 24 % |
| Slovinsko | 5589 | 6800 | + 22 % |
| Česká republika | 36 170 | 44 000 | + 22 % |
| Dánsko | 3272 | 3700 | + 13 % |
| Německo | 112 756 | 126 000 | + 12 % |
| Španělsko | 89 447 | 98 000 | + 9,6 % |
| Rakousko | 13 733 | 14 500 | + 5,6 % |
| Británie | 148 624 | 145 000 | – 2,4 % |
| Maďarsko | 39 186 | 36 000 | – 8,1 % |
| Švýcarsko | 12 330 | 10 000 | – 19 % |
| Francie | 123 741 | 98 000 | – 21 % |
| Belgie | 28 308 | 22 000 | – 22 % |
| Švédsko | 15 283 | 11 000 | – 28 % |
Pozornost si zaslouží nejen země na začátku tabulky, ale i ty na jejím konci. V případě Belgie, Francie, Švédska a Švýcarska totiž platí, že zvýšení úmrtnosti obyvatel je menší, než odpovídá vykázaným počtům úmrtí na covid-19. Vysvětlit to snad lze rozšířením nemoci ve skupinách starých a vážně nemocných lidí.
Výhodou statistik o počtu zemřelých je, že se dají jen těžko falšovat. Poskytují tak poměrně dobré údaje o skutečném počtu obětí pandemie koronaviru včetně těch nepřímých (např. úmrtí osob, kterým se však nedostalo lékařské péče kvůli přetížení nemocnic). Některé země přesto zkoušejí rozsah epidemie ututlat. Zřejmě nebude náhoda, že například Turecko dosud počty zemřelých za roky 2020 a 2021 nezveřejnilo.
David Tramba
