Dopravní zácpy, tranzitní kamionová doprava nebo znečištění ovzduší a nadměrný hluk. To jsou největší problémy v dopravě, se kterými zápasí celý Bratislavský kraj. Výjimkou nejsou ani města a obce v okrese Pezinok. Bratislavský samosprávný kraj (BSK) představil řešení, které odlehčí obcím od tranzitní dopravy a pomohou zprůchodnit ucpané křižovatky. Záměrem je docílit individuální a veřejné dopravy v poměru padesát ku padesáti.
Automobilová doprava v rámci Bratislavského kraje se na celkovém množství emisí vyprodukovaných automobilovou dopravou v rámci celého Slovenska podílí téměř čtyřiceti procenty.
„Bratislavský kraj je sice ekonomicky silný region, ale zápasí se všemi neduhy, které jsou typické pro velkoměsta. Hustota obyvatelstva je třikrát vyšší než celoslovenský průměr a každoročně se do kraje přistěhuje osm tisíc lidí. Nejvíc tak trpí doprava. Desetitisíce aut nejenže vytváří dlouhé kolony, ale také enormně zatěžují životní prostředí. Tento problém se nevyhýbá ani městům a obcí v blízkosti Bratislavy,“ říká předseda BSK Juraj Droba.
Až jedenáct tisíc aut za den
Podle Barbory Lukáčové, ředitelky odboru strategie, územního rozvoje a řízení projektů Bratislavského kraje je v současnosti podíl individuální dopravy oproti veřejné osobní dopravě 73 ku 27. Cílem župy je zvrátit tento nepříznivý stav a do roku 2050 dosáhnout poměru padesát na padesát.
„I přesto, že nosným dopravním systémem pro Bratislavský kraj je v budoucnosti železniční doprava, je potřebná výstavba obchvatů okresních města a obcí s nejvyšší intenzitou dopravy, porovnatelnou s intenzitou na vytížených dálničních úsecích, a to až 23 tisíc aut denně,“ upřesňuje Lukáčová.
Jedno z míst, které jsou zatížené nadměrnou silniční dopravou, je Modra. Průměrná intenzita dopravy dosahovala už v roce 2015 v nejkritičtějším místě hodnoty jedenáct tisíc aut denně, z toho nemalou část představovaly kamiony.
Obchvat Modry ve třech etapách
„Silnice druhé třídy II/502 aktuálně prochází centrem města Modra, přičemž vzhledem k její intenzitě představuje pro město výraznou zátěž, pokud jde o bezpečnost a kvalitu života obyvatel. Město Modra je jedním z klíčových bodů rozvoje lokální ekonomiky, přičemž právě vysoká intenzita dopravy negativně ovlivňuje další rozvoj města, kvality života a oddychu jeho obyvatel, stejně jako obyvatel okolních obcí,“ upozorňuje primátor Modry Juraj Petrakovič.
Úplné odlehčení centra Modry od nákladní dopravy bude možné až po realizaci obchvatu Pezinku a Modry. Bratislavský kraj počítá s realizací tohoto projektu ve třech etapách. S výstavou první etapy od dálniční křižovatky Triblavina po Teplé Pramene začne župa už letos. Druhá etapa (Teplé Pramene – Grinava), by měla mít do konce druhého kvartálu příštího roku schválenou dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Třetí etapa od Grinavy až po Dubovou by se měla realizovat do konce roku 2030.
„Uvědomujeme si kritickou dopravní situaci v Modre, přičemž výstavba obchvatu je časově náročný projekt. Než k realizaci dojde, zajistíme pro město dopravní sčítače a měřiče, což přispěje k lepšímu řízení dopravy v kritických úsecích města,“ uvádí ředitel odboru dopravy BSK Michal Halabica.
Systémová opatření
Bratislavský samosprávný kraj v dohledné době počítá i s dalšími opatřeními. Revitalizaci čekají komunikace mezi Sv. Jurom a Pezinkom, Modrou a Šenkvicami i Blatným a Šenkvicami. Kraj aktuálně připravuje úpravy křižovatek, čímž se dosáhne zvýšení jejich propustnosti.
Kraj ve spolupráci s ministerstvem dopravy a dalšími institucemi a samosprávou zpracoval plán udržitelné mobility. V rámci tohoto dokumentu byla identifikována klíčová opatření k dosažení poměru 50:50 mezi individuální automobilovou dopravou a veřejnou osobní dopravou.
Dalším klíčovým bodem je vybudování nosného dopravního železničního systému na území Bratislavského kraje formou zkapacitňování nejvytíženějších tratí, budování železničních přestupních terminálů na území města Bratislava a rozšiřování tramvajové sítě s přestupními body na železnici.
Kraj chce také podpořit vznik „dopravní autority“, jejímž úkolem bude koordinace železniční a autobusové dopravy za účelem zefektivnění návaznosti a odstranění duplicitních spojů.
Rozšiřování integrovaného dopravního systému za hranice Bratislavského kraje, stejně jako vytvoření podmínek pro vstup dalších dopravců do IDS Bratislavského kraje. Nezapomíná přitom ani na nové trendy v dopravě, konkrétně podporu ekologických forem dopravy a vytváření podmínek pro podporu alternativního pohonu ve veřejné dopravě.
V neposlední řadě chce prosazovat vznik fondu dopravní infrastruktury, který by zabezpečil systematické financování oprava a rekonstrukcí silnic a mostů II. a III. tříd. Za důležité považuje i posílení kompetencí samosprávných krajů s ohledem na objednávání regionální železniční dopravy.
Tomáš Rovný
