INZERCE

Rekonstrukce dálnice. Foto: Ředitelství silnic a dálnic

Stále nedokončená D1 je nejstarší a nejdelší českou dálnicí. A nedokončená zatím zůstává

Dálnice D1 je nejen nejstarší a nejdelší českou dálnicí, ale i v některých úsecích nejvytíženější a nejnebezpečnější a nyní také vinou častých oprav a mnohaleté modernizace nejpomalejší. A také stále nedokončená, když zbývá dostavět část u Přerova. Nyní končí devítiletá modernizace části dálnice mezi Mirošovicemi u Prahy a Kývalkou u Brna.

Devítiletá modernizace části dálnice mezi Mirošovicemi u Prahy a Kývalkou u Brna začala již v roce 2013 a která značně komplikovala vnitrostátní i mezinárodní dopravu. I tak ale i na tomto úseku zůstává několik nedodělaných akcí, například nezbytná rekonstrukce mostu Šmejkalka poblíž Senohrab, jenž pochází již z první etapy výstavby D1 ve 40. letech. Kompletně opraveného úseku mezi Prahou a Brnem se tak řidiči dočkají nejdříve v roce 2024.

První úsek D1 byl otevřen před 50 lety, 12. července 1971. Dálnice z Prahy do Mirošovic v délce 22,6 km je tak nejstarším souvislým dálničním úsekem v Česku. Česko, které ve výstavbě dálnic výrazně zaostává za vyspělými zeměmi, však mohlo být v tomto oboru jedním z lídrů. Stavba byla schválena již 4. listopadu 1938 a předpokládala dálniční propojení Prahy a Podkarpatské Rusi. Se stavbou se začalo 2. května 1939, ale práce byly přerušeny válkou. Po válce byla stavba v omezeném rozsahu obnovena, v roce 1950 však byla opět zastavena.

Po jejím obnovení v roce 1967 (stavba začala 8. září 1967 pražským úsekem Spořilov – Čestlice) se počítalo s tím, že dálnice povede na Slovensko a končit bude na hraničním přechodu Starý Hrozenkov. Celá dálnice mezi Prahou a Brnem byla otevřena v listopadu 1980 zároveň se zbývajícím úsekem D2 z Brna do slovenské metropole Bratislavy.

Po rozpadu federace byla trasa D1 odkloněna od Brna na Ostravu s ukončením u Lipníka nad Bečvou. Poslední změnou bylo rozhodnutí, že se v D1 změní i budovaná D47, která spojila Lipník nad Bečvou s Ostravou a polskou hranicí. Celkem stále ještě nedokončená D1 bude měřit 376 km, z čehož zbývá dokončit deset km v úseku Říkovice – Přerov. Krom toho se také připravuje rozšíření zhruba 30 km úseku u Brna mezi Kývalkou a Holubicemi.

Postup otevírání jednotlivých úseků dálnice D1:

12. července 1971 – Otevřen první dálniční úsek na území tehdejšího Československa: úsek dálnice D1 Praha – Mirošovice (délka 21,3 km)

6. září 1972 – Kývalka – Brno-západ (8,2 km)

3. listopadu 1973 – Velká Bíteš – Kývalka (19,5 km)

Květen 1975 – Velké Meziříčí-východ – Lhotka (5,1 km)

Prosinec 1975 – Lhotka – Velká Bíteš (9,2 km)

28. října 1976 – Řehořov – Měřín (7,2 km) a Brno-západ – Brno-centrum (3,7 km)

Prosinec 1976 – Měřín – Velké Meziříčí-západ (6,5 km)

Červenec 1977 – Mirošovice – Hořice (54,1 km)

30. září 1978 – Brno-centrum – Brno-jih (2,5 km)

28. listopadu 1978 – Velké Meziříčí- západ – Velké Meziříčí-

východ (7,5 km)

6. října 1979 – Hořice – Jiřice (10,2 km); v polovičním profilu byl úsek v provozu již od 6. května 1979

22. listopadu 1979 – Pávov – Řehořov (15,3 km)

7. listopadu 1980 – Jiřice – Humpolec (6,1 km); v polovičním profilu byl otevřen 22. listopadu 1979

8. listopadu 1980 – Humpolec – Pávov (20,7 km); stavba byla posledním zprovozněným úsekem mezi Prahou a Brnem

Prosinec 1982 – Brno-východ – Holubice (7,6 km)

9. září 1983 – Brno-jih – Brno-východ (6,8 km)

11. listopadu 1988 – Holubice – Tučapy (9,1 km)

30. července 1992 – Tučapy – Vyškov (9,6 km)

24. října 2005 – Vyškov – Mořice (17,5 km)

1. prosince 2007 – Ostrav, Rudná – Bohumín (17, 2 km)

6. května 2008 – Bílovec – Ostrava, Rudná (11, 7 km)

23. října 2008 – Kojetín – Kroměříž (7 km)

25. listopadu 2008 – Lipník nad Bečvou – Bělotín (15,4 km)

17. září 2009 – Mořice – Kojetín (6,6 km)

25. listopadu 2009 – Bělotín – Bílovec (29,8 km)

3. prosince 2010 – Kroměříž – Hulín (4,8 km)

11. července 2011 – Hulín – Říkovice (6,5 km)

30. listopadu 2012 – Bohumín – hranice s Polskem (6,1 km)

12. prosince 2019 – Přerov – Lipník nad Bečvou (14,3 km).

Zbývá dokončit úsek Říkovice – Přerov (10,1 km). Přípravu stavby provázejí odvolání a žaloby několika spolků, kterými se zabývají úřady i soudy.

Stát je kvůli prodlužování rekonstrukce dlouhodobě terčem kritiky. Části veřejnosti navíc vadí to, že se dálnice po celé délce nerozšířila na tříproudovou pro každý směr.

Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) k tomu řekl, že šlo naopak o dobré rozhodnutí jeho předchůdců, protože rozšířením by se celá rekonstrukce kvůli výkupům pozemků a další přípravy dále neúměrně prodlužovala. Zároveň podle něj bylo správné rozhodnutí zintenzivnění oprav na více úsecích naráz, což projekt naopak urychlilo.

Další kritika se týkala toho, že stát měl před zahájením rekonstrukce páteřní D1, jejíž oprava téměř dekádu výrazně komplikovala vnitrostátní i mezinárodní dopravu, nejprve investovat do dokončení alternativního dálničního tahu z Prahy na Moravu, tedy dálnice D35 od Opatovic nad Labem na Pardubicku po Mohelnici na Šumpersku.

Její dokončení je stále v nedohlednu.

(čtk)