Jedenáct milionů poškozených po celém světě a odškodné přes 32 miliard eur. Po šesti letech od vypuknutí kauzy dieselgate, jednoho z největších skandálů korporátního světa, jsou stále nevypořádány tisíce žalob napříč kontinenty. V České republice stále čeká na odškodnění téměř devět tisíc poškozených, kteří žalují koncern o částku přesahující 2 miliardy korun.
V České republice bylo prodáno přes 160 tisíc vozů s podvodným softwarem na měření emisí.
Necelých devět tisíc postižených klientů se rozhodlo podat žalobu na koncern Volkswagen prostřednictvím dvou skupin žalujících.
Společnost Dieselgate eviduje dva tisíce postižených a usiluje o odškodnění ve výši zhruba 125 tisíc pro každého z nich. Druhá společnost Safe Diesel zastupuje v této kauze necelých sedm tisíc klientů a požaduje odškodnění ve výši 220 tisíc korun za každý dotčený vůz.
„V České republice, která v kauze dieselgate nárokuje přes dvě miliardy korun, nebylo dosud, šest let od vypuknutí skandálu, vyplaceno žádné odškodnění. Volkswagen má u nás díky Škodě Auto silnou pozici a celý koncern se tak tváří, že nikdo poškozen nebyl. Tato strategie mu, bohužel, prochází u politiků i velké části veřejnosti,“ říká Martin Kodýdek, jednatel společnosti Dieselgate.
Podle Davida Kuboně, partnera advokátní kanceláře KLB Legal, která zastupuje klienty společnosti Dieselgate dochází v České republice ke zbytečnému a umělému protahování sporu.
„V prosinci rozhodl Soudní dvůr Evropské unie ve prospěch poškozených majitelů vozů. Podle něj je instalovaný software pro kontrolu emisí nelegální. České soudy by měly být v souladu s tímto rozhodnutím, což nám dává jistou šanci na spravedlivé odškodnění,“ doplňuje Kuboň.
Optimistickému výhledu nahrávají i nedávné rozsudky ve prospěch poškozených v Itálii a Nizozemsku. Více než 60 tisícům italských vlastníků vadných vozů musí koncern vyplatit odškodnění tři tisíce eur, dohromady celkem 200 milionů eur (zhruba 5 miliard korun).
V Nizozemsku jde dokonce o 150 tisíc majitelů vozů a částka pro poškozeného se pohybuje ve výši 3 000 nebo 1 500 eur, podle stáří vozu. Celkově má být vyplaceno odškodné ve výši až 450 milionů eur (přes 11 miliard korun).
V příštím roce bude kauza znovuotevřena belgickým soudem.
3 tisíce eur za nový vůz
Majitelé nových vozů mají po rozsudku nizozemského soudu obdržet odškodnění 3 tisíce eur, majitelé ojetých vozů pak polovic.
Okresní soud v Amsterdamu uvedl, že kupci nových vozů Volkswagen, Audi, Seat a Škoda, v nichž byl software nainstalován, mají nárok na odškodnění ve výši 3 000 eur (necelých 80 tisíc korun – pozn. red.), zatímco majitelé ojetých vozů by měli dostat 1 500 eur.
Odškodnění, proti němuž se může dle Reuters německá automobilka může ještě odvolat, se podle soudu vztahuje na přibližně 150 000 vozů prodaných prodejci koncernových aut, na které se hromadná žaloba zaměřuje.
Verdikt je posledním z řady výplat a pokut pro Volkswagen od doby, kdy se v roce 2015 přiznal k používání podvodného softwaru, díky němuž se dieselové motory zdály být čistší, než ve skutečnosti byly.
Od vypuknutí skandálu stála společnost na pokutách, úpravách a soudních nákladech více než 32 miliard eur.
Manažeři sáhnou do kapes
Aféra nazývaná Dieselgate propukla v září 2015. Koncern Volkswagen tehdy v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že asi do 11 milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software, který umožňoval manipulovat s testy.
Volkswagen v červnu oznámil, že se aféře s podvody s výfukovými plyny dohodl s někdejšími vysokými manažery. Získá tak na odškodné téměř 288 milionů eur, což představuje zhruba 7,3 miliardy korun. Dohodu ještě musí schválit výroční valná hromada akcionářů.
Berlínská prokuratura v červnu kvůli Dieselgate obžalovala bývalého šéfa koncernu Martina Winterkorna kvůli křivé výpovědi.
Většinu odškodného, přibližně 270 milionů eur, by měl koncern získat z pojištění odpovědnosti ředitelů a úředníků.
Martin Winterkorn mimo to zaplatí 11,2 milionu eur, někdejší šéf Audi Rupert Stadler 4,1 milionu eur, někdejší šéf technického vývoje automobilky Audi Stefan Knirsch 1 milion eur a bývalý člen představenstva výrobce luxusních vozů Porsche Wolfgang Hatz 1 a půl milionu eur.
Volkswagen v březnu uvedl, že bude od Winterkorna a Stadlera požadovat náhradu škody. Po rozsáhlém vyšetřování firma došla k závěru, že oba vrcholní manažeři zanedbali péči řádného hospodáře.
Winterkorn pak před německým parlamentem uvedl, že o manipulacích s výfukovými testy před propuknutím kauzy nevěděl. Německá prokuratura ovšem tvrdí opak.
„Obžalovaný ve své výpovědi nepravdivě tvrdil, že byl o odpojovacích zařízeních informován až v září 2015,“ uvedla berlínská prokuratura ve svém prohlášení.
„Podle obžaloby si byl od května 2015 vědom toho, že řídicí software motoru některých vozidel značky Volkswagen byl vybaven funkcí, která při testování manipulovala s hodnotami výfukových plynů,“ zkonstatovala prokuratura.
Zakázaný software
Podle nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 715/2007 se odpojovacím zařízením rozumí takový konstrukční prvek vozidla, který snižuje účinnost systému regulace emisí. Nařízení zároveň taková zařízení zakazuje.
Martin Winterkorn na místo šéfa VW rezignoval 23. září. Týden na to, co se skandál Dieselgate provalil. Odpovědnost za něj ale odmítá.
Dieselgate automobilku zatím vyšla na 32 miliard eur, tedy přibližně 812,4 miliardy korun. Peníze byly využity například na svolávání k opravám, úpravu automobilů, na odškodné zákazníkům a na pokuty.
(nik)
