Svět by se prý měl připravit na to, že v nejbližší době poklesne objem prokázaných ropných rezerv. Nejde však o nic neobvyklého.
Podle Roberta Rapiera, přispěvatele webové verze magazínu Forbes, nás v nejbližší budoucnosti čeká snížení objemu prokázaných ropných rezerv. Rapier však vysvětluje, jak se to s vyčíslováním ropných rezerv vlastně má.
Podle statistických ročenek společnosti British Petroleum se v posledních 10 letech zvětšily prokázané ropné rezervy o 334 miliard dolarů až na celosvětových 1,7 bilionů. Jinými slovy vzrostla v poslední době světová zásoba ropy o 1,25 násobek rezerv, kterými disponuje Saudská Arábie. Ta ke konci roku 2014 vyčíslila své ropné rezervy na 267 miliard barelů.
Takový nárůst ropných rezerv však nelze vždy přičítat objevům nových nalezišť nebo efektivnější těžbě ropy s vyšší výtěžností vrtu. Proto je třeba si vyjasnit některé souvislosti. Celkové ropné rezervy vyčíslují celkový objem ropy na daném místě, tedy například v určité zemi, či na celém světě. Ne všechny rezervy však mohou být technicky nebo ekonomicky vytěžitelné. Vždy záleží na aktuální ceně ropy, která určuje, jak velký objem ropy se vyplatí vytěžit při daných technologiích. Proto se do tzv. prokázaných rezerv zahrnuje jen ta ropa, která je technicky a ekonomicky vytěžitelná.
Takže v dobách, kdy cena ropy na světových trzích roste, stává se stále větší podíl z celkových rezerv ekonomicky vytěžitelným, a tak bývá taková ropa zahrnována mezi prokázané rezervy. A naopak, pokud cena ropy klesá, prokázané rezervy se zmenšují. Je to dáno tím, že ne všude na světě jsou náklady na těžbu ropy stejné. Někde se ropa vyplatí těžit i při velmi nízkých cenách, jinde, zpravidla na mořském dně, jsou náklady na těžbu vysoké, a tak se ropa vyplatí těžit až tehdy, když její cena na trhu šplhá do výšin, na které jsme byli zvyklí ještě před dvěma či třemi lety.
Dobrým příkladem, na němž se dá vliv ceny ropy na prokázané rezervy ukázat, je Venezuela. Venezuela má obrovské zásoby těžké ropy v oblasti kolem řeky Orinoco. Tato ropa je však na těžbu velmi nákladná. Západní společnosti do ní investovaly miliardy dolarů. Ještě před deseti lety byl tento projekt ekonomicky nepříliš zajímavý. Pak ale začaly ceny ropy růst a projekty těžby ropy ve Venezuele byly rázem ziskové a byly vyplaceny první dividendy.
V roce 2004 dosáhly prokázané rezervy ropy ve Venezuele 80 miliard barelů. O deset let později, kdy se ropa obchodovala ještě za více než 100 dolarů za barel, se venezuelské prokázané rezervy vyhouply na 298 miliard barelů. Pro srovnání, Saudská Arábie vykázala své prokázané rezervy ropy ve výši 264 miliard barelů a v roce 2014 jen o 3 miliardy barelů více (tedy 267). To je dáno právě tím, že ekonomicky vytěžitelné rezervy ropy v Saudské Arábii jsou velmi objemné i při nízkých cenách ropy, a tak její zdražování ekonomickou vytěžitelnost příliš neovlivní. V zemích, jako je Venezuela je to ale jiné.
Co se tedy bude dít nyní, kdy ceny ropy prakticky zkolabovaly? Světové prokázané rezervy ropy poprvé po 15 letech nepatrně poklesly. Průměrná cena ropy se v roce 2014 pohybovala nad 90 dolary za barel, letos kolem 50 dolarů. Díky tomu se některé prokázané rezervy překlasifikují do rezerv celkových. Tuto klasifikaci dělají prakticky samy ropné těžařské společnosti. Ty nejlépe vědí, kdy se jim ropa ještě těžit vyplatí a kdy už nikoli.
Měnící se objem prokázaných rezerv je také jistým kritériem pro posouzení efektivnosti dané těžařské společnosti. Jestliže například společnost odepíše 50 % svých původně prokázaných rezerv, avšak její akcie zlevní jen o 20 %, pak je to známka toho, že je taková společnost trhem přeceněná v porovnání s předchozím rokem. A platí to samozřejmě i naopak.
Nezapomínejme ovšem také, že pokud dnes stojíme na začátku období, kdy se prokázané rezervy ropy budou zmenšovat, pak v budoucnosti se tyto rezervy mezi prokázanými nejspíše zase objeví. Nebude to záviset na ničem jiném, než na ceně, za niž se bude ropa obchodovat.
-usi-
