Původní cíl redukce emisí oxidu uhličitého v zemích Evropské unie o 40 procent při srovnání let 2030 a 1990 již neplatí. Evropský parlament odhlasovat ambicióznější cíl, který hovoří o snížení emisí o nejméně 55 procent. S pomocí zachycování uhlíku změnami ve využívání půdy a přírůstkem lesů by emise mohly klesnout až o 57 procent.
Evropský parlament schválil nařízení, na jehož znění se v dubnu dohodli poslanci se zástupci členských států, poměrem hlasů 442 pro k 203 proti. Dalších 51 europoslanců se zdrželo hlasování. „Jsem hrdá na to, že máme konečně zákon o klimatu. Potvrdili jsme cíl čistého snížení emisí do roku 2030 alespoň o 55 procent, nicméně podle naší dohody s Komisí spíš o 57 procent. Byla bych radši, kdybychom zašli ještě dál, ale toto je dobrá, na vědě založená dohoda, která přinese velké změny,“ uvedla zpravodajka této legislativy Jytte Gutelandová.
Právní rámec EU pro klima převádí politický příslib Zelené dohody pro Evropu o dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2050 na právní závazek. Nová právní úprava zároveň poskytuje evropským občanům a podnikům právní jistotu a předvídatelnost, aby se mohli řádně připravit na přechod ke klimatické neutralitě. Po roce 2050 by EU měla podle europoslanců usilovat o dosažení nulových či záporných emisí skleníkových plynů.
Ne všichni jsou z nové klimatické legislativy nadšeni. „Ačkoli se v trialogu podařilo odstranit nejproblematičtější části takzvaného klimatického zákona, kterým bylo například navýšení cíle pro rok 2030 na 60 procent, nebo nutnost plnění těchto cílů na úrovni každého členského státu samostatně, ani tuto podobu jsme podpořit nemohli. Návrh vychází z přání, které je však spíše utopií než reálnou možností. Dosud také neexistují dopadové studie, které by analyzovaly dopady těchto opatření na průmysl nebo obyvatele jednotlivých zemí,“ uvedl europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
Také jeho kolega Evžen Tošenovský (ODS) varuje, že dopady klimatického zákona na český průmysl a občany budou zásadní. „Ekonomiku, která je z velké části závislá na průmyslu, nelze během tak krátké doby jednoduše změnit, aniž by to mělo negativní dopady na zaměstnanost, nebo na ceny energií – například vytápění domácností. Česká republika se ale musí pokusit využít související fondy na to, aby tyto negativní dopady na občany co nejvíce omezila. To je úkol stávající i budoucí vlády,“ dodal europoslanec Tošenovský.
Dohodu schválenou Evropským parlamentem by měla brzy schválit Rada ministrů členských zemí EU. Nařízení bude poté vyhlášeno v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost po dvaceti dnech. Dne 14. července plánuje Evropská komise zveřejnit sérii návrhů, které umožní dosáhnout ambicióznějšího cíle snížení emisí do roku 2030.
Tomáš Rovný
