Ministryně spravedlnosti Marie Benešová zatím nepodala kárnou žalobu na Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana kvůli jeho mediálním výstupům kauze Vrbětice. Benešová podání kárné žaloby avizovala počátkem května. Náboje jí k tomu dodal mimo jiné právní zástupce společnosti Imex Group, jíž ve Vrběticích v roce 2014 explodovaly dva muniční sklady. Jde o škodu ve stovkách milionů korun. Právník Imexu podal na Zemana dva podněty ke kárnému řízení. Přestože Pavel Zeman oznámil, že k poslednímu červnu končí na postu nejvyššího žalobce, nadále je státním zástupcem a tudíž je v kárné pravomoci ministryně.
Právník společnosti Imex Group Radek Ondruš poslal podnět ke kárnému řízení s Pavlem Zemanem 1. května. Následně 5. května svoje podání doplnil poté, co server Seznam Zprávy vydal informace o schůzce u ministra vnitra Jana Hamáčka, které se účastnili Zeman, policejní prezident, ředitelé vojenského zpravodajství a ÚZSI. Redakce Ekonomického deníku se s oběma texty seznámila.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se rozhodla podat kárnou žalobu na Pavla Zemana základě jeho nedávného postupu v kauze Vrbětice.
Kárnou žalobu by řešil Nejvyšší správní soud a může skončit i odvoláním z funkce.
Vztahy mezi ministryní a Zemanem nejsou nejlepší, Benešová už vyvinula snahy k jeho odvolání několikrát, ale nepřesvědčila premiéra Andreje Babiše, respektive kabinet, který jediný může nejvyššího představitele veřejné žaloby odvolat. V kuloárech se přitom už nějaký čas objevují zprávy o tom, že by nakonec mohl Zeman rezignovat sám a padají jména jeho možných nástupců.
„K dané záležitosti je možné nyní sdělit pouze informaci, a to že kárnou žalobu paní ministryně nepodávala. Platí, že věc nyní vyhodnocujeme i ve světle informací, které zazněly od pana premiéra,“ uvedl bez bližších podrobností tiskový mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Mezitím Pavel Zeman oznámil, že k poslednímu červnu končí na postu nejvyššího žalobce, nadále je ovšem státním zástupcem, tudíž ministryně na něj kárnou žalobu kvůli kauze Vrbětice může podat.
Není to na libovůli ministryně, tvrdí právník
Radek Ondruš není s váhavým postupem ministryně spravedlnosti komfortní. „Není na vůli, respektive libovůli ministryně rozhodovat se o podání kárné žaloby v případě, pokud jsou pro to důvody. Je to stejná pozice, jako kdyby se státní zástupce rozhodoval, zda podá obžalobu, pokud byl spáchán trestný čin. Jinak řečeno, jsou-li důvody pro podání kárné žaloby, musí ji podat. Nemusí pouze tehdy, pokud jednání Nejvyššího státního zástupce je v souladu se zákonem nebo jeho jednání je sice protiprávní, ale společenská škodlivost takového jednání není tak vysoká, aby odůvodnila jeho postavení před kárný senát. To však dosud neřekla,“ sdělil Ekonomickému deníku právník společnosti Imex Group.
Pokud Marie Benešová kárnou žalobu na Pavla Zemana nepodá, zvažuje i podání žaloby pro nečinnost. „Ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které umožňuje žalovat orgán veřejné moci při nečinnosti zahájit řízení z moci úřední, tedy v tomto případě prodlení při rozhodování o kárné žalobě, zvážíme ve smyslu tohoto rozhodnutí i možnost podání této žaloby. Nechť následně soud rozhodne, zda důvody pro podání kárné žaloby jsou či nikoliv,“ podotkl Radek Ondruš.
Podle Radka Ondruše vláda není oprávněna zmocnit Nejvyššího státního zástupce k postupu, ke kterému nemá pravomoc. A ani jej dle Ondruše nemůže zmocnit, aby svým jednání nahradil dozorového či dohledového státního zástupce informovat veřejnost.
„Takovou pravomoc měl naposledy generální prokurátor a Nejvyšší státní zástupce takový postup donedávna odmítal. Nevím jaké informace měla ministryně spravedlnosti na mysli, ale ani premiér není oprávněn zasahovat do kárné pravomoci ministryně. Pokud takovou praxi připustíme, pak se vrátíme do padesátých let, kdy strana a vláda zasahovala do trestního řízení ať již soudního či správního (kárného). Uváděný výrok nelze vysvětlovat jinak, než že premiér zasahuje do kárného řízení a zakázal ministryni kárnou žalobu podat. Důvody proč by tak premiér činil mohou být různé, nicméně takový postup nezávislost a nestrannost Nejvyššího státního zástupce v dané trestní věci, popřípadě jiných věcí s politickým podtextem, přinejmenším zpochybňuje,“ míní Ondruš.
Vyzradil informace ze spisu
Právník Radek Ondruš tvrdí, že nejvyšší státní zástupce vyzradil neveřejné informace z trestního spisu. „Dne 19.4.2021 zveřejnil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman na tiskové konferenci pořádané společně s ředitelem NCOZ Jiřím Mazánkem, celou řadu neveřejných informací vztahujících se k trestní věci vedené u Krajského státního zastupitelství v Brně. Jejich původ byl jednoznačně buď z trestního spisu vedeného u NCOZ nebo z vlastního dozorového spisu k této trestní věci. Ve svém vystoupení pak nejvyšší státní zástupce vyjádřil své úvahy, kam měl směřovat vojenský materiál uskladněný ve skladu č. 16 (podle něj měl směřovat do Bulharska) a dále se pak podrobněji zabýval osobami, které s výbuchem tohoto skladu spojil přičemž vyslovil úvahu, že k sabotážnímu výbuchu
mělo dojít mimo území ČR. Následně popisuje v obecné rovině časovou osu trestního řízení a rovněž obecně popisuje úkony orgánů činných v trestním řízení, které měly být v období let 2014-2020 prováděny,“ tvrdí Ondruš.
Podle Ondruše mezi pravomoci nejvyššího státního zástupce nepatří informovat veřejnost o stavu trestního řízení či jeho výsledcích popř. provedených úkonech v neskončených věcech. Státní zastupitelství jako orgán veřejné moci Ústavou výslovně zařazený mezi orgány moci výkonné, nikoliv moci soudní, je ovládáno zásadou zákonnosti, která zakotvuje tzv. podzákonný princip fungování moci výkonné založený na tom, že její orgány mohou svoji pravomoc vykonávat jen na základě zákona nebo v jeho mezích, kdy i případná delegace konkrétní pravomoci je možná jen na základě zákonného zmocnění.
„Jinak řečeno, pokud se Pavel Zeman rozhodl informovat veřejnost v konkrétní, dosud neskončené trestní věci nacházející se ve fázi prověřování, pak k tomu musí mít zákonné oprávnění za situace, kdy v dané věci Nejvyšší státní zastupitelství nevykonává ani dohled nadřízeného státního zastupitelství k jehož výkon u je příslušné Vrchní státní zastupitelství
Olomouc. Ani není dozorovým státním zástupcem, kterým je Mgr. Malůš z Krajského státního zastupitelství Brno,“ napsal ministryni spravedlnosti právník Imex Group.
Zeman popřel sám sebe
Imex Group podle Ondruše nikterak nezpochybňuje právo dozorového či dohledového státního zástupce informovat veřejnost. Vznesla však zásadní protest proti tomu, aby do tohoto řízení vstupovali věcně, místně či funkčně nepříslušní státní zástupci. „A to i v případě, kdyby takovým státním zástupcem byl sám nejvyšší státní zástupce, který k takovému jednání není příslušný,“ konstatoval Ondruš.
Pochybení Pavla Zemana má podle něj velmi závažné následky, které zesiluje především masivní medializace dané trestní věci a zejména pak vážné zahraničně politické následky
takové medializace, které mohou zásadním způsobem poškozovat zájmy České republiky.
„Pokud Pavel Zeman pochybil tím, že bez zákonného oprávnění vstoupil do konkrétní neskončené věci, kde následně může vykonávat svoji pravomoc nejvyššího státního zástupce po jejím skončení, pak zásadním způsobem zpochybnil svoji nestrannost a nezávislost ve vztahu k věci a to za situace, kdy sám opakovaně odmítá jakkoliv komentovat probíhající trestní řízení v jiných věcech s odůvodněním, že Nejvyšší státní zastupitelství ve věci nevykonává dozor či dohled,“ tvrdí Ondruš.
Druhý podnět kvůli schůzce u Hamáčka
Pátého května poslal Radek Ondruš ministryni spravedlnosti druhý podnět ke kárnému řízení s Pavlem Zemanem. Ten vychází z toho, že se Nejvyšší státní zástupce účastnil 15. dubna schůzky na ministerstvu vnitra, ačkoli nemá k vyšetřování kauzy Vrbětice jakýkoli právní vztah. Ondruš míří k tomu, že podle médií měl Zeman na schůzce připustit, že vyšetřování případu může být odloženo kvůli tomu, že se nepodaří vyslechnout dva hlavní podezřelé, důstojníky ruské tajné služby GRU.
Už jen tato údajná přitom zakládá pochybnosti. Protože ruští diverzanti by mohli být stíháni jako uprchlí.
„Vystoupení nejvyššího státního zástupce v této věci tuto nezávislost a nestrannost postupu státního zastupitelství více než zpochybnilo. Pokud by následující prověřování prokázalo, že nejvyšší státní zástupce skutečně připustil možnost odložení věci v případě, pokud by se podezřelé Miškina a Čepigu nepodařilo vyslechnout, pak předjímá svůj postup po skončení živé trestní věci, kde dosud nebylo skončeno ani prověřování. Takovým postupem založil pochybnosti o vlastní nepodjatosti, pokud se účastní jednání týkající se neskončené trestní věci, kde dosud nevykonává svoji působnost. Navíc, názor, že věc je možno odložit v případě, kdy nelze podezřelého, který se vyhýbá trestnímu řízení pobytem v cizině, vyslechnout. V takovém případě zákon připouští vést trestní řízení proti uprchlému a to za situace, kdy existuje důvodné podezření, že se podezřelý trestného činu mohl dopustit,“ pozastavil se nad kroky nejvyššího žalobce právník Imex Group.
V předmětné věci podle něj orgány činné v trestním řízení opakovaně vyslovily podezření, že se podezřelí Miškin a Čepiga na předmětné trestné činnosti podíleli. „Pokud takové podezření skutečně existuje, měl nejvyšší státní zástupce přinejmenším prověřit možnost trestního stíhání v nepřítomnosti připustit, než takovou možnost nezmínit navíc za situace, kdy není znám výsledek snahy orgánů činných v trestním řízení tyto osoby vyslechnout,“ akcentuje argumentačně možné pochybení Zemana.
Jan Hrbáček
