Měla to být pojistka, aby se strategicky významné podniky nestaly kořistí investorů z problémových zemí typu Čína, Rusko, Írán. Nový zákon o prověřování zahraničních investic, který vstoupí v platnost od počátku května, však postihne zájemce ze všech zemí mimo Evropskou unii. Tedy i těch ze spřátelených zemí, jako jsou Spojené státy, Velká Británie, Švýcarsko, Japonsko či Jižní Korea. Vedle strategických odvětví může nová regulace v praxi dopadnout na všechny obory průmyslu a služeb.
Zákon je poměrně striktní. Ministerstvo průmyslu a obchodu získá novou pravomoc a začne posuzovat každého investora, který má kdekoli v řetězci vlastníků firmu či osobu ze země mimo Evropskou unii. Posuzovat se bude již převzetí více než 10procentního podíl v cílové firmě v České republice. „Pokud tato firma podniká v oblasti výroby vojenského materiálu či patří do kritické infrastruktury, bude muset investor požádat o souhlas s kapitálovým vstupem ještě před jeho uskutečněním. Ostatní investice bude možné ze strany státu prověřit, povinnému povolení však podléhat nebudou,“ uvádí k tomu ministerstvo průmyslu.
Jenže jak upozornil Marek Hrubeš z advokátní kanceláře Squire Patton Boggs, nejasná formulace zákona vyvolává mezi investory nejistotu. „Donutí investory konzultovat každý případ dopředu kvůli principu opatrnosti,“ říká Marek Hrubeš. Investoři přebírající české společnosti tak budou konzultovat každou transakci, týkající se průmyslové výroby, služeb či technologického startupu. To si vyžádá značné zpoždění, nová povinnost opozdí firemní transakce o několik měsíců. A také je prodraží.
Podobně to vidí také Jiří Mačát ze společnosti Grant Thornton Česká republika. „Kategorii jiných aktiv, u kterých by investice mohla znamenat ohrožení pro Českou republiku, vnímáme jako velmi problematickou, protože není vůbec jasné, kterých investic se bude zákon konkrétně týkat. Oblast ohrožení České republiky je široce obsáhlá a diskutabilní. Můžeme se pak dostat do absurdních situací, kdy investice do zdánlivě nevinného projektu bude vnímána jako ohrožující Českou republiku,“ říká Jiří Mačát.
Pokud se investor nepřihlásí sám, získá ministerstvo průmyslu právo po dobu pěti let od dokončení samo investici přezkoumat. V krajním případě bude moct zakázat její další trvání a nařídit prodej konkrétní společnosti. „V případě, že investor nepožádá o zmíněnou konzultaci, a to třeba i z důvodu, že si nebyl vědom, že jeho investice do příslušné kategorie spadá, bude po dobu následujících pěti let nést riziko, že jeho investice může být následně zakázána,“ dodává k tomu Jiří Mačát.
Přísnější posuzování zahraničních investorů a jejich motivace je celosvětovým trendem posledních let. Nejvíce vyvolávají obavy nákupy společností z oboru klíčové infrastruktury (elektrické a plynovodní soustavy, soukromé dálnice či komunikační sítě) ze strany čínských či ruských – často státem kontrolovaných – podniků. Marek Hrubeš zmínil také kauzu CureVac, která před rokem hýbala Německem. Administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa totiž chtěla firmu ovládnout a získat tím kontrolu nad jejím výzkumem vakcíny proti nemoci Covid-19. Vzhledem k odporu na německé straně se transakce neuskutečnila.
Vláda schválila návrh zákona o prověřování zahraničních investic v dubnu 2020, legislativní proces byl dokončen v letošním lednu. Vedle „odfiltrování“ problémových investorů zákon České republice umožní zapojit se do spolupráce na úrovni Evropské unie, která se již dříve dohodla na sdílení informací o rizicích souvisejících se zahraničními investicemi ve strategických odvětvích.
David Tramba
