České firmy, obce a další organizace měly loni začít čerpat finance z balíku evropských dotací za více než 700 miliard korun. Některé dotační výzvy, které měly být vyhlášeny na podzim, byly odsunuty až na tento rok. České republice tak hrozí, že ve vymezeném čase nestihne evropské finanční zdroje vyčerpat, což může ohrozit investice do digitalizace, inovací nebo zlepšení životního prostředí. Vina za zpoždění je jak na straně minulé vlády, tak na straně orgánů EU.
V uplynulém roce 2021 řada potenciálních žadatelů marně čekala na vyhlášení prvních soutěží o evropské dotace z nového programovacího období (2021–2027). Ohrožena tak může být realizace mnoha projektů, jejichž cílem je například zvýšení energetické soběstačnosti, snížení zátěže na životní prostředí, podpora modernizace technologií a digitalizace ve firmách.
„Hlavní chybou je, že dosud není připravena implementace ani Národního plánu obnovy, ani strukturálních fondů, a to hlavně ve formální oblasti, jako je příprava dokumentace, implementační prostředí či schválení celkových indikátorů. Pro nápravu je nutné urychleně dokončit schvalovací procesy s Evropskou komisí, dohodnout kontrolní indikátory a vyhlásit projektové výzvy,“ prohlásil prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus.
Dotační výzvy Fotovoltaické systémy, Cirkulární řešení v podnicích, Úspory vody v podnicích a Elektromobilita pro podnikatele měly být vyhlášeny loni na podzim. Ministerstvo průmyslu a obchodu oznámilo, že se odkládají a budou vyhlášeny v lednu tohoto roku.
„Důležité oblasti NPO, jako zelená energetika, digitalizace, školství, výzkum, vývoj, inovace a další, stále čekají na rozhodnutí o spuštění. Navíc standardní operační programy mají také výrazné zpoždění. Firmy kvůli tomu oddalují kvalitní dávno připravené projekty, ať už například v oblasti obnovitelných zdrojů energie nebo třeba projekty na úspory vody,“ uvedl již dříve Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Kdo za to může?
Evropský parlament a Rada EU ratifikovaly příslušnou legislativu teprve loni v červnu. A česká vláda Dohodu o partnerství pro programové období 2021–2027, klíčový dokument potřebný před čerpáním fondů EU, schválila až na konci září. Původní český návrh na obsah Národního plánu obnovy (NPO) byl pro změnu opožděn z důvodu nenaplnění požadavku EU v určení 37 procent z požadovaných financí na ochranu klimatu. Musel být tedy ještě před odevzdáním do Bruselu přepracován.
Národní plán obnovy (NPO), jehož prostředky jsou určeny zejména na ozdravení evropských ekonomik po pandemii covidu-19, je právě jeden z nových dotačních prostředků, který má napomoci ozdravení ekonomik po pandemii.
Česká republika má pro tento účel vyčleněno od Evropské komise zhruba 180 miliard korun. Dalších cca 11 miliard má do celkového rozpočtu NPO dofinancovat Česká republika ze státního rozpočtu.
Ohroženy inovace a výzkum
Vedle realizace potřebných investic může být ohrožen také rozvoj inovativnosti firem a zlepšování výsledků aplikovaného výzkumu. České inovační firmy počítaly s Národním plánem obnovy coby významným zdrojem financování podpory průmyslového výzkumu a vývoje.
Výzva na dotační program TREND, podprogram 1 – „Technologičtí lídři“, plánovaná na září, neměla zajištěný zdroj financování dotací, a byla proto odložena na prosinec. Ale v den avizovaného vyhlášení výzvy – tedy 22. prosince 2021, bylo náhle oznámeno další odložení, tentokrát na neurčito.
Propad v dostupnosti dotací velmi bolestně vnímají také společnosti sdružené v Asociaci výzkumných organizací (AVO). „Za poslední čtyři roky se objem veřejných finančních prostředků pro aplikovaný výzkum snížil cca o 40 procent. Dorovnání dotací
bylo přislíbeno formou čerpání z NPO. Ovšem odtud byly nakonec vyškrtnuty. Výsledkem je další propad prostředků pro aplikovaný výzkum“, říká prezident AVO Libor Kraus.
Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy ČR v této souvislosti již v prosinci uvedl: „Stávající situace vysoké nejistoty, neustálého odkládání slibovaných výzev či nestability financování do budoucna podpoře aplikovaného výzkumu rozhodně nepomáhá a neodpovídá plnění deklarovaných cílů České republiky.“
Nevyčerpané dotace a problémy s tím spojené komplikují také dosažení jednoho z hlavních cílů, a to zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky.
Jana Bartošová
